Zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun je nejisté. Mezi ODS a KDU-ČSL panuje v této otázce nesoulad. Zatímco lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce prosadit jeho růst nejpozději k 1. lednu 2023, šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) je k tomu zdrženlivý.
„Opravdu tady žádný rozpor není. Objevují se různé návrhy. Je jich celá sada, od NERV, jednotlivých stran, expertů. O všech se otevřeně bavíme. Výsledkem bude komplexní balíček. Zatím lidem nemůžeme říct, zda ke zvýšení o padesát tisíc dojde, protože by to bylo neodpovědné. Mou ambicí je, aby to dávalo smysl jako celek. Nedá se vytrhnout jedno opatření,“ řekl premiér Petr Fiala.
„Do přelomu dubna a května chceme dosáhnout rámcové shody v koalici a nejpozději v polovině května představíme jak důchodovou reformu, tak konsolidaci veřejných financí. Chceme to dělat poctivě, na základě analýz a širokých ekonomických podkladů. Musíme vědět, co které opatření způsobí jednotlivým sociálním skupinám, rodinám, seniorům, podnikatelům. Už se blížíme k cíli. Chceme, aby to bylo dobré,“ dodal Fiala.
Z ankety Deníku vyplynulo, že 69 procent čtenářů je proti růstu rodičovské podpory, protože si nepřejí další zadlužování státu. Petr Fiala preferuje širší pohled na tuto záležitost: „Musíme to chápat v souvislosti se všemi opatřeními, která chystáme v rámci konsolidace veřejných financí. Pokud chceme zvyšovat rodičovský příspěvek, musíme někde jinde ušetřit. Podstatnější věc vidím v otázce, co vlastně chceme tímto příspěvkem dosáhnout. Ve srovnání s Evropou mají u nás rodiče malých dětí možnost být poměrně dlouhou dobu s dětmi doma, až čtyři roky. Přitom současně chceme, aby maminky mohly chodit rychleji zpět do práce a sladit péči o dítě a svoji kariéru. Cesta tedy asi není v jednoduchém zvýšení rodičovského příspěvku, ale aby dostatek firem nabízel zkrácené úvazky a aby byla místa v předškolních zařízeních.“
Jak to bude s rodičovským příspěvkem?
Vadná data z Eurostatu
Čísla, která chodí poslední dobou od statistiků, nejsou zrovna příznivá. Celkový dluh České republiky dosáhl téměř tří bilionů, zadlužení se meziročně zvýšilo nejvíc v rámci EU, a to o 2,1procentního bodu. A v posledních hodinách zaplavilo internet sdělení Eurostatu, že za plyn čeští spotřebitelé loni zaplatili vůbec nejvíc v Unii, když růst cen činil 231 procent. Dodavatelé to rozporovali, prý to bylo 87 procent, ale pořád je to násobně víc než třeba na Slovensku, kde to šlo nahoru o osmnáct procent. Jak se k tomu staví předseda vlády?
„Statistika Eurostatu zneklidňuje naše občany, ale my už teď víme, že čísla nejsou správná. Pokud jde o ceny elektřiny, tak oni uvádějí, že v prvním pololetí občané platili za megawatthodinu 7 500 korun, ale realita je 5600. Ve druhém pololetí minulého roku to podle nich bylo dokonce 9 400, ale ve skutečnosti to bylo 4 800. Nesedí tedy čísla ani tendence. Cena reálně klesala, ale v jejich údajích stoupala. Proto si svolávám na příští týden zástupce Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu a pokusím se zjistit, kdo ta data dodává a proč jsou mylná,“ poznamenal premiér v debatě Deníku.
Na dotaz moderátorky, zda nešlo o cílenou dezinformaci, odpověděl: „To nemuselo. Může jít o špatnou metodiku, která je asi jiná než v ostatních zemích. To musíme odhalit.“ Dodal, že všichni vidí, jak jdou ceny elektřiny a plynu dolů a už nedosahují ani zavedených stropů.
Nové kontrakty nebudou jako ty s Čínou
Premiér se v úterý vrátil z desetidenní cesty po jihovýchodní a střední Asii. S jakým výsledkem?
„Jeden rozměr je strategicko-politický, druhý byznysový, otevírání obchodních možností pro české podnikatele. Jde o země, kde je politická podpora nezbytná. Geopolitický úhel je dán tím, jak dopadá ruská agrese na Ukrajině na celý svět i na nás, ale i v tom, jak byly v době covidu narušeny dodavatelsko-odběratelské vztahy, což ukázalo na nevýhodnou jednostrannou závislost na Číně. Je v zájmu ČR a EU, abychom posilovali kontakty s regiony, které mohou nabízet určitou alternativu k Rusku a Číně. A to je právě oblast jihovýchodní Asie, státy ASEAN a oblast centrální Asie,“ vysvětlil.
Petr Fiala o vadných datech k energiím:
Podívejte se na záznamy z předešlých živých debat s premiérem Petrem Fialou ZDE.
Během premiérova výjezdu jsme se dozvídali o nadějných dohodách, dodávkách vojenské techniky, letadel, produkce ze Škody Auto, vlakových souprav ze Škody Transportation, ale také hovořil o energetické spolupráci. Jde především o ropu z Kazachstánu? „Velký zájem je o české průmyslové výrobky a pokročilé technologie v oblasti IT. Jsem si jist, že to nedopadne jako s Čínou, protože už na místě jsme uzavřeli 21 kontraktů nebo memorand. Zájem o letadla, automobily a další dopravní systémy je tam obrovský a hmatatelný. Půjde o desítky miliard korun pro české podnikatele,“ ujistil Petr Fiala.
Suroviny z Kazachstánu a Uzbekistánu
Doplnil, že Kazachstán je pro nás jedním z klíčových dodavatelů ropy. Obě strany potvrdily, že mají o tento druh kooperace zájem a budou dělat vše pro to, aby cesty, kterými by se ropa mohla do ČR dostávat, byly průchodné a lépe využitelné.
„Jak Kazachstán, tak Uzbekistán mají uran, takže pokud ho dokážou správně technologicky zpracovat, mohli bychom tuto potřebnou surovinu získávat pro naši jadernou energetiku. Další možností, která se otevřela, jsou dodávky mědi. Tu je schopen v cenách, které jsou zajímavé, dodávat právě Uzbekistán,“ naznačil premiér.
Petr Fiala o dodávkách ropy a uranu pro Českou republiku:
Zároveň je to šance pro náš průmysl, protože tyto státy sice mají strategické suroviny, ale nedisponují dostatečnými technologiemi pro těžbu, které právě české firmy mohou nabídnout.
Komunističtí a autoritářští vládci nevadí?
Je ale správné, že se český premiér, který vyznává hodnotovou politiku, schází v zájmu byznysu s autoritářskými a komunistickými vládci? Viděli jsme ho třeba klanět se u Ho Či Minova pomníku ve Vietnamu. Jak to jde dohromady?
„Naše zahraniční politika je založena na hodnotě lidských práv, ale musí být zároveň realistická a mít rozumné kontury. Tak to dělají všechny státy. Nejsem jediný demokratický státník, který navštívil Vietnam. Je to země, která má obrovský ekonomický potenciál a zároveň dlouhodobě vytváří jakousi alternativu k Číně, s níž má napjaté vztahy. To všechno musíme zohledňovat. Na lidskoprávní agendu nezapomínám, ale to nám nemůže bránit v tom, abychom se chovali stejně jako USA a evropské státy. Zrovna ve Vietnamu jsem se setkal se zástupci organizace, která se věnuje humanitární a lidskoprávní tematice a pomáhá dětem s problémy. Navštívil jsem země s půl miliardou lidí, které se ekonomicky rychle rozvíjejí, a pokud máme uspět, musíme to využít teď, protože jinak bychom tam přišli jako druzí a důležité kontrakty bychom nezískali,“ uzavřel Fiala.
49
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
