Kliknutím zvětšíteCelkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Rozpočet podle MF také počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu.
Návrh rozpočtu naopak neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy. MF to odůvodňuje tím, že daňový balíček, do kterého vláda plánuje zrušení zařadit, je v tuto chvíli ve Sněmovně před druhým čtením a není znám výsledek tohoto hlasování. "O tom, že se superhrubá mzda zruší, není pochyb," uvedla Schillerová. Zatím ale podle ní není shoda o následném nastavení parametrů daně z příjmu po jejím zrušení.
Jednou z možností je podle Schillerové zavedení sazby daně z příjmu 19 procent a 23 procent pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Zároveň osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) by se kompenzovaly dvě třetiny ze zaplaceného sociálního pojištění.
Druhou možností je zavedení 15procentní sazby a sazby 23 procent pro vyšší příjmy. "Shodu jsme ještě úplně nenašli a dohodli jsme se, že tento týden to musíme definitivně dořešit. Je totiž nezbytné podat do Sněmovny pozměňovací návrh k daňovému balíčku," uvedla ministryně. Tento návrh by měl výraznější dopad do rozpočtu, podle dřívějších odhadů MF kolem 50 miliard korun. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Rozpočet tak počítá s růstem důchodů na základě zákonné valorizace o 839 korun měsíčně, což přijde rozpočet na 29,5 miliardy korun. Dále návrh například obsahuje necelých 20 miliard korun na zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví o 52,8 miliardy korun, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky nebo nárůst investic na 186,9 miliardy korun. Zároveň ministerstvo očekává pokles daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení nebo pokles příjmů z dividend u firem, kde má stát podíl. Jde například o Letiště Praha.
Rekordní deficit
Schillerová také upozornila, že rozpočet počítá s nárůstem zaměstnanců odměňovaných z rozpočtu o zhruba 6900. Většina, asi 4900, se přitom týká nárůstu počtu učitelů a nepedagogických pracovníků. Zhruba 1500 míst se týká příslušníků bezpečnostních sborů. Zbytek míst je dočasný a určen například na předsednictví ČR v EU nebo na projekt chytré karantény.
Podle Národní rozpočtové rady navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc neponechává žádný prostor pro případné navýšení výdajů v případě neočekávaných událostí. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová uvedla, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun.
Rada také upozornila, že MF by mělo vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti rada upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2022 mohl činit 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.
Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Opozice označuje návrh rozpočtu za fikci a nedodělek
Nejsilnější opoziční strany upozorňují, že vládní návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun nemusí odpovídat realitě, protože nezohledňuje plánované daňové změny. ODS v této souvislosti mluví o fikci a o absurdním postupu vlády, Piráti návrh označují za nedodělek. Podle ODS je navržený deficit obří a neodpovídá tomu, co si česká ekonomika může dovolit
"Vláda schválila státní rozpočet na rok 2020, o kterém sama ví, že jde o fikci. Schválený rozpočet s obřím deficitem ve výši 320 miliard korun nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun," uvedl poslanec Jan Skopeček (ODS). "Rozpočet má formu zákona, a měl by tak odrážet realitu, nikoliv započítávat jen to, co se vládě hodí a ostatní ignorovat," doplnil.
"Rozpočet musí obsahovat i plánované daňové změny. Mohou snížit příjmy až o 100 miliard korun, není možné něco takového opomenout. Vládou předkládaný návrh je v současné podobě nedodělek, který tyto důležité aspekty vůbec nezohledňuje," uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Připomněl, že v minulosti do očekávaných příjmů vláda chystané daňové změny zahrnovala, přestože ještě nebyly schváleny.
Vláda předložila do Sněmovny návrh na zrušení superhrubé mzdy, podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by mělo platit od ledna 2021. Podle ministerstva financí by toto opatření znamenalo výpadek státních příjmů zhruba 50 miliard korun.
Celkové příjmy rozpočtu by podle dnes schváleného návrhu měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Rozpočet podle ministerstva financí také počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince. Menšinová vláda ANO a ČSSD zatím nemá zajištěnou podporu poslanců pro rozpočet, zdrženlivě se k návrhu staví KSČM, která předchozí rozpočty současného kabinetu podpořila.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
