Lékař, který neposlal sanitku k pacientovi, jenž poté zemřel, vyvázl s pokutou

S více než jedním promile jel dokonce k pacientce s infarktem. Verdikt není pravomocný. Lékař, který vinu doznal jen ve druhém ze skutků a který od soudu nedostal zákaz činnosti, ač ho státní zástupkyně požadovala, si ponechal lhůtu pro odvolání, stejně jako obžaloba.

Poprvé se měl Štěpáník do konfliktu se zákonem dostat vloni v lednu, kdy byl vedoucím operátorem směny na pozici dispečera záchranky. „Odmítl zaslat vůz zdravotnické záchranné služby Jozefu K., ročník 1961, ačkoli jeho syn i snacha opakovaně volali na linku 155 se žádostí o zaslání sanitky do Přeštic, kdy podrobně popsali zdravotní stav poškozeného s tím, že již deset dní nejí, tři dny špatně dýchá, má černorudý jazyk, průjem a zimnici,“ uvedla státní zástupkyně Renata Havelková. Doplnila, že muži hrozilo selhání základních životních funkcí, i tak pomoc nepřijela. Jozef K. druhý den zemřel.

Syn zemřelého Jozefa K. soudu řekl, že rodina opakovaně volala na linku 155, neboť stav jeho otce byl velmi vážný. Ale se žádostí o pomoc neuspěli. „Lékař byl arogantní. Říkal, že ho máme naložit do auta a odvézt sami. Vybavuji si, že se třeba ptal, zda má naše auto volant,“ posteskl si syn zemřelého. Dodal, že rodina ale měla strach s mužem v jeho vážném stavu jakkoli manipulovat.

Štěpáník vinu jednoznačně odmítl. Připomněl, že vše se stalo v době, kdy řádil covid, a on tak musel pečlivě zvažovat, kam sanitní vozy vyšle. A tento pacient podle jeho zjištění zdravotnickou pomoc odmítal, proto ji na místo nevyslal. „Jestli si dnes myslím, že vůz tam měl vyjet? Já mám názor stále stejný, ale vzhledem k tomu, že jsem trestně stíhaný, bych už ji tam pro jistotu vyslal,“ řekl Štěpáník, jenž trval na tom, že nebyl důvod sanitku k nemocnému vyslat. „Pokud budeme jezdit ke všem, co sanitku nechtějí, může vůz někde jinde chybět,“ prohlásil. Znalec z oboru zdravotnictví ale jednoznačně uvedl, že vzhledem ke stavu pacienta měla na místo záchranná služba vyjet.

V pěti letech Violka ještě nemluví. Už ale chodí do školky, pomáhají i terapie

Druhého trestného činu se podle obžaloby Štěpáník dopustil letos v březnu, kdy sloužil jako výjezdový lékař na stanici v Domažlicích pod vlivem alkoholu. Opilý jel dokonce na výjezd k pacientce s infarktem. Když se vrátil, podrobil se dechové zkoušce, která ukázala 1,13 promile alkoholu. Podle znaleckého posudku měl v krvi během služby dokonce bezmála 1,5 promile.

Štěpáník to nezapíral. „Prohlašuji vinu. Skutečně se tak stalo. Je mi to líto a je mi trapně. Jsem rád, že jsem v opilosti pacientku nepoškodil,“ řekl Štěpáník, jenž po odchodu ze záchranky dobrovolně absolvoval léčbu závislosti na alkoholu a lécích. Po ní se mohl vrátit. „Jsem vděčný vedení a kolegům, že mě přijali zpět,“ řekl lékař, jenž nyní na část úvazku působí i ve Fakultní nemocnici Plzeň.

Výbuch při pálení odpadu zranil tři muže

Státní zástupkyně Taťána Ulčová pro něj v závěrečné řeči navrhla peněžitý trest odpovídající jeho majetkovým poměrům a zákaz činnosti lékaře záchranné služby. „Jednal neprofesionálně, arogantně až hulvátsky,“ okomentovala Štěpáníkoův způsob komunikace s rodinou pacienta Ulčová.

Soudce Jiří Žižka potrestal Štěpáníka peněžitým trestem ve výši 84 000 korun, což odpovídá zhruba jeho jednomu měsíčnímu platu. Zákaz činnosti neuložil. Ve zdůvodnění uvedl, že lékař jako operátor tísňové linky selhal. „Sanitu měl vyslat, i kdyby ji pacient poté odmítl,“ řekl Žižka. Dodal, že obžalovanému přitěžuje, že vykonával práci lékaře pod vlivem alkoholu. Na druhou stranu mu ale polehčuje dosavadní bezúhonnost i to, že je ze strany zaměstnavatele velmi kladně hodnocen.

Verdikt není pravomocný, dá se předpokládat odvolání minimálně jedné ze stran. Pokud by rozsudek nabyl právní moci a Štěpáník peněžitý trest neuhradil, byl by mu uložen nepodmíněný trest v délce 420 dní.