Kliknutím zvětšíteZemě bojuje s nejdelší vlnou veder v historii. Snaží se zmírnit nedostatek energie a dodat více vody do suchem postiženého povodí řeky Jang-c‘-ťiang, jejíž hladina je podle informací stanice BBC rekordně nízká. Na některých místech řeka dokonce téměř vyschla a země popraskala horkem.
Podle nejnovějších informací se začaly regiony v povodí slavného vodního toku uchylovat k programům upravujícím počasí. V rámci nich vysílá do mraků letadla s chemickou látkou jodidem stříbrným ve snaze z nich vyždímat tolik potřebnou vláhu.
Poslední provincií, která se rozhodla střílet do nebe, se stala Hubei, ve které od června trpí suchem nejméně 4,2 milionu lidí. „Více než sto padesát tisíc obyvatel má potíže s přístupem k pitné vodě a kvůli vysokým teplotám a suchu už bylo poškozeno téměř čtyři sta tisíc hektarů úrody,“ oznámilo místní oddělení pro řízení mimořádných událostí.
Sucho neovlivňuje jen lidi a úrodu, ale i dobytek. Nejvíce zasažené oblasti proto přesunují svoje stáda do jiných regionů, aby se vyhnuly jejich úhynu. Ministerstvo financí obyvatelům přislíbilo pomoc z krizového fondu ve výši 300 milionů jüanů, což je v přepočtu více než miliarda českých korun.
Ostřelování mraků
Jodid stříbrný, který Čína pro vyvolání deště používá, se do mraků střílí ve formě tyčinek o velikosti cigarety. Ty po vystřelení do oblak pomáhají vytvářet ledové krystalky, které pak v mračnech podporují produkci většího množství deště.
Osévání mraků není podle stanice CNN pro Číňany nic nového. Země to praktikuje již od 40. let minulého století. V roce 2008 dokonce tuto techniku použila před olympijskými hrami v Pekingu, aby zajistila suché počasí v průběhu her. Tato metoda se dá také použít pro vyvolání sněhu či zmírnění krupobití.
V tuto chvíli je ale Číně osvědčený program v některých regionech k ničemu, protože i když se může zdát jako efektivní řešení, k úspěchu jsou potřeba mraky. A těch je nyní pomálu. Právě kvůli řídké oblačnosti proto zůstávají v některých vyprahlých oblastech letadla na zemi v pohotovosti a jsou připravena zasáhnout, jakmile to jen půjde.
Země už dříve několikrát varovala, že jí v následujících letech hrozí častější nástupy extrémního počasí. „Současnou vlnu pravděpodobně způsobil zvláštní případ vysokého tlaku ze západního Pacifiku, který se rozšiřuje nad velkou částí Asie,“ uvedl výzkumník Cai Wenju z australského národního vědeckého institutu CSIRO.
Provincie S‘-čchuan ve středu oznámila, že kvůli nedostatku vody a suchu omezí dodávky elektřiny do domácností, kanceláří a nákupních center, přičemž už dříve nařídila omezit provoz výrobcům kovů a hnojiv.
Vedení oblasti také vyzvalo úřady, aby nenastavovaly klimatizaci pod 26 stupňů Celsia. Lidé by měli používat schody místo výtahů a navíc pozastavit veškeré aktivity po setmění.
Nejdelší vlna veder v historii Číny
Současná vlna veder trvá už 64 dní. Zapsala se tak již jako nejdelší období horka od roku 1961, kdy začali teploty měřit. Podle meteorologů budou navíc rekordní teploty v povodí S‘-čchuanu a ve velké části střední Číny přetrvávat až do 26. srpna.
Lidé si zatím o dešti nechávají pouze zdát. Průměrný úhrn srážek v S‘-čchuanu je dokonce o 51 procent nižší než v předchozích letech. „Po snížení přítoku vody z velkých řek na polovinu některé nádrže dokonce vyschly,“ uvedla státní tisková agentura.
Vodní energie tvoří asi 80 procent elektrické kapacity provincie. Klesající průtoky vody v řece a jejích přítocích ovšem vedly k tomu, že při teplotách vyšších než 40 stupňů Celsia není možné uspokojit rostoucí poptávku po klimatizaci. Není dostatek energie.
Čínské ministerstvo vodních zdrojů v úterý uvedlo, že ve snaze o dosažení vyšších dodávek vody zvýší její průtok z přehrady Tři soutěsky o 500 milionů metrů krychlových a větší objem nechají protékat následujících deset dní.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
