Prezident Putin jako agresor porušil řadu mezinárodních smluv a ustavení. Které jsou zásadní?
Porušil pravidla, která se považují za imperativní normy mezinárodního práva, především jde o zákaz útočné války. Dopustil se tedy zločinu agrese, například podle článku a), Římského statutu. Ruské vojenské jednotky také překračují zásady humanitárního práva, když bombardují civilní cíle. Pokud se Putin snažil zdůvodnit svůj útok na Ukrajinu právem na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN a tvrdil, že tam dochází ke genocidě ruského obyvatelstva, neměl se reálně o co opřít. Zločin genocidy má právní mechanismus řešení sporů, který zavazuje Rusko i Ukrajinu. Pokud měl Putin nějaké pochybnosti, měl to řešit cestou vyšetřovací komise, nikoli agresivní válkou. Odkaz na genocidu byla jen záminka.

Ukrajina už se obrátila na Mezinárodní soudní tribunál v Haagu, od něhož požaduje vydání příkazu na přerušení ruské invaze. Má šanci uspět?
Soudní dvůr řešil v pondělí předběžné opatření k zastavení agrese, ale Rusko se k ústnímu jednání před tribunálem vůbec nedostavilo. Čekáme na vynesení verdiktu. Od Ukrajiny to byl výborný tah, protože posunula spor na právní úroveň, kde musí rozhodnout nezávislý soud. Podle mě bude konstatovat, že ruská obvinění ohledně genocidy, jímž zdůvodňuje zahájení války, je nepravdivé.

Má světová a hlavně ukrajinská veřejnost reálnou naději, že se Putin a jeho nohsledi ocitnou v Haagu a budou souzeni coby váleční zločinci podobně jako Slobodan Miloševič?
Žádný autoritativní vůdce si nemůže být jist svou beztrestností. Pro Putina by možná v konečné fázi bylo lepší, kdyby se před mezinárodní soud dostal, než kdyby skončil jako Husajn, Kaddáfí a jim podobní diktátoři. Spravedlnost je pomalá, ale není vyloučeno, že Putina dostihne. A možná jí ho vydají sami Rusové, ale je to složité a za stávající konstelace málo pravděpodobné.

Kdyby k tomu došlo, dostal by doživotí?
To by bylo očekávatelné. S ohledem na závažnost konfliktu a jeho oběti by podle mého úsudku dostal mimořádný trest.

Nebylo by namístě vyloučení Ruska z OSN a především z Rady bezpečnosti?
To je ještě složitější problém. Úvodní ustanovení Charty OSN, jež se týká členství, napovídá, že tato cesta je takřka nemožná. Vyloučení členského státu totiž předpokládá jednomyslnost hlasování v Radě bezpečnosti, kde Rusko disponuje právem veta. A je velmi pravděpodobné, že kromě něj by takový návrh vetovala i Čína. Otázka je, zda by mělo smysl pokoušet se o založení nějaké paralelní organizace. Určitě se dá využít Valné shromáždění OSN a jeho morální většina, jež Putinovo jednání a jeho válku odsuzuje. Takový políček Rusko už dostalo. Agresora to nezastaví, ovšem svůj význam to má, stejně jako tvrdé sankce. Není vyloučeno, že se Rusko ekonomicky rychle zhroutí, což by smetlo i Putina. Pro oligarchy, kteří tam dělají byznys, se stane tak velkou zátěží, že se ho možná pokusí zbavit sami.

Situace na polsko-ukrajinské hranici.
Dotazy o smrti, štítky s krevní skupinou. Ukrajinští rodiče řeší těžké situace

Rusko na Ukrajině boří nejzákladnější pravidla, která se dodržují i ve válečném stavu. Mám na mysli bombardování dětské nemocnice a ostřelování jaderné elektrárny. Není to důvod k razantnějšímu postupu NATO?
Útoky na civilní cíle jsou samozřejmě zakázány. Rusko je mimo jiné vázáno čtyřmi ženevskými úmluvami, ale také prvním dodatkovým protokolem. Nerozlišující bombardování je jednoznačně považováno za válečný zločin. U ostřelování jaderné elektrárny by se muselo zkoumat, zda to naplňuje kritéria závažnosti, jež vyžaduje čl. 85 daného protokolu, který bombardování těchto cílů zakazuje. Otázka je, zda by se to dalo přiřknout Putinovi, jenž přímo neřídí vojenské operace. Postih by u konkrétních akcí dopadl spíš na velitele, kteří dodávají souřadnice a vědí, že jde o civilní objekty.

Je ve světle událostí posledních dvou týdnů Putin schopen použít jaderné zbraně?
Doufám, že ani v Rusku proces jejich spuštění není nastaven tak, aby o něm mohl rozhodnout jeden člověk a zmáčknout, co chce. Vyloučit to ale nelze. Proto mezinárodní společenství postupuje obezřetně a NATO se nechce přímo zapojit do konfliktu například zavedením bezletové zóny nad Ukrajinou. Právě to by Putina a jeho okolí mohlo vyprovokovat k omezenému použití jaderných zbraní.