Evropští diplomaté nyní ještě vyjednávají o zastropování ceny ropy dovážené potrubím. Tímto krokem chtějí snížit příjmy do ruské státní kasy. Právě to by mohly být podle Deníkem oslovených expertů důvody pro opětovné zdražování benzinu a nafty u tuzemských čerpacích stanic.

V posledních týdnech se to vyvíjelo dobře. Po několika měsících nemusí mít šoféři z pohledu na cenový totem u čerpacích stanic obavy. Ceny nafty a benzinu totiž klesají. Zatímco na přelomu října a listopadu se litr nafty podle dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot monitoruje, prodával za průměrných 47 korun, nyní je to o šest korun méně. Zlevnil i nejprodávanější benzin Natural 95. Ten se prodával na začátku listopadu za průměrných 42,5 korun za litr, nyní je to 39,90 korun za litr.

Zda bude trend klesajících cen u českých čerpacích stanic pokračovat i v dalších týdnech po spuštění embarga, není tak úplně jisté. Pro další vývoj cen bude stěžejní stanovení maximální výše ceny za barel ropy.

„To, že se embargo projeví na cenách v České republice, je dost dobře možné. Zejména pokud by Rusko podniklo razantní odvetná opatření. Záleží, na jaké úrovni bude v rámci sankcí zvolený strop na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, tedy tankery. Pokud by byl výrazněji pod úrovní 65 až 70 dolarů za barel, bude dopad citelnější. Zkrátka, čím nižší strop bude, tím lze očekávat silnější odezvu Ruska a tím pádem také výraznější zvýšení cen pohonných hmot v Česku,“ odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Splní Rusko svou hrozbu? 

Rusko již pohrozilo, že v případě schválení zastropování ceny jeho ropy, ji přestane dodávat i těm zemím, které rozhodnutí podpoří. „V takovém případě by pochopitelně hrozilo, že Rusko zcela vypne i ropu dodávanou pozemní cestou, tedy i tu, která do Česka proudí ropovodem Družba. To by se projevilo citelným nárůstem cen pohonných hmot u čerpacích stanic,“ myslí si Kovanda.

Stejně riziko vnímají i další experti. Rusko si podle nich bude muset vybrat, zda by se mu taková odveta vůbec vyplatila a zároveň brát v potaz financování války.

Sankce na zemi začínají doléhat. „Rusko totiž prodává ropu se čtyřicetiprocentní slevou za 52 dolarů za barel a ruské dodávky plynu do Evropy klesly na přibližně čtyřicet procent. To jsou poměrně masivní propady pro zemi, která je víceméně odstřižena od mezinárodního obchodu. Pokud by došlo k zastavení ruských dodávek, ceny pohonných hmot by určitě reagovaly růstem, který by mohl vydržet klidně několik měsíců a ceny by se trvale zastavily nad 40 korunami za litr,“ říká analytik finančních trhů společnosti X-Trade Brokers Štěpán Hájek.

Úplné zastavení dodávek ropy do Evropy „potrubím“ nevidí příliš reálně hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Jednalo by se o akt zoufalství, které nedává smysl ani ekonomicky, ani politicky. Ekonomicky Rusku postupně vysychají zdroje příjmu, a přitom potřebuje každý dolar na vedení své války. Politicky by zastavení dodávek nejvíc poškodilo Maďarsko, nejbližšího a možná jediného spojence Ruska v Evropské unii,“ sděluje Sobíšek.

Osm milionů tun ropy ročně 

V Česku se ročně spotřebuje zhruba osm milionů tun ropy. Polovina dovážené ropy přitom pochází z Ruska. Pokud by došlo k výpadku, tak by to byl pro Česko problém. A ti přesto, že se vládě podařilo dojednat navýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL) o 17 procent. Jím proudí ropa z italského přístavu Terst do Německa, kde se napojuje na IKL a odtud míří do Kralup nad Vltavou. „Navýšení dodávek situaci nevyřeší. Stále totiž nepokryje možný výpadek, protože kapacita ropovodu je na maximu,“ varuje předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.

Proto dostala Česká republika výjimku na odebírání ruské ropy.

Na možné komplikace spojené s embargem na ropu upozorňuje i Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Zbavit se závislosti na ropě z Ruska je zvládnutelné. Ovšem je potřeba posílit infrastrukturu, což ale nelze ze dne na den,“ připomíná mluvčí asociace Václav Loula. 

Česko však koncem listopadu udělalo zásadní krok k přerušení závislosti na ruské ropě. Společnost Mero, jež vlastní stát a mimo jiné spravuje centrální tankoviště ropy u Nelahozevsi na Mělnicku, získala souhlas všech devíti spoluvlastníků ropovodu TAL k realizaci projektu s názvem TAL+. Díky němu se zvýší kapacita o cirka čtyři miliony tun ropy ročně. Náklady jsou odhadovány na 1,6 miliardy korun a práce by měla trvat lehce přes dva roky. Od roku 2025 by totiž Česko již nemělo být závislé na dodávkách ropy ropovodem Družba.

„Bylo potřeba ověřit technickou, logistickou a časovou proveditelnost projektu, přesvědčit ostatní spoluvlastníky TAL a vyvrátit jejich obavy z negativních dopadů na jejich strategické zájmy plynoucích z uskutečnění projektu TAL+,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti Mero ČR Jaroslav Pantůček.