Měsíc duben byl podle zemědělců nejkritičtější z hlediska množství srážek. Spadlo totiž od 6 do 10 mm za celý měsíc podle nadmořské výšky. Přitom průměrná dubnová teplota byla vyšší o 4° C, než je dlouhodobý průměr.
„Řepka je v plném květu, ale horní květenství zasychají, na místech, kde je méně ornice zasychají celé rostliny. Ozimý ječmen metá, odnože zasychají, místy zasychají celé rostliny. U později zasetých porostů ozimé pšenice zasychají odnože a některé odrůdy, které hůře snáší sucho. Je větší výskýt houbových chorob. Z jarních obilovin nejvíce dopadá sucho na jarní pšenice, zasychá i jarní ječmen stejně jako podsevy jetelovin. Kukuřice sice vzchází, ale o jejím dalším vývoji rozhodne množství srážek v příštích dnech,“ popisuje situaci Jiří Lojda z Okresní agrární komory v Klatovech.
„Je to špatné. Slunce vypaluje travnaté porosty založené na orné půdě, také na loukách není narostlá hmota. Pracuji v zemědělství třicet let, nepamatuji si ale, že by v dubnu bylo takové sucho. Když nezaprší, nastane katastrofa. Byl jsem v Německu, kde je již po senážích. O tom se nám může jen zdát. Když to takhle půjde dál, bude málo krmení. Stěžují si ale všichni kolegové,“ říká soukromý zemědělec David Vereš z Dešenic.
„Naměřený strážkový deficit na meteorologické stanici ve Střední zemědělské a potravinářské škole v Klatovech byl již ve 4. čtvrtletí 2006 oproti stoletému průměru 50,1 mm. Langův faktor za rok 2006 (poměr srážek a teplot) má hodnotu 63, která je charakteristická pro suché oblasti,“ říká Lojda.
Již dnes se dá předpokládat nižší sklizeň řepky i obilovin v porovnání s minulým rokem o 30 až 40 %. Kritická je situace u prvních sečí travnatých porostů. Nebude potřebné množství hmoty ke konzervaci pro dojnice ani dostatek pastvy. Vojtěška se v podmínkách okresu pěstuje jenom okrajově a porosty jetele jsou místy poškozovány přízemními mrazy posledních dnů. Některé podniky připravují krizové plány na zabezpečení konzervovaných krmiv pro dojnice sklizením obilovin,“ dodává Jiří Lojda.
„Tohleto počasí jen málokdo pamatuje. Co si myslet, když odpoledne jsou vysoké teploty a ráno jsem naměřil v trávě –5° C a ve výšce 1 metr nad zemí dokonce –4° C. Pomrzly brambory na zahrádce, ořechy, třešně, jablka,“ říká zemědělec Miloslav Viktora.