Boj proti skleníkovým plynům. Unie chce rychlejší snižování emisí

Určitě to nebude původních čtyřicet procent, jak by si přála česká vláda. Ale zřejmě to nebude ani procent šedesát, jak v minulých dnech odhlasovat výbor pro životní prostředí europarlamentu a jak to v říjnu pravděpodobně odhlasuje Evropský parlament jako celek.

Právě výše závazku EU ke snížení produkce skleníkových plynů oproti roku 1990 je jedním z nejočekávanějších bodů středečního výročního projevu ke stavu EU předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Bude v mnohém mimořádný. „Stane se historicky prvním, který zazní v Bruselu, protože kvůli koronavirové krizi Evropský parlament nebude zasedat ve Štrasburku,“ uvedla mluvčí zastoupení Evropské komise Magdaléna Frouzová. Vedení Evropského parlamentu odvolalo štrasburské zasedání poté, co se tento region v září dostat na „červený“ seznam koronavirem nejvíce zasažených oblastí Francie a Evropy vůbec.

Restart ekonomik po koronaviru: EU chce splácet dluh i z daně z plastů

Podle zpráv o obsahu projevu bude Evropská komise v otázce snížení emisí a ekologické politiky vůbec hledat kompromis mezi stanoviskem Evropského parlamentu a unijními státy. „Většina Evropského parlamentu podporuje navýšení klimatických cílů. Výsledná legislativa ale musí odrážet i pozici členských států a ty naštěstí tak ambiciózní nejsou,“ uvádí člen výboru pro životní prostředí, europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který sám hlasoval proti radikálním plánům při snižování emisí.

Zdroj: Deník„Uhlíková neutralita v roce 2050 se má vztahovat nejen na EU jako celek, ale na každý členský stát,“ uvádí jako příklad další problematický bod Vondra ve svém článku na webu ODS. Vicepremiér Karel Havlíček pro Info.cz uvedl, že pro Česko je přijatelné maximálně 45 % snížení emisí, ale dodal, že Praha je s tímto názorem v EU téměř osamocena.

Ursula von der Leyenová podle některých odborníků může navrhnout cíl EU ve výši 55 %, Evropská rada, tedy státy Unie, by mohla souhlasit s 50 % do roku 2030. Na ekologii a boj proti klimatické změně by pak měla jít třetina peněz, které státy EU získají z unijního rozpočtu v letech 2020–2027.

Část Čechů má z takového vývoje obavy. „Česká veřejnost snižování emisí většinově podporuje, ale netuší nic o podrobnostech a bojí se, že v praxi to bude velmi složité. Pokud politici nebudou vysvětlovat důvěryhodný plán boje proti změnám klimatu, strach v ekonomické recesi ještě nejspíš naroste,“ uvádí analytik STEM Nikola Hořejš. „Cíle pro ČR nejsou nereálné a mohou silně pomoci i české přírodě a zdraví,“ dodává ale výzkumná pracovnice v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Kateřina Davidová.

Soběstačnost v lécích

Ochrana životního prostředí a boj proti změnám klimatu nebude zdaleka jediným tématem projevu. Čeká se napjatě, co předsedkyně Komise uvede o situaci kolem koronaviru, především nákupu a zavedení vakcíny a plánu na soběstačnost EU ve výrobě klíčových léků. Evropská komise by měla plán lékové soběstačnost předložit už do konce tohoto roku. Komise také už objednala stovky milionů dávek vyvíjených vakcín proti koronaviru, aby byly pro občany zemí EU k dispozici poté, kdy projdou testováním.

Divné prázdniny Evropské unie přírodě pomohly

Důležitým bodem projevu Leyenové má být i digitalizace ekonomiky a z aktuální problémů i plán na obnovu koronavirem tvrdě postižené unijní ekonomiky. „Musíme se začít dívat dopředu. Do obnovy po koronakrizi, stejně jako na přeměnu evropské ekonomiky směrem k její udržitelnosti, se nalejou obrovské peníze, které je nutné využít smysluplně a nerozkrádat,“ uvádí k tématu europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa. „Peníze musí skončit na opravdu důležitých a potřebných místech, ne v kapsách oligarchů a autoritářů,“ říká Peksa k plánu EU nalít v příštích letech do obnovy evropské ekonomiky 750 miliard eur.