Kliknutím zvětšíteZa vším hledej ženu, říká se. Podle některých historiků toto rčení přesně vystihuje i jednu z největších kontroverzí, se kterými se musela ve třicátých letech minulého století poprat britská královská rodina. V říjnu 1937 se totiž tehdy již bývalý král Eduard VIII. s manželkou Wallis Simpsonovou vypravili do nacistického Německa, na schůzku s Adolfem Hitlerem.
S Vůdcem si dopřáli společné odpoledne, prohlédli si seřazené vojáky i továrny, Němci byli z návštěvy nadšeni. O přesných motivech cesty se historici dodnes mírně hádají, jedna z verzí ale tvrdí, že celý skandál vznikl jen proto, aby se Wallis mohla alespoň jednou cítit jako panovnice na královské cestě.
Podle některých zase bývalý král zašel tak daleko, že při setkání s Hitlerem u čaje dokonce hajloval. Dobová média idylicky popisovala, jak se Hitler a Eduard VIII. společně kochají výhledem na hory.
Německo v krvi
Otec současné britské panovnice Alžběty II., král Jiří VI., se původně na britský trůn nikdy neměl dostat. Toto místo je vyhrazeno pro prvorozené dítě v královské rodině, a tím byl jeho bratr Eduard VIII. Jenže události tomu chtěly jinak. Prvorozený Eduard VIII. musel volit mezi královskou korunou a svou snoubenkou, rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A když se rozhodl pro osudovou ženu, jeho mladší bratr, v rodině přezdívaný Bertie, který měl problém s veřejnými vystoupeními, se stal králem Jiřím VI. A navzdory všem pochybnostem se ukázalo, že Spojené království dostalo do čela v pravý čas toho pravého člověka.
Začínala druhá polovina třicátých let dvacátého století, politická situace v Evropě se vyhrocovala. Když přišla válečná léta, král Jiří VI. se se svou manželkou i dcerami stali pro národ oporou. Odmítli odejít z Londýna, na který houfně padaly německé bomby, Jiří VI. pronášel povzbudivé projevy a společně s premiérem Winstonem Churchillem se Hitlerovi a nacismu postavili čelem. A nešlo jen o tyto dva muže. „Adolf Hitler nazval Královnu matku nejnebezpečnější ženou v Evropě, kvůli tomu, jak dokázala pozvednout morálku britské veřejnosti poté, co byl při bombardování v roce 1940 zasažen Buckinghamský palác," připomíná server The Irish Times.
Jenže v britské královské rodině byl i někdo, kdo měl - alespoň podle později odhalených dokumentů - s nacisty poněkud jiné vztahy. A nešlo o nikoho jiného, než o bývalého krále, Eduarda VIII., který abdikoval v roce 1936. První skandál, který se týkal "bratříčkování" s nacistickým Německem, si Eduard VIII. s manželkou připsali na konto přesně 11. října 1937, tedy před 84 lety. Tehdy se totiž vypravili na návštěvu do Německa a setkali se i s Vůdcem.
Podle některých historiků Eduard VIII. už od mládí projevoval proněmecké sklony - tehdy šlo samozřejmě o příklon k národu a státu jako takovému, ne k nacismu. „Už jako mladý Eduard ukazoval slabost pro německý jazyk a kulturu," napsal třeba v roce 1997 v článku nazvaném The Windsor File historik Paul Sweet. A příklon k Německu si zachoval bývalý král zjevně i v době, kdy se k moci v zemi dostali nacisté.
Manželka krále Eduarda VIII., pozdějšího vévody z Windsoru, vévodkyně z Windsoru Wallis Simpsonová, měla podle mnoha zdrojů vztah k Německu ještě bližší. Tedy spíše k některým nacistickým důstojníkům. „V polovině třicátých let údajně měla milenecký vztah s pozdějším německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem, tyto domněnky ale nikdy nebyly prokázány. Faktem ale je, že jí Ribbentrop za dobu pobytu v Británií naposílal množství květin," zmiňuje list The Washington Post.
Za vším hledej Wallis?
V roce 1937, kdy se odehrála silně kritizovaná návštěva vévody a vévodkyně z Windsoru v nacistickém Německu, samozřejmě ještě Německo nebylo s britským královstvím ve válce, a oba hosté už stáli oficiálně mimo královskou rodinu. Jenže jedna věc je, jak se vše mělo oficiálně, a druhá, jak bylo vše vnímáno reálně. „Tato cesta byla značně kontroverzní," připomíná BBC.
Britská vláda i zbytek královské rodiny měly obavy, že nacisté zneužijí návštěvu muže, který ještě před pár měsíci seděl na trůnu, na propagandistické účely. Oficiálně možná abdikoval, Eduard VIII. měl ale stále v britském království část příznivců, navíc od abdikace uplynul ani ne rok. Jenže s Eduardovým rozhodnutím nemohl nikdo nic udělat, a stejně tak nebylo v moci královské rodiny zabránit veškerému domácímu tisku o návštěvě psát, o zahraničních médiích nemluvě.
S nacistickou propagandou měli Britové pravdu. „Manželský pár v Německu vítaly v ulicích nadšené davy. Hitlerovi se líbila myšlenka spolupráce s vévodou, který měl slabost pro Německo, a snad i moc v Británii obrousit hrany," zmiňuje list The Washington Post. Nelze zapomínat, že se Hitler v té době snažil navenek před západními mocnostmi stále tvářit, že po válce opravdu netouží a vše chce vyřešit mírovou cestou.
Jednání Němců i postoj Britů jsou tedy i po letech zcela jasné. Jenže to, proč vůbec napadlo Eduarda VIII. se na návštěvu za Hitlerem vypravit, zůstává předmětem sporu. Názorů je totiž celá řada. Jednak existují oficiální vyjádření Eduarda VIII. a královské rodiny, jednak předpoklady historiků a lidí, kteří byli v osudové době Eduardovi VIII. nablízku.
Vévoda samotný tvrdil, že ho zajímá situace dělnické třídy a návštěva Německa byla zejména cestou po továrnách. Příznivci Eduarda VIII. v Británií ho viděli jako možného mírotvůrce. „V Německu měl stále množství příbuzných, a některým se zdálo, že by se mohl postavit do role prostředníka mezi britským královstvím a Německem," uvedla pro BBC historička Carolyn Harrisová.
Nynější historici tvrdí, že šlo hlavně o nedostatek úsudku. Jenže někteří současníci Eduarda VIII. a Wallis Simpsonové zmiňovali, že důvodem návštěvy byla spíše jakási rebélie páru. Mimo jiné touha Eduarda VIII. ukázat, že je lepší než jeho bratr, král Jiří VI. S tím souhlasí i někteří současní historici. „Eduard VIII. se po abdikaci chtěl opět stát významnou veřejnou osobou. Byl velkou osobností a chtěl, aby tak byl také vnímán. Takže kam se vypraví na cestu, která má posloužit jako start jeho nové kariéry? Do nacistického Německa," vyjádřil se historik Adrian Phillips v pořadu pro youtube kanál muzea Smithsonian.
Ještě více, než uspokojení touhy samotného bývalého krále, však někteří návštěvu vnímali jako uspokojení tužeb jeho manželky Wallis Simpsonové. Ambiciózní ženy, jíž bylo odepřeno stát se britskou královnou. „Pobočník Eduarda VIII., Sir Dudley Forwood, se o mnoho let později vyjádřil, že cesta páru do Německa nebyla snahou podpořit nacistický režim, jak si mnozí mysleli, ale možností, jak dopřát vévodkyni, aby zažila státní návštěvu v roli manželky panovníka," píše BBC.
Hajlování u čaje
Každopádně, jakmile byla jednou návštěva Eduarda VIII. a Wallis Simpsonové domluvena, nacistická propaganda se z ní pokusila vytěžit maximum. A povedlo se. Návštěva začala 11. října 1937. „Vévoda a vévodkyně přijeli do Berlína vlakem. Zde je čekali nacističtí důstojníci a jásající davy," připomíná BBC. Zněly fanfáry, britská hymna, všude bylo vidět hajlující ruce a lesknoucí se knoflíky na pečlivě vyžehlených uniformách pohlavárů nacistického režimu.
Program páru byl opravdu nabitý, nechyběly při něm davy novinářů, aby zaznamenaly každý detail. „Eduard VIII. s manželkou strávili v Německu dvanáct dní. Během nich navštěvovali dělníky, továrny na výrobu munice, a z místa na místo se přesouvali i Hitlerovým vlakem. Celou cestu kompletně platili nacisté," uvádí muzeum Smithsonian. Nechyběla samozřejmě ani přehlídka jednotek SS.
Večery trávili s Hitlerovými nejbližšími spolupracovníky - povečeřeli mimo jiné s Josephem Goebbelsem, Hermannem Göringem, Joachimem von Ribbentropem a Albertem Speerem. A podle historiků klonících se k názoru, že se vše odehrálo jen proto, aby byla Wallis Simpsonová spokojena, se přání této ženy opravdu v Německu splnila. „Chovali se k ní jako k princezně, ne tak, jako s ní zacházela britská královská rodina - jako s outsiderem. V Německu před ní tamní aristokraté dělali pukrlata, a bylo s ní zacházeno s veškerou péčí, jakou si pro ni vévoda vždy přál," vyjádřil se životopisec britské královské rodiny Andrew Morton pro BBC.
Opravdový "vrchol" návštěvy přišel až na jejím konci - setkání s Vůdcem, Adolfem Hitlerem. Ten vévodu a vévodkyni pozval do svého sídla v Bertechsgadenu, známého pod názvem Orlí hnízdo. Podával se čaj. „Před čajem Hitler svým hostům ukázal dům a okolí. Jistý čas strávili společně na terase a dívali se směrem k Rakousku, pozorovali, jak je hraniční město Salzburg rámováno horami," popsal idylku dobový článek The New York Times.
Eduard VIII. prý s Hitlerem dlouho konverzoval. „Podle Frances Donaldsonové, autorky knihy Eduard VIII. se na konci návštěvy bývalý anglický král s Hitlerem rozloučil nacistickým pozdravem," zmiňuje server History. Na rozlučku se tedy hajlovalo.
Na Bahamy s ním
Jak uvádí BBC, v prvních chvílích po návštěvě Německa byli Eduard VIII. i Wallis Simpsonová spokojeni. Paradoxně, i britská monarchie si svým způsobem mohla vydechnout - k návštěvě bývalého krále u Hitlera se britská veřejnost postavila poměrně vlažně, a spíše ji vnímala jako velmi netaktní krok Eduarda VIII. vzhledem k tomu, že jeho bratr byl na trůně pouhých pár měsíců, než že by změnila svůj názor na nacistické Německo.
Později se ale ukázalo, že byla říjnová cesta z roku 1937 pro všechny zainteresované poměrně velkou lekcí. Kontroverznímu páru způsobila problémy ve Spojených státech amerických, kde se na jejich bratříčkování s Hitlerem nelibě dívala silná židovská komunita. Tvrdí to životopisec Andrew Morton. A zároveň dodává, že cesta velmi jasně ukázala, že Eduard VIII. sice možná nebyl přímo nacista, ale nacismus mu zase nebyl až tak cizí. „Rozhodně s jeho myšlenkami sympatizoval. Dokonce i po válce si myslel, že Hitler byl dobrým partnerem a že v Německu vykonal dobrou práci. A byl také antisemita, před, v době války, i po válce," řekl Morton pro BBC.
Ještě před tím, než vypukla druhá světová válka si to jasně uvědomovala už i vláda v Británii. A tak když konflikt začal, nastoupivší premiér Winston Churchill se rozhodl raději Eduarda VIII. s manželkou poslat pryč z Evropy. „Churchill chtěl poslat bývalého krále na Bahamy. Eduard to odmítal tak vehementně, až mu Churchill nevybíravě v dopise připomněl, že dokonce i lidé jako on mohou být postaveni před soud," píše list The Washington Post. Na Bahamy byl Eduard VIII. "odeslán" v roce 1940.
Ani tak ale Churchill nezabránil všemu. „I po odchodu vévoda z Windsoru způsoboval britské vládě starosti - zejména svými cestami do USA, které vyvolávaly velkou mediální pozornost, a kde vévoda vyjadřoval pesimismus ohledně možnosti britského vítězství ve válce," zmiňuje BBC.
Plán: vraťte mu korunu na hlavu
Vztahu bývalého krále Eduarda VIII., jeho manželky a nacistického Německa se v posledních letech věnovali v kultuře třeba tvůrci populárního seriálu Koruna (vysílán byl na platformě Netflix). I když se v případě tohoto seriálu samozřejmě vyskytlo množství historických nepřesností, v základě se stavělo na pravdivých událostech. Pravdivé bylo i to, že se po druhé světové válce na zámku Marburg našly tuny nacistických dokumentů. A nechybělo v nich ani Eduardovo jméno. „Zahrnovaly složku nazvanou Windsor File, obsahující asi šedesát dokumentů - dopisů, telegramů a dalších listů, které sepsali lidé z okolí vévody v době války," připomíná server History.
Britská královská rodina se zveřejnění obsahu složky dlouho bránila, nakonec se ale vše provalilo. Stalo se to v roce 1957. „Složka obsahovala i takové bizarnosti, jako plán na vraždu krále Jiřího VI. a jeho následné nahrazení na trůnu Eduardem VIII.," uvádí server History.
Podle složky rovněž existoval plán na únos Eduarda VIII. před jeho odjezdem na Bahamy, aby se nevzdálil z Evropy. „Hitlerovým cílem jednoduše bylo vrátit vévodovi z Windsoru korunu, aby mu následně pomohl ukončit válku mezi oběma státy a Německo si tak mohlo zachovat tvář," píše list The Washington Post.
Přesto, že zveřejnění složky v padesátých letech způsobilo skandál a ještě více oddálilo Eduarda VIII. od zbytku jeho rodiny, dodnes není jasné, do jaké míry a zda vůbec ve skutečnosti za druhé světové války s nacistickým režimem přímo spolupracoval. „Jeho vztah s nacisty dlouhá léta zkoumají novináři a historici, a neshodují se, zda dokumenty popisující vévodovu činnost skutečně informují o jeho skutcích, nebo jde o nacistickou propagandu, jak tvrdí monarchie," upozorňuje list The Washington Post.
Stejně tak dodnes není potvrzena ani vyvrácena teorie, že skutečným "ďáblem" byla i za druhé světové války opět Wallis Simpsonová. Podle některých neověřených zdrojů totiž informace o pronacistických postojích vévody, které se objevují v kompromitující složce, posouvala nacistickým agentům právě ona - a vévoda si sice mohl myslet ledacoss, ale to, že se informace dostaly přímo k nacistům, mělo být dílem jeho ženy.
Jenže tyto otázky nejsou ani po desetiletích zodpovězeny, a stejně jako pravý důvod návštěvy nacistického Německa v roce 1937 zůstávají dodnes opředeny množstvím nepotvrzených spekulací.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
