Mladí mají smůlu, studium se do důchodu nezapočítává. A nebude ani po reformě

Třiatřicetiletý vědec Vojtěch zůstal po ukončení magisterského stupně vysokoškolského studia na univerzitě v Pardubicích na škole coby doktorand. „Tehdy mi to znělo docela prestižně, navíc byla možnost pokračovat i poté na univerzitě jako výzkumný pracovník,“ řekl Deníku.

Mělo to ale háček. „Že se studium nezapočítává do důchodu jsem věděl, ale víceméně mě to nijak nepálilo,“ zmínil. I doktorandi jsou totiž z pohledu zákona stále pouhými studenty. A těm se již od roku 2010 doba studia do důchodu nezapočítává.

Později ze školy odešel a pracuje pro jinou firmu, živí také rodinu. S přibývajícím věkem se proto jeho názor změnil. „Čtyři roky k dobru by mi nyní přišly vhod. Je škoda, že se studium takto nezohledňuje, byla by to motivace, proč v něm pokračovat,“ konstatoval.

Martin Holub: Od započítávání studia do důchodu se upouští i v zahraničí

Na to, že stát ve věci důchodů na studenty nemyslí, si stěžují i zástupci jejich organizací. Obzvláště u mladých vědců je to podle nich na pováženou. „Standardní doba doktorského studia by se měla do odpracovaných let započítávat,“ řekla předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Šárka Lojdová.

Doktorandi mohou být účastníky důchodového pojištění jen tehdy, pokud zároveň pracují na hlavní pracovní poměr díky grantům ve škole nebo si vydělávají mimo akademické prostředí. „To je problém nejen pro výši starobního důchodu, ale také z hlediska oněch 35 let, které je nyní třeba odpracovat, aby člověku nárok na důchod vůbec vznikl,“ připomněla Lojdová.

Mladí lidé, kteří chtějí působit ve vědě či akademickém prostředí, se přitom bez titulu PhD. neobejdou. Doktorandi ale oproti svým vrstevníkům odcházejícím s titulem bakalář či magistr do praxe, ztrácejí na důchodovém pojištění tři až čtyři roky. „Doktorské studium na vysoké škole vytváří vědeckou práci a má velký přínos pro celou společnost, takže vyčleňovat doktorandy z institutu předčasného důchodu nebo je na důchodu dokonce krátit není fér,“ poznamenal předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník.

Obdobná je přitom podle něj jejich situace i u nemocenského pojištění, ani na ně nemají nárok. „Často se stává, že doktorandky nedosáhnou na pomoc v mateřství,“ upozornil Farník.

Důchody pohledem tří generací: Mladí spoří málo, starší se na stát nespoléhají

Nespokojeným studentům dávají za pravdu i někteří ekonomové. „Myslím si, že to není správné, stát by měl vzdělanost podporovat. Na úspory vidím jiné možnosti,“ uvedla ekonomka, někdejší šéfka Komise pro spravedlivé důchody a nedávná kandidátka na prezidentskou funkci Danuše Nerudová.

Že jsou studenti neprávem diskriminováni, si myslí také ekonom Martin Potůček, jenž stál v minulé dekádě rovněž v čele jedné z vládních komisí pro důchodovou reformu. „Nezapočítávat tam dobu studia doktorandů je už vrchol drzosti,“ prohlásil Potůček.

Důchodová kalkulačka. Spočítejte si, jak se vám po valorizaci zvýší penze:

Připomněl, že takoví lidé po odchodu do praxe mívají často vyšší příjmy než ostatní, takže za ně zaměstnavatelé platí vysoké odvody. „I kdyby v té době jen studovali a nepřivydělávali si, tak za svůj celý pracovní život na sociálních odvodech odevzdají více,“ připomněl.

Volání po reformě školství

Podle Potůčka jím vedená odborná komise navrhla tehdejší vládě, aby toto znevýhodnění odstranila. „Do návrhů schválených vlád se to ale tenkrát nedostalo,“ posteskl si Potůček.

Že by ale studentům či doktorandům chtěl vyjít vstříc kabinet Petra Fialy (ODS) v nově chystané penzijní reformě, není pravděpodobné. Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz Deníku nic takového nenaznačilo.

Expert: Pokud uložíte tisícovku měsíčně, v důchodu to zaplatí elektřinu a plyn

Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je přesvědčen, že by se tento stav měnit neměl. „Není žádný relevantní důvod pro zohledňování doby studia pro účely důchodového pojištění. Pokud by měl doktorand zájem o uznání doby studia jako doby pojištění, má možnost využít institut dobrovolného pojištění a po dobu studia si platit důchodové pojištění dobrovolně,“ uvedl Holub.

Na školský systém se lze ale podívat i ze zcela jiného úhlu. „Souhlasím s protestujícími, že si vysoké školství říká o reformy,“ uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.

Jednou z cest by podle něj bylo zavedení školného i na veřejných školách. „Z něj by bylo možné například důstojně financovat studenty i doktorandy s výbornými výsledky či poskytovat sociální stipendia,“ dodal Rod.