Nelegální migrace je velký problém, potvrdil v páté premiérské debatě Deníku předseda vlády a ODS Petr Fiala. Čísla hovoří jasně. Loni cizinecká policie zachytila 1300 ilegálních migrantů, za prvních devět měsíců letošního roku 14 200.
„Proto jsme zareagovali zavedením kontroly na česko-slovenské hranici. Pro veřejnost je uklidňující, že v případě migrace z Asie jsme tranzitní zemí. Z bezpečnostního hlediska ovšem není možné, aby se posilovala trasa, kterou nelegální migranti míří do cílových zemí, což bývá zpravidla Německo a Nizozemsko. Museli jsme ji zastavit, proto jsme přistoupili ke kroku, který se po vyčerpání všech diplomatických a standardních snah ukázal nejenom jako nezbytný, ale také fungující,“ řekl Fiala.
Jak sdělil, všechny země v EU musejí začít dělat to, k čemu se zavázaly, to znamená respektovat readmisní dohody, chránit vnější hranici a postupovat v souladu s pravidly azylové a migrační politiky v Evropě. A to se nedělo. „Náš postup vedl k tomu, že se Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko začaly chovat tak, jak se chovat mají. Už to vede k tomu, že počet migrantů se významně snížil a podařilo se zachytit jak na našem území, tak i na Slovensku, desítky převaděčů a tím cestu narušit,“ osvětlil důsledky opatření české vlády.
Zdi nejsou řešení
Z ankety Deníku vyplynulo, že 83 procent respondentů si přeje, aby na česko-slovenské hranici vyrostla zeď jako hráz proti migrantům. „To není řešení. Pokud bychom toto připustili, dalším krokem by mohla být bariéra mezi Českou republikou a Německem nebo Rakouskem. Výsledkem by byla rozdělená Evropa, ze které by největší neprospěch měli naši občané, protože česká ekonomika je velmi otevřená. Zavřené hranice jsou pro nás extrémně a jednoznačně nevýhodné,“ zdůraznil.
Turecko si neklade dodatečné podmínky
Další diplomatická příležitost se naskytla před několika dny na summitu evropského politického společenství, jehož se zúčastnil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. To je klíčová osoba, neboť za současnou uprchlickou vlnou stojí právě Turecko, které zvedlo stavidla a pouští syrské běžence do Evropy. Rýsuje se nějaké řešení? „S prezidentem Erdoganem jsem hovořil i za přítomnosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Turecký prezident se opakovaně vyjádřil, že jsou připraveni dodržovat všechno, k čemu se zavázali,“ prozradil.
Podle Fialy si nekladl žádné dodatečné, například finanční, podmínky pro dohodu s EU ohledně zadržování syrských uprchlíků. „Velká část diskuse byla spíš o tom, že Turecko má zájem o užší kontakty s EU a pokračování procesu přibližování se až do fáze integrace. To teď sice není na stole, ale vyplývá z toho, že Turecko má významný zájem o to, aby vztahy s EU byly lepší než teď,“ dodal.
Čtvrtá debata s Petrem Fialou:
Turecko je zemí, kde žije největší počet válečných migrantů na světě, momentálně až čtyři miliony. „Dlouhodobé řešení je v uklidnění situace v Sýrii a možnosti návratu syrských uprchlíků do vlasti, což v tuto chvíli možné není,“ připomněl premiér.
Zároveň zdůraznil, že musíme hledět na Turecko jako na našeho spojence v rámci NATO, ale také na zemi, která má nedořešené vztahy s některými zeměmi EU, Řeckem a Kyprem. To jsou otázky, jež nemají jednoduché řešení. „Momentální vztahy mezi Řeckem a Tureckem jsou velmi problematické a do budoucna bychom to neměli přehlížet, protože by se nám to nemuselo vyplatit,“ dodal Fiala.
Další uprchlická vlna z Ukrajiny není pravděpodobná
V posledních dnech jsme byli svědky ruských devastujících útoků na ukrajinská města. Co když se v zimě zintenzivní a Ukrajinci zůstanou bez tepla, elektřiny, jídla, vody a mnoho set tisíc jich bude hledat útočiště v Evropě, tedy i v České republice? „Může to být jeden ze scénářů, který si nikdo z nás nepřeje, ale není nejpravděpodobnější. Naopak řada ukrajinských uprchlíků, kteří utekli, aby si zachránili život, se vrátili domů. Také musím připomenout, že největší uprchlickou vlnu po druhé světové válce jsme zvládli výborně jak díky vládním rozhodnutím, tak hlavně díky obrovské solidaritě českých občanů. Čísla dokládají i dobrou integraci Ukrajinců do české společnosti, dokázali jsme zaměstnat více než 120 tisíc příchozích, nyní jich je asi 90 tisíc, protože mnozí už se vrátili na Ukrajinu. To jen potvrzuje, že to brali jen jako přechodné řešení. Absorbční kapacita ČR je ale dost naplněná, na hlavu máme největší počet uprchlíků,“ konstatoval Fiala.
Třetí debata s Petrem Fialou:
Nepředpokládá, že by se tato situace dramatizovala. „Dramatická byla situace se syrskými běženci a tu jsme alespoň na čas vyřešili, byť tady nejsem tak optimistický. Dokud se nezklidní situace v Sýrii a její obyvatelé nebudou mít nějakou perspektivu pro normální, byť bídný život, tak budeme pořád vystaveni nebezpečí uprchlických krizí,“ doplnil.
Arcibiskupova slova vítá
A co si premiér myslí o slovech pražského arcibiskupa Jana Graubnera na letošní poutní mši ve Staré Boleslavi? Tam uvedl: „V této chvíli se smutkem a zahanbením myslím na hlasy našich spoluobčanů, kteří se zlobí na rozhodnutí šetřit v zimě teplem kvůli válce na Ukrajině, a argumentují tím, že jde o snížení komfortu, na který mají přece právo. Copak nemají stejné lidské právo lidé na Ukrajině a v Sýrii či Libanonu, nebo v Africe?“
Druhá debata s Petrem Fialou:
Petr Fiala opáčil, že arcibiskupova slova vítá. „Je důležité, aby ze strany církevních představitelů s duchovní autoritou zaznívaly myšlenky, že v něčem se můžeme uskromnit, neboť naše životní úroveň je ve srovnání s řadou jiných zemí mimořádně vysoká. Budeme-li trošku hospodárněji nakládat s energiemi, pomůže to nám všem, společnosti i firmám. Vláda šla příkladem, ve státních institucích jsme přijali opatření, která snižují teplotu a vedou k tomu, že ušetříme až dvacet procent energie,“ uzavřel předseda vlády a ODS.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
