Kliknutím zvětšíteCo konkrétně se má na českých polích i v celé EU změnit? Strategie Farm to Fork (Z pole na vidličku) je jednou z částí balíčku Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal ) pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Cíle společné evropské politiky proto zapracovala i vláda do programového prohlášení.
„Čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do režimu ekologického zemědělství. Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory),“ slíbili ministři.
Pro domácí sedláky to bude velký úkol. V současné době funguje v režimu ekologického zemědělství v ČR asi pět tisíc subjektů, které obhospodařují přibližně 600 tisíc hektarů půdy. Podle údajů ministerstva zemědělství se tak v režimu ekologického zemědělství nachází asi patnáct procent celkové výměry. Podle resortu by se mělo odvětví zaměřit především na produkci mléka a produkci na orné půdě, pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné.
Podle Zdeňka Perlingera, předsedy PRO-BIO svazu ekologických zemědělců, je pro navýšení nutná nejen práce a ochota sedláků, ale také aby existoval navazující průmysl. „Bude klíčové, aby na produkci navázal zpracovatelský průmysl a aby se bio prodávalo jako běžné, nikoli luxusní zboží. A také to, jak se k ekologickému hospodaření postaví stát a to, zda dotačně nebo jinak podpoří tento dražší, ale udržitelnější způsob produkce potravin a stravování,“ myslí si.
Zelené nákupy
Zájem Čechů o biopotraviny meziročně vzrůstá, což potvrzují pevná data. V roce 2018 nakoupily domácnosti biopotraviny za 4,43 miliardy korun. O rok později to bylo už přes 5,2 miliard. Zvyšující se zájem o biopotraviny potvrzuje i řada průzkumů. Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumal chování spotřebitelů loni, z jeho výzkumu vyplynulo, že biopotraviny nakupuje v různé míře nebo o jejich nákupu uvažuje 69 procent respondentů.
Jen třetina dotázaných je kategoricky odmítá. „V porovnání s rokem 2020 o deset procentních bodů vzrostl podíl těch, kteří alespoň občas nakupují biopotraviny,“ říká Radka Hanzlová z CVVM.
Nejčastějším důvodem, proč o ně Češi zájem nemají, je vyšší cena. Podle Pavly Wernerové, bloggerky a odbornice na ekologické investování, se ceny ale liší podle místa nákupu. „V supermarketech bývají biopotraviny skutečně velmi drahé a lidé sahají po levnější variantě. Často je to ale jen marží, kterou si obchody dají,“ říká.
„Pokud nakupujeme produkty přímo od farmářů nebo na trzích, je ta cena často i srovnatelná s plodinami, které v bio režimu pěstované nejsou,“ poznamenává. Jako spotřebitelka nehodnotí nabídku v supermarketech jako plně dostačující. „Bohužel si nemyslím, že je nabídka taková, aby z ní rodina navařila. Určitě se dá nakoupit něco pro chuť, třeba banány a další ovoce. Ale na běžný rodinný oběd to není,“ popisuje.
Alternativu právě nabízejí tržiště nebo různé platformy typu Scuk.cz. I tady Wernerová ale vidí určitá úskalí. „Nákup biopotravin může trochu připomínat lov. Musíte vyrazit včas, udělat si na to prostor. Pokud někdo nemá flexibilní zaměstnání a je odkázaný na nákup večer po práci, tak příležitosti ztrácí,“ doplňuje odbornice na ekologii v domácnostech.
Zemědělci se přechodu obávají
Zejména větší zemědělci se chystaného přechodu na bio produkci obávají. Podle nich je plán na čtvrtinovou bioprodukci velmi ambiciózní a ke stávající situaci v České republice zatím příliš nepasuje. „Nejsme si jistí, jestli je tady dostatečná kupní poptávka,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky, který sdružuje větší producenty. Poukazuje přitom na vyšší cenu biopotravin, která zákazníky zatím odrazuje.
„Pokud budeme motivovat zemědělce, aby dělali více biopotravin a nebudeme mít poptávku, tak to povede ke zhroucení stávajícího trhu, protože nabídka bude vyšší než poptávka a to bude znamenat problémy i pro stávající ekologické zemědělce,“ dodává Pýcha.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
