Jedním z ikonických parfémů francouzského módního domu Dior je vůně nazvaná Miss Dior. O jejím vzniku v roce 1947 se traduje jistá legenda. Podle ní byl parfém už hotový, návrhář Christian Dior a jeho spolupracovníci ale stále neměli vhodný název. A právě když jednou Dior jednal se svou múzou Mitzah Bricardovou, vstoupila do ateliéru designérova mladší sestra Catherine. Ta se mimochodem na vývoji vůně podílela, neboť byla jeho blízkou spolupracovnicí.

Když na ni Bricardová pohlédla, zvolala v angličtině: Ach, tady je slečna Diorová! (tedy Miss Dior). Načež návrhář poznamenal, že hledání jména je u konce, protože parfém dostane přesně tento název.

O Catherine Diorové se často mluví jako o Diorově múze. Tato žena byla ovšem mnohem víc než jen inspirací svého slavnějšího bratra. Za druhé světové války totiž byla členkou protinacistické odbojové skupiny. Krutě na svoji činnost doplatila. Mučilo ji gestapo, tvrdě dřela v pracovních a koncentračních táborech. Catherine Diorová zemřela v létě před 15 lety.

Za láskou do odboje

Catherine Diorová se do rodiny francouzského podnikatele s hnojivy Maurice Diora narodila v roce 1917. Rodiče dali svému nejmladšímu potomkovi a zároveň jediné dceři křestní jméno Ginette, ta si ho ale později sama změnila na Catherine. Rodina žila střídavě v Normandii a Paříži a dařilo se jí. Koncem 20. let 20. století ji ale postihly dvě tragédie. Nejdříve zemřela Catherinina matka, krátce nato rodinu finančně zruinovala krize v roce 1929.

Maurice Dior se poté rozhodl přestěhovat na jihovýchod Francie do městečka Callian, kde se začal věnovat zemědělství. Jak připomíná magazín Vogue, Catherine jako dospívající dívka otce následovala a pomáhala mu.

Její bratři otce a sestru podporovali a posílali jim peníze. Přesně to dělal i Catherinin nejoblíbenější starší sourozenec Christian, který zůstal žít v Paříži. Tehdy ještě nebyl slavným návrhářem, jímž se stal později, zoufale sháněl nějaký zdroj příjmů a tak prodával na ulici za pár centů módní skici. 

Jeho ohromný talent ale neměl zůstat nepovšimnutý. K jeho návrhům se dostal slavný módní návrhář Robert Piguet, přijal ho do svého módního domu a jméno Christian Dior si začalo prodírat cestu na módní Olymp.

Na úspěšný život si mezitím našlápla také jeho čerstvě dospělá sestra Catherine. Ta zapáleně rozvíjela rodinnou farmu v Callianu, kde pěstovala kromě zeleniny také květiny, koncem 30. let se přestěhovala do Paříže za bratrem a prodávala módní doplňky.

Do života obou sourozenců ale osudově zasáhla druhá světová válka - německá okupace sever Francie a vznik vichystického režimu na jihu. „Oba se vrátili do Provence a prodávali na trzích zeleninu,“ uvádí list The Independent. Dior pak musel nastoupit povinnou vojenskou službu. Zdálo by se, že kromě života v nesvobodné, respektive kolaborující zemi, se válečné dění Catherine více méně vyhne. Neměla židovský původ, nebyla nijak politicky angažovaná. Jenže v roce 1941 potkala v obchodě v Cannes muže, do nějž se okamžitě zamilovala, a který ji vtáhl do nebezpečné hry.

Odbojářka s přezdívkou Caro

Muž, jenž Catherine Diorové popletl hlavu, byl v té době ženatý trojnásobný otec jménem Hervé des Charbonneries. Nebyl to žádný obyčejný záletník, nýbrž jeden ze zakladatelů francouzského protinacistického odboje. A Catherine svou lásku následovala.

Působila v buňce známé jako Massif Central, jež byla součástí sítě F2. „Stala se jednou z více než dvou tisícovek agentů, kteří se soustředili na shromažďování informací o pohybu německých jednotek a jejich výzbroji,“ uvádí list Telegraph.

close Catherine Diorová, francouzská protinacistická odbojářka a sestra módního návrháře Christiana Diora. info Zdroj: ČTK zoom_in Catherine Diorová, francouzská protinacistická odbojářka a sestra módního návrháře Christiana Diora Catherine Diorová do odboje sice vstoupila zejména z „romantických“ důvodů, okamžitě se ale ukázalo, že je víc než jen zamilovanou mladou milenkou jednoho z předních odbojářů. Naopak, stala se velmi platnou posilou.

„Můj otec patřil do francouzsko-polské sítě odporu, která působila pod vedením admirála Trolley de Prévaux. Catherine psala zprávy na stroji a posílala je do Londýna,“ vzpomínal na odbojové působení páru Hervého syn Hubert, jak připomíná web Paris Match

V roce 1941 se Christian Dior vrátil z povinné vojenské služby a naskočil zpět na vlnu kariérních úspěchů. Catherine, která v odboji pracovala pod krycím jménem Caro, umně začala využívat jeho byt v prestižní ulici Rue Royale v centru Paříže, a když tam zrovna bratr nebyl (o její odbojové činnosti nic nevěděl), používala obydlí jako místo setkávání odbojářů. 

Byl to paradox. Dior sice nebyl žádným příznivcem kolaborace s nacisty, když ale dostal možnost pracovat v předním módním salonu návrháře Luciena Lelonga, neodmítl ji. V této pozici pak ale neměl na výběr: součástí jeho práce se stalo navrhování a šití rób pro manželky německých nacistických důstojníků a vysoce postavených francouzských kolaborantů. A jeho sestra ve stejnou dobu doslova nasazovala život, aby přesně tyto lidi z Francie vyhnala.

Její odbojová činnost skončila 6. července 1944. Skupině se dostalo na stopu gestapo a došlo na rozsáhlé zatýkání, přičemž v poutech skončila i Catherine Diorová.

Zničená žena

Následovaly nejhrůznější chvíle jejího života. Gestapáci ji podrobili tvrdým výslechům zahrnujícím mlácení a mučení. V napohled křehké a elegantní 26leté ženě se ale přepočítali. „Catherine navzdory utrpení vydržela mlčet a nikoho neprozradila,“ uvádí web Paris Match. Mimo jiné tím zachránila život svému milenci.

Po mučení převezli nacisté mladou ženu do koncentračního tábora Ravensbrück. Její rodina o ní další skoro rok nedostala žádnou zprávu.

| Video: Youtube

Z Ravensbrücku byla slečna Diorová převezena do vojenské věznice Torgau, kde nuceně pracovala na výrobě výbušnin v bývalém draselném dole. Další zastávkou jejího válečného utrpení se stala vesnice Abberode, kde nuceně dřela ve výrobě komponentů pro letadla, přičemž továrna spadala pod koncentrační tábor Buchenwald.

„Ženy zde musely spát na chladné betonové podlaze, ve stejné budově, kde pracovaly. Neměly k dispozici záchody, příděly jídla byly minimální (jen vodnaté polévky a občas krajíc suchého chleba),“ řekla listu The Independent spisovatelka Justine Picardie, která se příběhu Catherine podrobně věnovala.

Na svobodu se dostala po americkém osvobození v květnu 1945 a okamžitě se vrátila zpět do Paříže za bratrem. Když ji Christian Dior poprvé uviděl, ani ji nepoznal, jak byla vyzáblá. Když pak připravil večeři na oslavu jejího návratu, Catherine ji nedokázala pozřít. „Kromě svědectví, které poskytla při procesu se svými mučiteli, o svém utrpení pak téměř nikdy nemluvila,“ uvádí magazín Vogue.

Jak ale připomněla Picardie, z jejích zdravotních záznamů se dá vyčíst, že až do smrti měla na těle jizvy po mučení gestapáky. A ještě mnohem hlubší šrámy na duši.

Dáma s růžemi

Po válce nastal pro Christiana Diora kariérní vrchol. V roce 1946 konečně otevřel svůj vlastní módní dům a definitivně a nesmazatelně se zapsal do dějin módy. Jeho první kolekce, nyní známá jako New Look, se stala senzací. Součástí byl i ikonický kostým zvaný Bar, s typickou siluetou - úzkým pásem a bohatou sukní. Oproti válečnému nedostatku a spíše praktickému odívání z let druhé světové války to byl silný kontrast, který oživil zájem žen o módu. Christianu Diorovi se přičítá znovuumístění Paříže na módní mapu světa.

Zatímco jeho módní dům se postupně stal jednou z předních světových značek, stála v pozadí jako neoblomná opora jeho mladší sestra. Za své válečné hrdinství dostala několik významných vyznamenání, její příběh ale postupně překryl vzestup staršího bratra.

O Catherine Diorové se někdy mluví jako o inspiraci či múze, ve skutečnosti ale byla svému bratrovi rovnocennou partnerkou. Jak uvádí list Telegraph, nevdala se sice, žila ale se svou láskou z odboje des Charbonneriesem. Společně se věnovali obchodu s květinami, které dodávali z Azurového pobřeží do Paříže a dál do celého světa.

Ne náhodou se tak Catherine stala spolutvůrkyní parfému Miss Dior, neboť v městě Callian, kam kdysi odešla s otcem a kam se nyní přestěhovala, koupila ke stávajícímu pozemku také farmu s růžemi. Vypěstované květiny, o které se osobně starala, se využívaly do parfémů značky Dior. 

Catherine Diorová a její vášeň pro květiny se staly jedním z inspiračních zdrojů pro módní přehlídku značky Dior pro jaro/léto 2020:

| Video: Youtube

O svého drahého staršího bratra Christiana přišla v roce 1957, kdy geniální návrhář zemřel v 52 letech na infarkt. Catherine se stala jedním z hlavních dědiců jeho majetku.

„Bratrovi byla po celý jeho život loajální a milující sestrou a to se nezměnilo ani po jeho smrti – i nadále opatrovala mnoha způsoby jeho odkaz, mimo jiné stálou podporou Muzea Christiana Diora v Granville,“ uvádí spisovatelka Justine Picardie v knize Miss Dior.

close Slečna Catherine Diorová (na snímku vlevo) na pohřbu svého zesnulého bratra Christiana v kostele Saint Honore D'Eylau v Paříži ve Francii v roce 1957. info Zdroj: ČTK zoom_in Slečna Catherine Diorová (na snímku vlevo) na pohřbu svého zesnulého bratra Christiana v kostele Saint Honore D'Eylau v Paříži ve Francii v roce 1957

Její život pak byl klidný, naplněný prací v milované květinové zahradě. Tedy s jedinou výjimkou. V roce 1963 se rozvířil kolem rodiny Dior skandál, když se neteř Catherine a Christiana Diorových Françoise provdala za britského neonacistického aktivistu Colina Jordana. Ke Catherininu zděšení její neteř tíhla k nacismu od dětství, svatba s neonacistou a její aktivity v neonacistickém hnutí pro ni ale byly poslední kapkou. 

Od své příbuzné se veřejně distancovala. V televizním prohlášení pak odsoudila pozornost, kterou její neteř dostala. „Sláva mého bratra Christiana Diora nesmí být využívána ke zdůraznění skandálu a riskování pošpinění jména neseného se ctí a vlastenectví členů mé rodiny,“ uvedla hrdinka válečného protinacistického odboje.