Potraviny v Česku? Nemáme se špatně, Polákům ale můžeme závidět

Jedna dobrá zpráva na začátek: potraviny a nealkoholické nápoje nejsou v Česku nijak extra drahé – tedy pokud se srovnáváme s ostatními národy v Evropě.

Index cenové hladiny je u nás na 84 procentech průměru Unie, vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech. Pouze ve čtyřech zemích osmadvacítky jsou ceny jídla v obchodech výhodnější než u nás – v Litvě, Bulharsku, Polsku a Rumunsku. Naopak sbalit si obrazné „paštiky“ se vyplatí, pokud při cestách po starém kontinentu zamíříte do Norska, Švýcarska, na Island či do Dánska.

Nákup v Polsku? Na polovic vyjde vepřové maso i kondomy

A jak je na tom Chorvatsko, kde si Češi vysloužili punc „paštikářů“? Tam činí index cenové hladiny 97 procent – je tedy vyšší než v tuzemsku.

Levné maso i zelenina

Statistiky nabízejí i mnohem podrobnější pohled na ceny jídla. Dá se tak zjistit, kde jsou nejdražší chleba, maso či mléko a vejce.

„Nad průměrem EU u nás stojí oleje a tuky, drahé jsou také – celkem logicky – ryby. Relativně levné jsou pak maso, ovoce, zelenina a pekárenské výrobky,“ říká šéfredaktorka Evropy v datech Adéla Denková.

Drahé, ale kvalitní. Češi nakupují potraviny v Rakousku, neodrazuje je ani cena

Jen pro zajímavost: sousední Slováci jsou ve všech sledovaných druzích potravin podle dat Eurostatu dražší.

Zdroj: Deník Data / Jakub Rusek a Aleš Vojíř

Ukrojí větší koláč

Druhá zpráva vyplývající z čísel Eurostatu už je smutnější: potraviny nám ukrajují větší „koláč“ z měsíčních útrat, než je obvyklé na Západě. U nás se jedná o 16 procent výdajů, průměr Evropy je přitom 12 procent.

Zdroj: Deník Data / Jakub Rusek a Aleš Vojíř

Obecně platí, že v nových státech Unie dávají lidé za jídlo větší podíl útrat.

„To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje: potřebují se nasytit, pak někde bydlet. Na ostatní výdaje jako kulturu, restaurace, dovolené jim pak už nezbývá moc peněz,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Minimální mzda od ledna vzroste. Pro malé prodejny to může znamenat konec

Když není na maso

Třetí zpráva, která vyplývá z analýzy Evropy v datech, je ještě smutnější: každá dvacátá tuzemská domácnost uvádí, že si nemůže dovolit jíst obden maso.

Drsná situace panuje zejména v případě jednočlenných domácností důchodců či rodičů-samoživitelů s dětmi – u nich si nemůže dovolit obden maso dokonce zhruba každý osmý.