Karin Kneisslová byla ministryní zahraničí Rakouska asi dva roky v letech 2017 až 2019. Stihla se však nesmazatelně zapsat do dějin, když na svoji svatbu v srpnu 2018 pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina.

Toho Putina, který v roce 2014 okupoval a anektoval ukrajinský Krym, rozpoutal konflikt na východě Ukrajiny, poslal tam bojovat ruskou armádu a nesl jako hlava Ruska odpovědnost za sestřelení malajského dopravního letounu MH-17 ruskou raketou Buk. To všechno Kneisslové nevadilo.

close Co se děje v Rakousku. info Zdroj: Deník zoom_in Co se děje v Rakousku Putin nebyl na svatbě v Rakousku v srpnu 2018 jen tak nějakým hostem. S Kneisslovou, která měla za sebou docela slušnou dráhu diplomatky a novinářky, si nejen zatancoval, ale na svatbu přivezl i kozácký soubor. Rakouské mnistryni také daroval safírové náušnice zasazené do bílého zlata v hodnotě přes milion a čtvrt korun. „Je to skvělý tanečník,“ prohlásila Kneisslová, jejíž taneček se závěrečným pukrle Putinovi tehdy obletěl celý svět.

| Video: Youtube

Když se po více než roce rakouská vláda Kneisslové zbavila, zajistil jí Putin brzy poté místo v dozorčí radě ruského státního naftového koncernu Rosniefť s příjmem několik set tisíc euro ročně.

Nejen Svobodní, ale i půlka sociálních demokratů  

Knesslová byla ve vládě lidovců s ultrapravicovými Svobodnými, kteří ji do její funkce nominovali. Ti samí Svobodní odešli ostentativně ze sálu tento čtvrtek při videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k rakouským poslancům. 

Lidovecký předseda rakouské poslanecké sněmovny Wolfgang Sobotka musel Zelenského pozvat jako svého hosta, a Zelenskyj tak nepromluvil na řádné schůzi rakouského parlamentu, protože to u poslanců neprošlo, ale jen jaksi mimo. Právě jako osobní host Sobotky.

close Poslanci rakouských Svobodných dramaticky odešli ze sálu při videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. info Zdroj: Profimedia zoom_in Poslanci rakouských Svobodných dramaticky odešli ze sálu při videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

O rakouských Svobodných a jejich bojkotu projevu se psalo všude na světě. Například jeden zpravodajský server až v daleké Indii si položil otázku, zda polofiasko Zelenského projevu ukazuje, že ukrajinský prezident ztrácí podporu Západu.

V Rakousku samotném se však více než o očekávaném postoji Svobodných psalo o ještě podivnější neúčasti více než poloviny sociálních demokratů (SPÖ). Ti sice ze sálu neodešli dramaticky jako ultrapravice, ale prostě se na Zelenského projev nedostavili.

Rakouský liberální deník Der Standard se nad chováním této klíčové demokratické strany pozastavil a napsal, že se tím postoj Svobodných vlastně legitimizuje. Okopávání Ukrajiny Svobodnými tak přestává být jakousi extrémní úchylkou.

„Pokud více než polovina členů poslaneckého klubu SPÖ bojkotuje Zelenského vystoupení svojí nepřítomností, nelze to označit za náhodu,“ napsal Der Standard a připomněl, že i u sociálních demokratů se jen obtížně hledá jasné odsouzení ruské agrese proti Ukrajině.

close Poslanci rakouských Svobodných dramaticky odešli ze sálu při videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. info Zdroj: Profimedia zoom_in Poslanci rakouských Svobodných dramaticky odešli ze sálu při videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Jörg Leichtfried, šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů, ale vylučuje, že by to znamenalo, že sociální demokraté sympatizují s Ruskem a nepodporují Kyjev. „Jednoznačně jsme na straně lidu Ukrajiny a proti ruské brutální útočné válce na Ukrajině,“ uvedl lídr sociálně demokratických poslanců.

Populární neutralita

Je to ale pravda jen napůl. Se Svobodnými mají sociální demokraté společné to, že jsou v opozici a „neutralita“ je v současnosti v Rakousku opravdu populární téma, na které se dá ulovit hodně voličských hlasů. A přestože řádné parlamentní volby mají být v Rakousku až v příštím roce, v zemi letos budou volby do zemských parlamentů. A tak je v Rakousku volební kampaň téměř neustále.

Sociální demokraté, kteří dlouho vedli žebříčky volebních preferencí, od počátku války na Ukrajině, která s sebou přinesla i uprchlickou vlnu z Ukrajiny, začali za Svobodnými zaostávat. V současnosti bojují s lidovci o druhé až třetí místo s více než pětiprocentní ztrátou na Svobodné. Ti mají nyní v Rakousku osmadvacetiprocentní podporu.

Jak řekl v podcastu Evropa pro Čechy český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler, není to ale tak, že by Svobodné táhly nahoru jen jejich proruské postoje halící se do podpory rakouské neutrality. Důležitým momentem je také oživení balkánské trasy s uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí, pro něž je Rakousko důležitou cílovou zemí. I to přináší Svobodným, kteří jsou tvrdými odpůrci přijímání dalších uprchlíků, hodně bodů. 

Šitler však zároveň uvedl, že celkově se rakouský postoj nedá srovnat s maďarským. Rakousko sice podle něj neposkytuje Ukrajině žádné zbraně, to by bylo v rozporu s neutralitou, ale v Evropské unii podporuje všechny sankce proti agresorskému Rusku, přijalo na sto tisíc ukrajinských uprchlíků a poskytlo Kyjevu velkou humanitární a finanční pomoc. „Podpora neutrality je nicméně velmi vysoká,“ připouští současně Šitler. S dodatkem, že ale existují různá vysvětlení, co to přesně znamená.

Neutrální Rakousko se může stát prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl v březnu Miloš Zeman:

| Video: Youtube

Rozdělená Vídeň a francouzské Tyrolsko

Rakousko vyhlásilo neutralitu v souvislosti s odchodem sovětských a západních okupačních sil deset let po válce, v roce 1955. Do té doby bylo podobně jako Německo rozděleno na okupační zóny.  A dokonce i hlavní rakouské město Vídeň mělo svoji sovětskou, americkou, britskou a francouzskou okupační zónu. Střed Vídně pak mocnosti spravovaly společně.

Okupační mocnosti si pak pod svoji správu rozdělily rakouské spolkové země, například od Vídně nejvzdálenější Tyrolsko bylo okupační zónou Francie.

| Video: Youtube

Rakousko bylo takto rozděleno přesto, že bylo vítěznými mocnostmi uznáno za první zemi v roce 1938 okupovanou nacistickou Třetí říší. Faktem však bylo, že velká část Rakušanů okupaci pod vedením Adolfa Hitlera, který sám byl Rakušanem, vítala. V podílu nacistů pak za druhé světové války dokonce Rakousko předčilo i německou část Třetí říše.

Na druhé straně nacisté během doby své okupace Rakouska zavraždili v zemi na čtyřicet tisíc svých odpůrců, především sociálních demokratů a komunistů, dalších mnoho desítek tisíc bylo vězněno v nacistických koncentračních táborech.

Rubrika U sousedů

close U sousedů info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.