Velké ztráty na zvěři jsou způsobeny zemědělskou činností. Nyní je období senoseče a zvěř se často s mláďaty pohybuje a schovává právě v loukách. „Zákon o myslivosti ukládá vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků, tj. i polí a luk povinnost nahlásit v dostatečném časovém předstihu kosení uživateli honitby a my myslivci zase máme povinnost učinit potřebná a účinná opatření k záchraně zvěře. Velmi se osvědčily například mikroténové ,třepetalky´. Jejich šustění zvěř zneklidňuje a ta raději odejde a odvede i mláďata, lze použít i různé pachové plašiče, či majáčky. Zvěř je potřeba neustále rušit v porostech, které se budou sekat. Právě zde je velmi důležitá spolupráce a dohoda mezi myslivci a zemědělci,“ vysvětluje Martin.

Zákon mimo jiné ukládá provozovatelům mechanizačních prostředků na kosení pícnin povinnost používat účinných plašičů zvěře. „Ale bohužel taková zařízení se na sekačkách nepoužívají,“ uvedl myslivec. Velké škody právě v tomto období způsobují volně pobíhající psi. Těm nedělá problém zakousnout mládě, ale často strhnout i dospělou srnu.

Podle platného mysliveckého zákona smí zastřelit toulavého psa pronásledujícího zvěř pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební. „Všechny tyto psy, i když prokazatelně loví zvěř, nesmíme zastřelit. Je to nedomyšlené. Můžeme sice zastřelit ,voříšky´, kteří zvěř tak maximálně proženou, ale vlčáka, který dokáže roztrhat dospělou srnu, usmrtit nemůžeme,“ konstatoval Martin a dodal, že by si majitelé v každém případě měli ve volné přírodě vodit své psí miláčky na vodítkách a nenechat je volně pobíhat.

Další obrovské ztráty jsou na silnicích, kde bezohlední a nepozorní řidiči usmrtí nebo těžce zraní dospělou zvěř i její mláďata. Přitom by stačilo mnohdy zejména v nepřehledných úsecích silnic více pozornosti, předvídavosti a přizpůsobení rychlosti jízdy a ztráty by mohly být daleko nižší a to nejen na zvěři. Myslivci dále nabádají, aby lidé nesahali na zdánlivě opuštěná mláďata.

„Nejsou opuštěné, máma se k nim vrátí. Pokud na ně ale sáhnete, odsoudíte je k smrti. Pro srnu,ale i jinou zvěř ,je lidský pach, který na mláděti zanecháte, nepřekonatelný,“ konstatoval Martin a dodal, že sice lze kolouška za jistých podmínek doma vychovat v dospělého jedince, ale ten již většinou nebude schopen žít sám ve volné přírodě.