Kliknutím zvětšíteKrize je skvělý start. To není postcovidová věta z úst ministra průmyslu, ale vzpomínka na školní budovu pod vodou před devíti lety.
„Tehdy nás to dokonale prověřilo a stal se z nás tým,“ říká Lenka Špittová, ředitelka MŠ a ZŠ Křešice na Litoměřicku. Možná to zní banálně, ale zátěžové situace, byť zrovna nemusí jít o povodeň, řeší šéfové sboroven skoro pořád. A během špatných i dobrých dnů musejí dbát na to, aby děti i učitelé chodili do školy rádi. „Nejdůležitější je, aby všichni navzájem cítili respekt, vzájemnou podporu a otevřenost. Nikdo se nesmí bát projevit svůj názor,“ míní Špittová, která se ke svým dnešním zkušenostem musela složitě prokousávat.
Hodně se naučila díky působení v Asociaci ředitelů ZŠ a mnoha kurzům. Zatímco učitele připravují pedagogické fakulty, ředitel v Česku je spíš samouk. Do výběrových řízení se hlásí málo zájemců, protože není o co stát. Chybí soustavná metodická i materiální podpora, ředitelé se zabývají především ekonomickou a finanční stránkou řízení. „Jen dvě třetiny z nich se zaměřují na pedagogické vedení,“ uvedl šéf České školní inspekce Tomáš Zatloukal při nedávné prezentaci publikace Systémy přípravy, vzdělávání a podpory ředitelů škol ve vybraných zemích z pera Barbory Čermákové.
Z ní například plyne, že zatímco v Nizozemsku lídři škol musejí absolvovat 420 hodin přípravy, v kanadském Ontariu 250 hodin teorie a šedesát praxe, v Česku je to všeho všudy sto hodin.
A jak zdůrazňuje Libor Pospíšil z organizace Ředitel naživo, jde vlastně o studium naslepo, protože dosud neexistují jasně daná kritéria této profese ani standard kvalifikačního studia. „Klíčem je najít shodu na tom, co se od ředitele očekává,“ tvrdí.
Právě jeho tým má za sebou už čtvrtý běh dvouletého vzdělávacího kurzu, který nabízí 350 hodin studia, pět exkurzí a dvacet hodin koučinku, a to vždy pro ředitele i jeho zástupce. Tento balíček vyjde na 120 tisíc korun.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
