Rýma neboli zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny se projevuje buď zhoršenou nosní průchodností, nebo zvýšenou produkcí nosních hlenů, případně kombinací obou. Mezi další doprovodné příznaky patří zhoršení čichu, kýchání, případně i bolest a tlak nad dutinami. Pokud se zkombinuje se zánětem nosních dutin, odborně se nazývá rinosinusitida.
„Obecně se příčiny rýmy dělí na infekční a jiné. Mezi infekční patří virové infekty – angličtina má pro to krásný pojem ,common cold’, běžné nachlazení, kdy rýma odezní do týdne. Bakteriální rýmy jsou často spojeny se zánětem dutin a projevují se zkalenou sekrecí z nosu (žlutozelené hleny), tlakem nad dutinami a poruchou čichu,“ vysvětluje Jan Kastner, otorinolaryngolog a specialista na spánkovou medicínu z Perfect Clinic.
„Rýmy způsobené infekcí plísněmi jsou vzácné, ale v některých případech o to nebezpečnější, pokud postihnou osoby s poruchou imunity, například HIV pozitivní, osoby po transplantacích, po chemoterapii a podobně.“
Mezi jiné příčiny rýmy řadíme zejména alergickou rýmu. „Běžné nachlazení trvá několik málo dnů a většinou, je-li neléčeno, samo do týdne odchází. Naproti tomu typická alergická rýma je sezonní záležitost, která bývá typicky způsobena jarními pyly, nebo celoroční, jako například alergie na roztoče nebo plísně,“ vyjmenovává odborník.
Kapky ano, nebo ne?
Podle Jana Kastnera se běžné nachlazení léčit nemusí. Dají se použít dekongescenční neboli anemizační kapky, aby se zprůchodnil nos, ale ne déle než týden. Některé evropské země (například Francie) je dokonce nedoporučují užívat, protože na ně snadno vzniká závislost. Pokud závažnější příznaky rýmy přetrvávají, je vhodné nasadit léky k rychlejšímu ústupu zánětu, lokálně kapky nebo sprej s antibiotiky (různé varianty tzv. Bendových kapek) či celková antibiotika v případě trvání závažných příznaků rinosinusitidy.
„Osvědčila se nám aplikace spíše pomocí sprejů, například v rozprašovači s Vincentkou, než pouhé prokapávání, kdy kapky protečou rychle do hltanu a ani se nestihnou v nose ohřát. Tato lokální antibiotika mají svůj prokázaný efekt. Některé jejich složky totiž tlumí toxiny bakterií, které rýmu způsobují, a tím také zkracují dobu léčby. Zároveň zamezují rozvoji těžších příznaků, takže není potřeba nasadit celková antibiotika,“ líčí své zkušenosti specialista z Perfect Clinic.
Obecně se dá říci, že s běžnou několikadenní rýmou není vhodné navštěvovat lékaře. „Pokud se ale přidají závažnější příznaky a těžší průběh (teplota, bolest nad dutinami), je vhodná péče ORL specialisty. U chronických rým je důležitá spolupráce ORL a alergologa. V rámci ORL je základem endoskopické vyšetření nosu. V případě podezření na hrubší patologii (například tumor) se stejně jako před operací nosních dutin provádí podrobnější zobrazovací vyšetření – počítačová tomografie nebo magnetická rezonance,“ popisuje lékař s tím, že dojde-li k závažné komplikaci akutního zánětu (přestup zánětu do očnice nebo směrem k mozkovým plenám), musí se výjimečně i operovat.
Zhoršuje dýchání i chrápání
Jako specialista na spánkovou medicínu Jan Kastner dobře ví, že nepříjemným následkem rýmy je i fakt, že může zhoršovat chrápání. Dochází při tom k zúžením nosního průchodu, kdy samy prosáklé nosní sliznice mohou přispívat k vyluzování onoho nepříjemného zvuku ve spánku. Navíc pokud je nos neprůchodný, dýcháme nezvlhčený vzduch. Dochází proto k vysušování hltanu, otoku sliznic a dalšímu rozvoji a prohlubování zánětu.
Pokud trpíte chronickou rýmou, lékař vám s největší pravděpodobností naordinuje konzervativní medikamentózní terapii. Ta zahrnuje zvlhčování nosu spreji s mořskou vodou nebo vyplachování konvičkou a povětšinou také dlouhodobou (minimálně několikaměsíční) aplikaci léčivých nosních sprejů. Tyto spreje jsou na bázi lokálních kortikoidů a mohou je užívat dokonce i děti a těhotné ženy. „Možná se někdo diví, proč zrovna kortikoidy, ale je to analogická situace s bronchiálním astmatem. Astmatici také inhalují spreje na bázi lokálních kortikoidů, aby se zamezilo rozvoji těžšího zánětu v průduškách. Účinek lokálních kortikoidů spočívá ve splasknutí zánětlivě prosáklé sliznice a snížení produkce hlenů,“ říká Jan Kastner.
Trápí vás rýma a kašel? Pomůže měsíček, heřmánek či tymián
Léčba by samozřejmě měla probíhat za občasného dohledu lékaře, v případě chronické rýmy na ORL, ale optimálně i v kombinaci s alergologem, případně plicním specialistou, protože alergická rýma, astma, chronická rinosinusitida a záněty průdušek jdou takříkajíc ruku v ruce. Medikamentozní terapie samozřejmě v případě těžších průběhů zahrnuje i antibiotika. Pokud tato konzervativní terapie selže, přichází ke slovu chirurgická léčba. Operace se provádí nejčastěji endoskopicky nebo laserem.
Jestliže trpí chronickou rýmou dítě v předškolním věku, je vhodné vyšetřit, zda není zbytnělá nosohltanová (laicky nosní) mandle. „Pokud toto zbytnění, nazývané adenoidní vegetace, přetrvává a působí komplikace, je vhodné uvážit odstranění mandle krátkou operací v celkové anestezii. Při chronické rýmě u dětí by se měly vyloučit také poruchy imunity a alergie, a to i v předškolním věku,“ uzavírá odborník.
Jak neléčit rýmu
* Není vhodné nahřívat neboli takzvaně soluxovat dutiny, protože teplo přináší větší prokrvení, větší otok, snadněji se „ucpou“ vývody dutin a stav se může rapidně zhoršit.
* U malých dětí se také někdy z nosu nadmíru odsává hlen, a tím se může poranit sliznice. Při velkém množství hlenů je optimální je odsát jen z nosních vchodů a nestrkat naslepo odsávačku někam dozadu. To by si maminky měly vyzkoušet nejprve samy na sobě, aby věděly, jak je to pro jejich děti nepříjemné. Dobré je také nejprve naředit hustší hlen sprejem s mořskou vodou.