Poškodily lávku se skleněným dnem v Kyjevě, která je oblíbeným turistickým místem, rozervaly křižovatky a dopadly také poblíž dětského hřiště. Ruské střely v pondělí opět dopadaly na ukrajinská města. Po celé zemi došlo k výpadkům proudu, místy byly přerušeny dodávky vody. Nové ruské údery připomněly teror, jenž civilisté zažívali v prvních dnech invaze.
Útoky ukradly obyvatelům měst, kteří předtím strávili měsíce války v metru proměněném v protiletecké kryty, pocit obnovené normality. A vyvolaly také obavy z nových úderů.
Krvavá a tvrdá odveta?
Podle analytika americké CNN Stephena Collinsona bylo poselství pro svět zřejmé: ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá nechat pokořit. Nehodlá uznat porážku. A je zcela připraven na prolévání krve civilistů a nevybíravý teror jako odpověď na sérii ruských porážek na bojišti.
To, že některá ukrajinská města čekají znovu velmi těžké časy, konec konců nastínil i sám Putin, který obvinil Ukrajinu, že kromě útoku na Kerčský most podnikla tři útoky na jadernou elektrárnu Kursk v Rusku, vzdálenou asi 85 kilometrů od ukrajinských hranic, a že se pokusila zasáhnout plynovod TurkStream vedoucí z Ruska do Turecka pod Černým mořem. A zdůraznil, že ruská odpověď na další ukrajinské útoky bude tvrdá.
„Nebylo možné nechat ukrajinské útoky bez odpovědi. Pokud budou pokusy o teroristické útoky pokračovat, bude odpověď Ruska tvrdá a bude odpovídat míře ohrožení,“ řekl Putin. Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení následně uvedlo, že pondělní série útoků dosáhla svých cílů.
Demontáž ukrajinského politického režimu
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že nové ruské útoky byly pouze první epizodou a že cílem Ruska by měla být úplná demontáž ukrajinského politického režimu. Radikální blogy a média v Rusku po ostřelování ukrajinských měst oslavovaly to, co, jak doufaly, bude znamenat začátek rozšíření války.
A zatímco Ukrajina počítala mrtvé, jeden z vysoce postavených ruských představitelů podle deníku Guardian uvedl, že se Moskva pokusí svrhnout vládu Volodymyra Zelenského.
Ruské útoky na civilní cíle přivítali také někteří z nejtvrdších kritiků dosavadního vývoje invaze z řad ruských vysoce postavených politiků, kteří dlouhodobě požadují ještě tvrdší postup na Ukrajině. Prohlásili, že armáda konečně dělá svou práci. Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov - který nedávno kritizoval podle něj neschopné vedení ruské armády - v příspěvku na Telegramu uvedl, že je nyní s ruským válečným úsilím stoprocentně spokojen. „Utíkej, Zelenskyj, utíkej,“ napsal s odkazem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Útoky mohou motivovat ukrajinskou armádu
Mezi odborníky pondělní ruské útoky vyvolávají řadu otázek. Navzdory všem raketám, které ničily Ukrajinu, se totiž váleční analytici oslovení The New York Times shodli na tom, že to, co nebylo při útocích vážně poškozeno, je schopnost ukrajinské armády vést válku. Již několik týdnů znovu dobývá obsazená města jedno po druhém.
„Pondělní útok Ruska se Putinovi skutečně může nakonec vymstít,“ uvedl vojenský analytik společnosti Rochan Consulting Konrad Muzyka.
Útoky na ukrajinská města a civilní cíle pro Putina podle něj mohou nakonec být kontraproduktivní. „Nemyslím si, že budou mít strategický dopad, pokud nemluvíme o zvýšení morálky na ukrajinské straně a možná o urychlení některých dodávek vojenského vybavení ze Západu,“ poznamenal Muzyka.
Podle dalších odborníků byla krvavá ruská odveta zejména divadlem - pro Rusy i pro Západ. „Význam měla především z vnitropolitického hlediska. Bylo důležité ukázat, že Putin je stále schopný, že armáda je stále ve formě. Reakce měla ukázat sílu, ale ve skutečnosti ukázala bezmocnost. Nic jiného teď ruská armáda dělat nemůže,“ řekl o pondělních úderech ruský politický analytik a bývalý autor Putinových projevů Abbas Galjamov pro The New York Times.
Údery na infrastrukturní cíle
Motiv útoku byl podle analytiků jasný: Moskva měla v úmyslu vyřadit z provozu kritickou infrastrukturu a připravit Ukrajince o světlo a teplo s blížící se zimou.
Taktika snahy zmrazit běžný život Ukrajinců není nová. Kreml již léta studuje ukrajinské energetické sítě a snaží se manipulovat s cenami nebo omezit dodávky zemního plynu, aby ovlivnil ukrajinskou politiku. Již dvakrát Rusko přerušilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu uprostřed zimy. Nyní sleduje stejný cíl pomocí bomb.
Podle odborníků je však nepravděpodobné, že by tento přístup přiměl Ukrajince zasednout k vyjednávacímu stolu. „Bombardování nebývá nikterak účinné a obvykle pouze posiluje odhodlání,“ řekl NYT ředitel ruských studií v C.N.A., obranném výzkumném institutu se sídlem ve Virginii, Michael Kofman.
Údery na infrastrukturní cíle však mohou umožnit Kremlu prodloužit válku na neurčito tím, že stlačí ukrajinskou ekonomiku a potlačí jakoukoli naději na návrat k normálu, naději, kterou vyvolaly nedávné vojenské úspěchy Ukrajiny.
Polský generál Roman Polko v rozhovoru pro polský Super Express prohlásil, že nejnovější ruské útoky na civilisty je potřeba chápat jako výstrahu. „Putin vůbec nepotřebuje jadernou bombu, aby terorizoval svět. Jedná se o válečné zločiny. Útočí se na civilní obyvatelstvo, kritickou infrastrukturu a civilní infrastrukturu. Tím způsobí další úmrtí, lidé budou bez vody, bez elektřiny, bez tepla. Všechno to spolu souvisí. Útok na Kyjev by měl Západ chápat jako signál," vyjádřil se Polko.
Že by ovšem Putin časem sáhl až k jadernému útoku, se polský odborník neobává. Podle něj ji Kreml využívá pouze jako strašák.
Rusku docházejí zásoby paliva
Analytici nyní tvrdí také to, že útoky měly posílit dojem silného Ruska. Podle odborníků oslovených britským zpravodajským kanálem Sky News totiž ve skutečnosti čekají ruské síly těžké časy. Po ochromujícím útoku na Kerčský most mezi Krymem a Ruskem bude prý ruská armáda brzy bez jakýchkoliv zásob paliva a bude neschopná přepravovat své jednotky na Ukrajině.
„Pokud mluvíme o schopnosti manévrovat, myslím, že mluvíme o dnech až velmi krátkých týdnech, kdy bude ruské zásobování ještě fungovat,“ řekl zpravodajský analytik Forbes McKenzie pro Sky News.
Ukrajinci již delší dobu rozkládají ruskou logistiku pomocí dělostřelectva a dobře cílených raketových útoků HIMARS. Útok na Kerčský most ovšem vystavil Rusy ještě většímu nebezpečí.
Podle pozorovatelů brzy nebudou schopni přesouvat své jednotky, což je dostane do obrovských potíží, zejména pokud budou Ukrajinci pokračovat v postupu. „Dokážou se Rusové postavit a bojovat? Mohli by to vydržet pravděpodobně přes zimní období, ale pokud má Ukrajina Rusko v pohybu, tedy ovládá bojový prostor, nutí Rusy manévrovat, zatlačuje je zpět, a jim chybí nafta, kterou by mohli manévrovat s obrněnou technikou, je velmi pravděpodobné, že technika zůstane na místě,“ doplnil McKenzie.
Síla, nebo akt zoufalého velitele?
Putin tak podle Sky News nyní doufá, že pondělní i úterní raketové útoky napříč Ukrajinou vyvolaly dojem síly. Na Západě je však čtou jako pravý opak. Jako akt stále zoufalejšího velitele, kterému docházejí možnosti. I Putinovy pondělní výroky o tom, že útoky by se mohly opakovat, berou vojenští analytici na Západě s rezervou. Pohybují totiž o jeho schopnostech.
Rusko se podle západních odborníků dostává do krize. Výroba zbraní s přesným naváděním na velké vzdálenosti je nákladná a Rusko již spotřebovalo mnoho svých zásob. Rusko sice posílilo svůj arzenál o bezpilotní letouny Shaheed dodávané Íránem, i ty se však vyčerpávají. Ukrajina navíc účinně lokalizovala sklady, kde jsou uloženy, a zničila je.
Putinovi dochází čas
Podle McKenzieho se také může stát, že Ukrajinci Rusům zničí či ukradnou jejich značný obrněný arzenál. „To by byl pro Putina ponižující výsledek, který by představoval existenční hrozbu. V této válce si nemůže dovolit vypadat slabě nebo selhat,“ vysvětlil analytik Sky News.
Ruská armáda je na ústupu a je stále více ohrožována ukrajinským postupem a nyní, jak říkají západní pozorovatelé, trpí nedostatkem logistiky. Putinova pozice podle nich vypadá stále zoufaleji a dochází mu čas.
Válečná zločin, teror a brutalita
Pondělní ruské útoky na ukrajinská města si vyžádala nejméně 19 mrtvých a 105 zraněných, informovali tamní záchranáři. Terčem dalších ruských útoků v noci na úterý se pak opět stalo Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti. Cílem palby raketometů a těžkých děl se stala Dněpropetrovská oblast. V Záporoží ruské rakety zabily jednoho člověka, píše agentura Ukrinform.
Nová vlna ruských útoků zaměřených zejména na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu vyvolala silné reakce zahraničních představitelů.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres označil údery za další nepřijatelnou eskalaci války, za kterou platí nejvyšší cenu civilisté. Evropská unie uvedla, že byl spáchán válečný zločin, přičemž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Rusko stojí za terorem a brutalitou.
Americký prezident Joe Biden byl jedním z mnoha zahraničních představitelů, kteří hovořili s prezidentem Zelenským. Biden přislíbil pokračovat v poskytování podpory Ukrajině potřebné k její obraně, včetně dodávek moderních systémů protivzdušné obrany, uvedl Bílý dům. Čína a Indie, které válku neodsoudily, vyzvaly k deeskalaci konfliktu.
K ruským útokům se vyjádřil také český premiér Petr Fiala. „Ruské útoky na ukrajinská města nejsou zaměřeny na poškození vojenské infrastruktury. Jde o vraždění civilních obyvatel a šíření strachu,“ napsal na Twitteru.
