Nebyl zřejmě žádný premiér nebo prezident členské země EU, jenž by si nepochválil dohodu, kterou po pěti dnech tvrdých vyjednávání hlavy států a vlád evropské sedmadvacítky uzavřely.  „Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ uvedl po summitu i premiér Andrej Babiš.

Proti balíku 750 miliard eur, z něhož je 390 určeno na granty koronavirem nejhůře postiženým zemím Evropské unie a zbytek na výhodně úročené půjčky, lze sotva co namítat. U druhé části je tomu jinak. Tu tvoří víc než bilionový „klasický“ dlouhodobý rozpočet EU na příštích sedm let, v němž se v mnohých kapitolách oproti původním návrhům výrazně škrtalo. I tak je sice vyšší, než ten minulý, který byl 960 miliard eur. Ale ani zvýšení na 1,1 bilionu eur (a to se EU zmenšila o Velkou Británii) nepokrylo všechny plány, které Brusel a Evropský parlament do původního návrhu rozpočtu zahrnuly.

Nejtvrdší změna postihla fond, který měl být pro průmyslové země střední Evropy pro příští roky klíčový. Fond spravedlivé transformace měl přinést uhelným regionům, včetně těch českých, čtyřicet miliard eur, tedy přes bilión korun. Hlavně na útlum těžby, ale měl pomoci i s přechodem z uhlí na obnovitelné zdroje energie. Tento fond byl seškrtán téměř na čtvrtinu. Česko tak přišlo oproti původnímu návrhu Evropské komise o dvě miliardy eur (asi 54 miliard korun).

„ČR sice získala navíc v kohezních fondech 1,5 miliardy eur, ale zároveň o dvě miliardy eur přišla díky krácení prostředků Fondu spravedlivé transformace, které mají řešit důsledky dekarbonizace v nejvíce postižených regionech. Týká se to Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje,“ uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Výrazně se ve schváleném rozpočtu škrtalo také v programu studentské výměny Erasmus, který je přitom považován za výkladní skříň Evropské unie. Méně je peněz v rozpočtu EU i na výzkum, nebo zdravotnictví.

Ne z Europarlamentu

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli už dal najevo, že s těmito škrty oproti původním návrhu Evropské komise rozpočet jen tak neprojde. „Nemůžeme snížit rozpočet na výzkum, na mladé lidi a Erasmus. Nemůžeme,“ uvedl jednoznačně Sassoli. Jménem europarlamentu sice návrh rozpočtu přivítal, ale zároveň řekl, že především škrty ve zmíněných kapitolách budou chtít evropští poslanci ještě změnit.

„Návrh je na stole, ale chtěli bychom ho vylepšit především tím, že se pokusíme dát odpovědi na některé škrty, které považujeme za neopodstatněné,“ uvedl Sassoli. Evropský parlament má při schvalování rozpočtu poslední slovo. Je však otázkou, zda hrozbou neschválení může donutit státy EU k větším změnám verze schválené pondělním summitem.