MILAN KILIÁN, ČTK
Klatovy/ Nové rozbory omítek, podlah a půdy z bývalého skladu pesticidů v Lubech ukázaly, že objekt zamořuje mnohem víc chemikálií, než se původně předpokládalo.
„Limit, při jehož překročení je nutné určité území dekontaminovat, přesáhly letos odebrané vzorky v případě deseti pesticidů, což je mnohem více, nežli jsme očekávali na základě předchozích měření,“ shrnul závěr měření vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda ekologického sdružení Arniky Jindřich Petrlík. Ekologové se už od roku 2003 snaží pomoci majitelům zamořeného objektu, manželům Rychtaříkovým, u jejichž domu bývalý sklad je.

Arnika dosud nechala zpracovat několik rozborů. Loni například posudek potvrdil, že bývalý sklad je také zdrojem znečištění Drnového potoka protékajícího kolem objektu. Manželé Rychtaříkovi získali v restituci hospodářskou část rodinné usedlosti, která léta sloužila bývalému státnímu podniku jako sklad pesticidů. Stavba, již od jejich obydlí dělí jen dvůr, obsahuje vysoké koncentrace těchto látek. Ačkoliv znečištění rodina nezpůsobila, už 13 let neúspěšně bojuje u různých institucí za odstranění zátěže. Dosavadní testy prokazovaly zejména velké koncentrace pesticidů lindanu, hexachlorbenzenu a některých pozůstatků DDT.

„Jeden z odebraných vzorků jsme tentokrát nechali prověřit na širší škálu pesticidů než dosud. Ukázalo se, že v omítkách a smetcích z podlahy z bývalého skladu pesticidů se nachází více toxických látek, než kolik jich dosavadní měření odhalila," uvedl o nových testech Petrlík. Rozbory prokázaly například překročení limitů u fensonu, atrazinu, simazinu, nitrofenu a dalších látek. Mnohé z nich je už zakázáno používat. Některé se nesmějí používat několik let, třeba DDT se nesmí používat od roku 1974.
Pesticidy se používaly například k moření semen na ochranu před půdním hmyzem nebo k ošetřování obilí. Chemikálie mají nepříznivý vliv na zdraví lidí, mohou způsobit poškození nervové soustavy, narušení hormonálního systému, poškozovat játra, ledviny a štítnou žlázu, při dlouhodobém působení mohou zapříčinit rakovinu či poškodit reprodukční systém.

Ekologové nyní oslovili krajský úřad, po němž chtějí, aby zpracoval návrh projektu dekontaminace objektu. „Jednání s krajským úřadem bylo velmi vstřícné, mám z něj dobrý pocit. Samozřejmě nechceme, aby dekontaminaci hradil, ale aby pomohl. Chceme se pokusit získat peníze od Evropské unie,“ řekl Deníku Petrlík. Není přitom jasné, zda by se musel objekt celý zbourat, nebo zda by stačilo jen oškrábat omítky a podlahy a odebrat část zeminy. Náklady se proto dají odhadnout jen hrubě, zatím na desítky milionů korun, doplnil Petrlík.

Nové rozbory nechala Arnika zpracovat, protože při jednání s různými úřady naráželi ekologové i Rychtaříkovi na argument, že znečištění se snižuje. „Jak je ale vidět z nových měření, asi jde o problém, který se ani s přibývajícími lety sám nevyřeší," doplnil majitel objektu Václav Rychtařík. Rodina se obává o své zdraví, protože v sousedství skladu stále žije.

V objektu začal bývalý státní Agrochemický podnik skladovat a připravovat pesticidy před 40 lety. Podle dokladů ho manželé získali v roce 1993, fyzicky ho mohli převzít až o několik měsíců později. To už ale uplynula lhůta na reklamaci. O zamoření se dozvěděli, když chtěli objekt pronajmout. Nájemce si nechal udělat rozbory, které potvrdily obsah DDT. Manželé se začali domáhat dekontaminace, soudy se ale dlouho táhly. Nepomohly žádosti na ministerstvech, u prezidenta ani ombudsmana.