Až na tři roky může jít za trestný čin zvýhodňování věřitele za mříže dvaatřicetiletý David Bílý z Malého Boru, který ve čtvrtek stanul před klatovským soudem. Když se jeho společnost Melagris, která se zabývala výkrmem krůt, dostala pro platební neschopnost do konkurzu, měl zvýhodnit jiného věřitele na úkor firmy, která mu dodávala krmivo pro krůty a způsobil jí tak škodu zhruba 3,3 milionu korun. Oním zvýhodněným věřitelem měl být otec obžalovaného Jiří Bílý, v letech 1998 až 2006 poslanec Parlamentu ČR za ODS, na kterého firma Melagris v konkurzu jako splátku dluhu převedla své strojní zařízení.

Dodavateli krmiv dluží David Bílý zhruba osm milionů, zmíněná třímilionová škoda by byla poměrná část při uspokojení všech věřitelů. Do dluhů se Bílého firma dostala, když jí nezaplatil odběratel. „Dodavateli krmiv jsme postupně přestali platit proto, že společnost, která nám dlužila za odebrané krůty, se dostala do konkurzu, a tak jsme nebyli schopni platit ani my. Doby splatnosti faktur se prodlužovaly, 30 dnů, 60 dnů až to skončilo tak, že si odvezli krůty a krocany a nezaplatili vůbec,“ vysvětlil u soudu Bílý junior s tím, že jeho otec byl nejstarším věřitelem firmy, a proto dostal technické zařízení. „S firmou jsem oficiálně nic společného neměl, pouze jsem pomáhal synovi. Na základě smluv jsem firmě půjčoval hotovost, na konci mi ve firmě zůstalo zhruba 1,7 milionu. Ve smlouvě jsme měli, že pokud mi firma nezaplatí, převezmu technické zařízení,“ vypověděl Bílý starší.

Podle výpovědi právního zástupce poškozené firmy mohla firma Melagris aspoň část dluhu splatit. „O zařízení jsme měli zájem, ale dostal je někdo jiný, později jsem se dozvěděl, že pan Bílý starší. Měli jsme zájem i poslední hejno krůt, na které jsem dokonce zřídil zástavní právo, ale i přes to firma Melagris hejno prodala. Smlouva o zástavním právu existuje, byla sepsána za přítomnosti notáře a jsem schopen ji doložit,” uvedl právník, podle kterého vystupoval Bílý starší za firmu svého syna oficiálně. „Jednali jsme s Bílým mladším i Bílým starším jako zmocněncem. Písemné zmocnění jsem viděl, jinak bych s ním nejednal,“ dodal právník dodavatele krmiv.

Výpovědi obou stran se rozcházely hlavně v době splatnosti faktur od firmy dodávající krmivo. Podle výpovědí obou Bílých, měly být faktury splatné až po prodeji vykrmených krůt, to ovšem jednatel firmy dodávající krmivo i její právník jednoznačně odmítli. Právě tuto otázku i existenci zástavního práva by měly osvětlit výslechy dalších svědků při pokračování líčení, které soudkyně Ludmila Lišková odročila na leden příštího roku.