Životní milníky Mira Žbirky: Nadějný fotbalista i vysněné nahrávání v Abbey Road

Rodiče

Maminka Mira Žbirky se jmenovala Ruth Galeová a byla to Angličanka, tatínek Šimon byl Slovák. Jejich seznámení se odehrálo v roce 1943 v severolondýnské čtvrti Muswell Hill. „Kdyby se tatínek nedopustil faux pas, bylo by všechno jinak. Se svou jednotkou se právě přesouval do Anglie ze Španělska, kde bojoval v občanské válce, a během bitvy u Dunkerque se přidal na loď k Britům,“ vypráví v knize Co bolí, to přebolí Miro Žbirka.

Po náročné cestě si Šimon Žbirka zašel do pubu, aby si objednal drink, který by ho přivedl na lepší myšlenky. Sedl si k pultu, sáhl po skleničce, která stála před ním, a když ji do sebe hodil, půvabná dívka sedící vedle něho ho upozornila, že ta sklenička patří jí. Lámanou angličtinou se jí omlouval. Vyústilo to v příjemný dlouhý rozhovor a pozvání na schůzku. Byla z toho láska a svatba.

Zemřel slovenský zpěvák a skladatel Miro Žbirka. Bylo mu 69 let

Bratři

Po skončení 2. světové války se Žbirkovi usadili v Bratislavě. Ještě předtím, v roce 1944, se narodil jejich nejstarší syn Jason. V roce 1948 přišel na svět další syn Anton a čtyři roky po něm Miroslav.

„Jason, kterému jsme říkali Jasey, byl mým vzorem. Byl přesvědčivý, pohledný, vysoký, černovlasý, zapamatovatelný. Působil v několika rokenrolových kapelách, kde zpíval. Byl z naší rodiny první, kdo se objevil coby muzikant na televizní obrazovce,“ líčil Miro.

Bratr byl podle něj fascinovaný Elvisem Presleym, jenže pak přišli Beatles a Rolling Stones a jeho fascinace se změnila.

„Trápil maminku přepisováním textů. Jeho hlavním zájmem byla četba, studoval na Filozofické fakultě na Komenského univerzitě v Bratislavě. Právě studium společně s neustálým čtením v něm (podle názoru maminky, pozn.) vyvolaly duševní rozpoložení, které vyústilo ve skepsi, jež ho v únoru 1969 přivedla k dobrovolnému odchodu ze života. Bylo mu pětadvacet. Proč to udělal, dodnes nevím,“ uvedl zpěvák.

Fotbalista 

Jako kluk měl pocit, že by se mohl celkem dobře život fotbalem, který hrál dennodenně venku s kamarády. Že to s jeho sportováním vypadalo nadějně, mu několikrát potvrdil i slavný hokejový útočník Jožo Golonka, který bydlel v jejich domě. Chvíli uvažoval i o tom, že bude jeřábníkem či novinářem. Nakonec ale zvítězila hudba.

„První, koho napadlo, že bych se mohl věnovat zpívání, byl můj otec. Jednou řekl, že bych mohl jít na uměleckou školu, což moje bratry náramně pobavilo. Kdykoli jsem poté zkoušel nějaký akord, kdykoli jsem něco pokazil, tak některý z nich poznamenal – ten se opravu hodí na uměleckou školu,“ vzpomínal s úsměvem.

První úspěch

V roce 1977 získal coby spoluzakladatel skupiny Modus, společně s Jánem Lehotským a Marikou Gombitovou, zlatou Bratislavskou lyru za píseň Úsmev. O čtyři roky později ale Modus opustil a s kolegou Lacem Lučeničem založil kapelu Limit, s níž se vydal na sólovou dráhu. V roce 1982 získal s Limitem zlatou Bratislavskou lyru za písničku Nechodí, a tím zaujal hledače talentů Klause Baumgarta. Díky němu se jeho písně hrály i v Německu – úspěšnou se stala Denisa, píseň Biely kvet byla dokonce nazpívaná ve francouzštině.

Šimon Šafránek: Miro Žbirka? Rozhodně to není nudný pán v brejličkách

Pokoření Gotta

Rok 1982 přineslo Miru Žbirkovi Zlatého slavíka. „To bylo něco, o čem jsem nikdy ani neuvažoval. Ani mě to napadnout nemohlo, protože v této soutěži byl vítěz mužské kategorie předem jasný – Karel Gott. Jen s výjimkou v roce 1967, kdy vyhrál Waldemar Matuška. Tenkrát mi zavolal hudební redaktor Jirka Vejvoda a žádal mě o rozhovor. Oddaloval jsem to, on naléhal, nechápal jsem takovou netrpělivost. Neměl jsem tehdy důvody k nějakému přehnanému sebevědomí,“ říkal Miro.

K dobru přidal historku, která jeho tehdejší postoj krásně vykresluje: „Před koncertem v jednom českém městě přišel do šatny pořadatel a celý zneklidněný se ptal: Kluci, už by tady měla bejt ta Žbirka. Která to je?“

Rhytmick

Muzikantova sláva stoupala, chrlil hit za hitem. V 90. letech mu k popularitě napomohlo i moderování televizní hudební hitparády Rhytmick. „Rhytmick byla relace, v níž byla spousta zahraničních klipů, které jsem měl okomentovat. Vzal jsem to. Zahraniční klipy pro nás byly tehdy velmi vzácné, dřív jsme je mohli maximálně vídat v rakouské televizi, když jsme měli to štěstí, že jsme chytili její signál. Natáčelo se v Nizozemsku, kde měli na tento pořad licenci, a bylo to velmi zvláštní. Mluvil jsem s lidmi, kteří mi nerozuměli ani slovo,“ vzpomínal hudebník, jemuž říkali Mekky.

Práce v Abbey Road

Největší sen mu po letech naplnila manželka Katka, která mu zařídila nahrávání desky Miro – a posléze tam vzniklo i jeho Double Album – v londýnském studiu Abbey Road, kde svou stopu zanechali The Beatles. „Díky jejich impulzu jsem napsal Atlantídu či Baladu o poĺ- ných vtákoch, které se vůbec nepodobají spíše durovým písničkám Lennona a McCartneyho. Byli to ale oni dva, kteří mě k tomu svým způsobem vyzvali. Za to jsem jim vděčný. V životě jsem se tedy nemohl pohybovat v pro mě více rozhodujícím místě, než je právě Abbey Road, odkud byly ideje Beatles a jejich energie vysílány do celého světa,“ uvedl pro Deník Žbirka.

Miro Žbirka: Mým životním milníkem byl krok do neznáma

Průdušky, děti a ženy 

Držitel mnoha hudebních cen podlehl opakovanému zápalu plic. Už jako dítě jej rodiče vypravili do sanatoria ve Vysokých Tatrách, protože měl problémy s průduškami. Strávil tam několik měsíců a bylo to pro něj zdrcující, když mu vysvětlovali, že je nutné, aby se opravdu uzdravil.

„Přežil jsem to, měl bych být rodičům za jejich radikální řešení vděčný. Ke zpívání průdušky potřebuji a kdo ví, jestli bych bez oné léčby neměl problémy,“ svěřil se v knize. Se svojí první manželkou Helgou měl dceru Denisu, s druhou ženu Kateřinou dceru Lindu a syna, hudebníka Davida, který žije v Londýně. Uvažovali o společném projektu. K jeho realizaci už ale bohužel nedojde.