Pod bedlivým dohledem Romana Berbra, který dosud nechyběl jako jediný obžalovaný ani na jednom soudním jednání a který se při příchodu k soudu usmíval a žertoval s novináři, vypovídali ve čtvrtek u plzeňského městského soudu bývalý rozhodčí Tomáš Grímm z Rokycanska a Martin Svoboda, bývalý funkcionář a muž s vazbami na Viktorii Plzeň. Zatímco prvně jmenovaný se doznal k tomu, co je mu kladeno obžalobou za vinu, a jako první „namočil“ Berbra, druhý vypovídal ve stejném duchu, jako téměř všichni dosavadní obžalovaní, kteří už stanuli před soudem, tedy „jsem nevinný“.

Na čtvrtečním líčení, kam kromě Berbra přišla z obžalovaných už jen Jana Štychová, vypovídal jako první Svoboda. Řekl, že dříve se živil fotbalem, naposledy v Táborsku, kde byl asi do 2012, od té doby nic. Připustil ale vazby na Viktorii Plzeň s tím, že tam má kamaráda (Adolfa Šádka - pozn. aut.). U soudu odmítl všechna obvinění, popřel, že by se jakkoli podílel na ovlivnění zápasu Bohemians B - Brozany. „Tam jsem byl, šel jsem se tam prostě podívat, sledoval jsem na přání jednoho kamaráda hráče. Jestli jsem tam potkal nějakého kamaráda, už si nevzpomínám. Podle spisu rozhodoval rozhodčí Grímm, toho jsem znal z dřívějška. Kdo byl favorit? Myslím, že v tom zápase nic zvláštního nebylo,“ tvrdil muž s přezdívkou Chřestýš. „Proč jste při výpovědi na policii dával zápas do souvislosti se sázkami?“ ptal se ho soudce Vladimír Žák. „Řekl jsem, že se domnívám, ale že v tom nejedu,“ reagoval Svoboda a dodal, že s Berbrem nebyl v žádném užším kontaktu. Jen se občas potkali a řešili běžné věci.

Grímm: Hlásit úplatky se mi vymstilo

Grímm, který je veden jako spolupracující obviněný, u soudu nejprve kritizoval medializaci případu a neúspěšně žádal zákaz novinářských on-line přenosů ze soudní síně. Pak už přečetl prohlášení, kde řekl, že ho spáchané skutky mrzí. Na úvod vysvětlil, jak to ve fotbale chodí. „Už před zápasem se snažili funkcionáři dostat rozhodčí na svoji stranu. Čím silnější je klub, tím větší je tlak. Odvolávali se na známosti s Berbrem,“ konstatoval Grímm. Dodal, že v minulosti se mu dvakrát stalo, že lobbing přerostl v nabídku úplatku. „To jsem vždy nahlásil panu Berbrovi. Ten mě vzal za předsedou ČMFS, kterému jsem vše řekl a on slíbil vyřešení. A výsledek? Já jsem byl vyřazen z listiny rozhodčích, tehdy v divizi,“ posteskl si Grímm a dodal: „Když jsem pak nahlásil sázkařskou aféru ve fotbale, skončilo to naprostým fiaskem.“

Zdroj: Deník/Milan Kilián

„Není žádný manuál ve FAČR, který říká, jak se má rozhodčí chovat při nabídnutí úplatku. Neumím si představit, kdybych nahlásil, že mi byl mezi čtyřma očima nabídnut úplatek. V lepším případě bych skončil před komisí, v horším před soudem pro pomluvu,“ konstatoval. Přiznal, že bylo chybou, že úplatky neoznámil policii.

Na otázku, koho vnímal jako přímého nadřízeného, co se týče rozhodčích, měl jasnou odpověď. „Já tak vnímal Romana Berbra, to byl nejmocnější muž FAČR, on rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích…“ vysvětloval s tím, že Berbr měl dle jeho názoru ve FAČR nejsilnější politickou moc, ač nebyl předseda. Grímm dodal, že Rogoz ze Slavoje Vyšehrad si zařizoval nominace rozhodčích tak, aby měl větší možnost je uplatit. „Když jsme se s ním bavili o zápasech, říkal mi, že to zkusí zařídit u Romana (Berbra). K některým změnám skutečně došlo,“ potvrdil.

Přiznal i svoji konkrétní účast na úplatkářské aféře. „Po příjezdu na zápas za mnou přišel vedoucí Brozan, zda se mi ozval Svoboda. Od toho mi přišla na WhatsApp číslice 50, což jsem pochopil, že má zájem ovlivnit utkání ve prospěch Brozan za 50 tisíc korun. Ukázal jsem to rozhodčím a řekl delegátovi, ať se se Svobodou domluví,“ vylíčil s tím, že delegát pak měl dostat 10 tisíc korun a jemu později přivezl pracovník Viktorie Plzeň zalepenou obálku, kde bylo kromě dokumentů 40 tisíc korun. On si nechal polovinu, zbytek rozdělil asistentům pod heslem, že má pro ně „deset petek piva“. Podrobně popsal i uplácení na dalších utkáních. „Za asistenty jsem před utkáním šel s tím, že sice Vyšehrad dává nižší nabídku než Zápy (ty chtěly, aby Vyšehrad prohrál s Ústím nad Orlicí – pozn. aut), ale že by měl vyhrát. Vzali to,“ řekl k dalšímu zápasu s tím, že nižší nabídku vzal proto, že předtím mluvil s Berbrem a ten mu řekl, že kdyby přijal nabídku Záp, bral by to jako podvod na něj. Tak se s kolegy i delegátem spokojili s menší částkou od Rogoze. Grímm také uvedl, že rozhodčí peníze za zápasy brali, ač je neovlivnili.

Obžalovaní Tomáš Grímm, Roman Berbr, Michal Káník a Roman Rogoz (zleva) u Okresního soudu Plzeň-město.
Projev na desítkách stran četl Berbr u soudu vsedě, nenechal se přerušit

„Co se týče vyvedení prostředků z PKFS, domnívám se, že se jednalo na pokyn Romana Berbra, ale osobně jsem tomu přítomen nebyl,“ řekl s tím, že co a jak má on osobně fakturovat, ho instruoval Michal Káník. On si nechal dle instrukcí Káníka provizi 50 tisíc korun, zbytek odevzdal.

Během několikahodinové výpovědi Grímma se Berbr na chvíli přestal usmívat, dokonce schoval hlavu do dlaní. Pak se mu ale dobrá nálada vrátila, dokonce mrkal na novináře. „Berbr má i jinou tvář, než toho záporáka, jak ho ukazují média. Do fotbalu vnesl inovace, zachránil některé kluby,“ pochválil ho na závěr i Grímm.

Berbr mu poté pokládal jednu otázku za druhou. Ptal se ho třeba, proč si myslí, že se jako rozhodčí nedostal do ligy, zda ví, proč ho některé kluby jako rozhodčího vetovaly. Po otázce na zápas, kde Grímm měl uznat gól rukou, už soudce Berbra napomenul, ať se ptá k věci. „Jak vnímáte jako rozhodčí poslední čtyři penalty Sparty?“ položil poslední otázku Berbr. „Vnímám je jako kontroverzní,“ reagoval Grímm.

„Po tom, co jsem zde osobně slyšel, zjišťuji, co vše je člověk schopen říci jen proto, aby na úkor druhých získal největší výhodu,“ okomentoval Berbr Grímmovu výpověď a dodal na závěr: „Pomáhej všem pánbůh.“

„Není pravda, že by mi ukázal nějaký obrázek. V kabině rozhodčích jsem s kolegy celou dobu nebyla, neboť jsem se jako žena převlékala vedle,“ reagovala na Grímovu výpověď Štychová.

Úplatky a vyvedení peněz

Sledovaný fotbalový proces posledních let odstartoval u Okresního soudu Plzeň-město v polovině dubna, teď se konalo již osmé jednání. Nařízeno jich bylo celkem 45, poslední letos v prosinci, ale i to se zatím zdá, že nebude stačit. Na lavici obžalovaných usedli Roman Berbr, dnes již bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR, a s ním Tomáš Grímm, Michal Káník, Roman Rogoz, Jan Cihlář, Robert Hájek, Jiří Houdek, Marek Janoch, Jiří Kabyl, Zdeněk Koval, Jiří Kříž, Jiří Musil, Michal Myška, Martin Pýcha, Miroslav Skála, Martin Svoboda, Jana Štychová, Petr Tarkovský, Martin Uvíra, Miloš Vitner a Pavel Vlasjuk. Obžalována je také jedna právnická osoba – FC Slavoj Vyšehrad.

Roman Berbr.
Máme svědectví z kauzy dezinfekce. Berbr hrál hlavní roli, detaily překvapí

Obžaloba byla podána pro podplácení, přijetí úplatku a další trestné činy. V případě pěti obžalovaných (Berbra, Rogoze, Grímma, Káníka a Cihláře) a Vyšehradu byla trestná činnost dle obžaloby spáchána ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Podle státního zástupce Jana Scholleho se obžalovaní pokusili ovlivnit zápasy Vyšehradu s Ústím nad Orlicí, Vltavínem, Živanicemi, Litoměřickem, Líšní, Sokolovem, Chrudimí a Motorletem Praha (ten poslední byl sice přátelský, ale ve hře byly výhry za sázky) a dále utkání Radotín - Dobrovice a Bohemians Praha B – Brozany. Podle obžaloby si také někteří obžalovaní neoprávněně přisvojili finanční prostředky Plzeňského krajského fotbalového svazu (PKFS) a způsobili mu tak škodu v celkové výši přesahující 2,3 milionu korun. Většina obžalovaných jsou rozhodčí, ale ovlivnit zápas měl podle obžaloby třeba i hráč, konkrétně Uvíra.

Scholle po přečtení obsáhlé obžaloby konstatoval, že již uzavřel dohody o vině a trestu s Grímmem, Skálou, Tarkovským a Janochem, které předloží soudu. O stejnou možnost požádal i Káník. Kromě této pětice všichni ostatní obžalovaní včetně zástupce FC Slavoj Vyšehrad vinu odmítli.

Berbr vše popřel

Jako první vypovídal protřelý fotbalový funkcionář Berbr, který ve velmi obsáhlém proslovu odmítl obžalobu. Prohlásil, že neexistuje žádný rozhodčí, kterému by řekl, že má vyhrát některý klub. „Neexistuje žádný rozhodčí ani klub, který by mi dal úplatek. Nečinila tak s mým vědomím ani žádná třetí osoba,“ řekl. Opakovaně zkritizoval práci policie a vymezil se i vůči obžalobě. „Celé řízení vnímám, že je zde velká snaha vykreslit mě jako negativní postavu. Paralelně s tím probíhá mediální proces,“ popisoval Roman Berbr s tím, že podle něho někdo poskytuje informace médiím. Naznačil, že to může být buď policie nebo státní zastupitelství. Dokonce vše označil za vykonstruovaný proces.

„Na kritiku ze strany obhajoby jsme zvyklí. Pakliže to nedosáhne křivého obvinění, beru to jako nástroj boje v jednací síni a netřeba to dál komentovat,“ reagoval státní zástupce Jan Scholle.

Vzkaz českých fanoušků Romanu Berbrovi
Berbrovy manýry? Černý vypráví: Ještě jednou a dostaneš do držky

Stejně jako Berbr se k obžalobě postavila většina těch, kteří dosud byli slyšeni, včetně Slavoje Vyšehrad, a obžalobu odmítli. Výjimkou byl bývalý rozhodčí Marek Janoch, který přiznal vinu. Přečetl ale jen prohlášení a odmítl odpovídat na otázky, jasno do causy tak moc nevnesl. Stejně tak bývalý prvoligový hráč a funkcionář Michal Káník, který sice soudu přiznal ovlivnění zápasu kvůli sázkám i vyvádění peněz z PKFS, moc konkrétní ale nebyl.

Líčení bude pokračovat 12. června, na řadu by měl přijít Rogoz a další obžalovaní.