Tragédie, přesně tak nazývají myslivci jarní práce na polích. Při přípravě půdy před setím na jaře je zmasakrována většina mladých zajíců širokozáběrovými rychlými smyky a bránami.
„Nyní nastává nejnebezpečnější období pro spárkatou zvěř – sklizeň pícnin na senáž a senoseče. Pro zvěř jsou trávy po zimě prvním úkrytem. Kladou tam svá mláďata srny a zajíci. Hnízdí zde bažanti, koroptve i mnoho jiných ptáků,“ říká Jiří Šilha z myslivecké jednoty.
Stroje na zvířata ohledy neberou. Mezi noži končí hlavně mláďata. Ohledy by však podle myslivců měli brát sami zemědělci . Ze zákona musejí mít například na strojích instalovány takzvané plašiče.
„Zemědělci však použití plašičů ignorují,“ říká Šilha.
Pro zemědělce by alespoň mělo být samozřejmostí, že myslivcům ohlásí termíny sklizně. Myslivci tak mohou udělat potřebná opatření.
„Vždycky to je o domluvě mezi myslivci a družstvem. Poctivě hlásíme, kam se stroji vyrazíme a oni si pak sami místa ohlídají. Zajistí vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa. Existují i pachové plašiče napodobující lidský pach, které je možné kombinovat s vyháněním,“ říká předseda Zemědělského družstva v Kolinci František Kohout.
Při sklizních se často nalézají opuštěná srnčata. Myslivci radí: Nalezená srnčata přemístěte v chomáči trávy do bezpečí.
„Pokud naleznete opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt. Přestože mohou vypadat jako opuštěná, ve většině případů tomu tak není. Například srnče můžete nalézt v přírodě poměrně často. Rozhodně to ale neznamená, že je osiřelé. V prvních dnech života jen nemůže následovat svou matku,“ říká Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.