Westernová sedla Luďka Žákovského jsou přímo uměleckými výtvory. Hojně zdobená secesními vzory, festovně a dokonale zpracovaná. Bohaté zdobení je prý nutností zejména na americkém trhu.

„Když jsem začal dělat westernová sedla, byl tu za mnou jeden americký sedlář. Poradil mi, že v Americe musí být sedlo nazdobeno celé, jinak by to vypadalo, že člověk nic neumí. Tam si na to potrpí. U nás se to lidem zdá být naopak přeplácané. Ale je to podobné jako u moravského kroje. Moravský kroj je také samý ornament, a kdyby tam ornamenty nebyly, nebyl by to moravský kroj. U sedel to funguje podobně,“ říká Žákovský.

Každý výrobce má svůj styl, maluje vzory, jak umí. Dnes, v době internetu, není problém nalézt jakoukoli inspiraci a návod. Byly ale doby, kdy tomu tak nebylo. Když Luděk Žákovský na počátku devadesátých let jako sedlář začínal, poradit si musel sám.

„Když jsem začínal, každý vše tutlal, tajil, nechtěl nikomu nic říct. Do dílny nikdo nikoho nepustil, aby náhodou něco neokoukal. Pokud u nás existovaly nějaké návody, bylo to psáno povrchně se zaměřením na velké stroje, navíc je někdy psali lidé, kteří byli jen teoretici, neznali praxi. V Třebíči byl ale starý sedlář Karel Křížek a u toho jsem mohl okoukat, jak se co dělá,“ vzpomíná. 

Pomohly mu teprve příručky dovezené z Ameriky. Byly plné obrázků a polopatických návodů. Řeklo by se, podle nich dokáže vyrobit sedlo úplně každý, ale tak docela pravda to není. Chce to přece jen kus fortele. „Například šev musí být skrytý v drážce nebo zaklepaný do kůže, jinak by se opotřeboval, prodřel a povolil,“ ukazuje Luděk Žákovský, který mi přitom předvede i šití s pomocí sedlářského šídla a kulatých jehel a prozradí další fígle svého řemesla.

Výrobky prodává od Austrálie až po Ameriku

O jeho výrobky je stabilní zájem, našli bychom je od Ameriky po Austrálii. Luděk Žákovský ale pověsti o svém věhlasu skromně krotí. „Není toho tolik, jak to vypadá. Mám jen jedny ruce, jde o jednotlivé kusy, “ poznamenává. Ale i tak: Spolupracoval s firmou, která vyváží sedla do Ameriky. Vyrábí sedla do Rakouska. Jeho zdobená pouzdra na tága se prodávají po celém světě.

„Dělám různé dárky na zakázku, které se dostanou do Itálie, Francie, Německa, Austrálie,“ přiznává. A jak dlouho vůbec trvá vyrobit zdobené sedlo? Základní sedm dní. Zdobené se počítá spíše na hodiny, protože sedlář na něm pracuje až dvanáct hodin denně. Může to celkem trvat deset, čtrnáct dní i déle.

V dílně Luďka Žákovského se dají zahlédnout i kožené opasky. Stejně jako sedla, i ty jsou vyrobeny z masivní kvalitní kůže. Takový opasek je prakticky na celý život, ne na jednu sezonu jako různé levné napodobeniny. „Přicházejí za mnou známí, kterým jsem opasky dělal před pětadvaceti třiceti lety, a smějí se, že je jdou reklamovat, protože jsou o deset centimetrů kratší,“ usmívá se Luděk Žákovský. Stejně jako na ostatním sortimentu, i na zájmu o kožené zboží se podepsala levná konkurence. Na počátku devadesátých let lidé kupovali od sedláře, bylo to něco nového. Pak se začalo objevovat levné zboží a řada zákazníků mu podlehla. Doba se ale opět mění.

Lidé přicházejí na to, že nízká cena zdaleka nejde ruku v ruce s kvalitou, a vracejí se. Když ale přinesou jinde koupené zboží k opravě, nepochodí. „Snažím se vyvarovat opravám, protože když mi donesou asijské zboží, opravovat je je škoda práce, nepřinese to žádný efekt. Dají víc za opravu než za tu věc. Oprava se nevyplácí,“ vysvětluje sedlář. Po čem ovšem sáhne rád, je kytara. Sám je aktivní hudebník, hraje s místní country skupinou Tuláci.

Několik kytar i vyzdobil svou typickou reliéfní kresbou. Pro sebe zatím ještě nevytvořil žádnou. Ostatně kovářova kobyla chodí bosa. Luděk Žákovský nemá na své kytaře prý ani řemen. „Nemá mi ho kdo udělat, “ směje se. Nedávno obdržel titul Mistr tradiční rukodělné výroby, který pravidelně uděluje zastupitelstvo Kraje Vysočina. „Samozřejmě si titulu vážím. Ale dnes by jej měl dostat každý člověk, který se živí rukama, dělá nějaké řemeslo. Protože řemeslníků ubývá,“ konstatuje. Kdo bude hledat sedláře Luďka Žákovského na internetu, najde vlastně dva. Syn se potatil. Vyrábí mimo jiné kožené peněženky.

„Když byl malý, chodil za mnou sem do dílny a pokukoval. Když pak chodil na základní školu a chtěl si třeba přivydělat, tak jsem mu dal snadnější práci, třeba vyrobit nějaký pásek, a za to jsem mu dal pár drobných. V pozdějším věku ho práce z kůží  přestala bavit, našel si koníčky, začal sportovat, odešel na školu a odstěhoval se. Potom začal pracovat ve firmě se sportovními potřebami. Až poté, co se mu  zalíbila peněženka jeho kolegy, tak si podle ní vyrobil vlastní. A to ho přivedlo zasezpátky k práci z kůží. Teď už má firmu, která vyrábí vlastní modely. “ 

Luděk Žákovský

* Žije v Jackově. V Moravských Budějovicích provozuje sedlářskou dílnu. Specializuje se na výrobu sedlářských potřeb a koňských sedel na míru.
* Patří k vyhledávaným dodavatelům pro klienty v zahraničí. Sedlářské umění Luďka Žákovského bylo prezentováno na výstavách, na westernových závodech, na rytířských turnajích nebo na řemeslnických trzích či převáděcích akcích.
* Luděk Žákovský je výjimečný svou precizností, citem pro kožený materiál a pokorou, se kterou ke svým výrobkům přistupuje.
* Jeho celoživotním koníčkem je hudba, figuruje jako umělecký vedoucí country skupiny Tuláci nebo jako kytarista v hudební skupině Paprsky.
* V dubnu 2019 obdržel titul Mistr tradiční rukodělné výroby, který od roku 2016 pravidelně uděluje zastupitelstvo Kraje Vysočina.