Kliknutím zvětšíteNejčastější příčiny nesoběstačnosti způsobují problémy s klouby, kostmi a svaly, úrazy, kardiovaskulární nemoci, jako je například infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody. Právě ty mají na svědomí ztrátu soběstačnosti až v 60 procentech případů. U starých lidí pak často hrozí vážné zlomeniny, jako u paní Dagmar, jejíž snacha se s námi podělila o její příběh.
„Když si tchyně nešťastně zlomila krček, byla jí provedena celková endoprotéza kyčelního kloubu. Zatímco ležela po operaci v nemocnici, začali s ní, jakmile to bylo možné, rehabilitovat. Poté byla ještě asi měsíc na LDN. Bylo štěstí, že před operací byla zdravá a poměrně vitální, takže ji ani v nemocnici nechtěli držet zbytečně dlouho, protože bylo zřejmé, že má chuť do života a znovu chodit. Trénovali s ní chození do schodů, aby si byli jistí, že je zvládne vyjít i doma, protože má před domem krátké schodiště. Zpočátku bylo také důležité, že se sama posadí na lůžku a pomalu se přesune na toaletu," vypráví snacha paní Dagmar.
"Jakmile to zvládla, propustili ji a její obvodní lékařka jí předepsala francouzské hole. Dostala také doporučení k ortopedovi, díky kterému se následně dostala i do lázní. Tchyni se tam moc nechtělo, nebyla zvyklá být delší dobu daleko od domova, ale nakonec byla nadšená, protože se jí tam krásně věnovali. Pochvalovala si, jak její rehabilitace probíhala odborně a naučili ji správně cvičit, dokonce cvičí dodnes, a to už je to více než čtyři roky. Myslím si, že i díky pravidelnému pohybu je stále v kondici, ačkoli prodělala tak zásadní operaci. Doufáme, že jí vitalita vydrží,“ pokračuje.
Za řadou problémů se soběstačností stojí především nesprávný a nezdravý způsob života, ve kterém chybí pohyb. Kvůli tomu dochází k atrofii (ubývání) svalů, omezení pohyblivosti kloubů a snížení fyzických schopností. V důsledku toho pak i na obyčejné každodenní činnosti, jakými může být oblékání či úklid, člověk potřebuje daleko více síly, než je schopen vynaložit, a rychle se unaví.
Nejdůležitější je tedy pravidelná fyzická aktivita přiměřená věku a zdravotnímu stavu, díky které se může oddálit závislost na pomoci jiných osob. U lidí nad 60 let se doporučuje pravidelná chůze nebo klidně jízda na kole či rotopedu, pokud to klouby dovolí.
Domácí rehabilitace
Máte po operaci nebo jste byli delší dobu upoutáni na lůžko a bojíte se, jak zvládnete návrat ke každodenním činnostem? V České republice existuje řada společností, jejichž fyzioterapeutických služeb můžete využít. Obvykle nabízejí respirační fyzioterapii, posilování stěžejního svalstva nebo nácvik chůze u lidí, kteří prodělali operaci či cévní mozkovou příhodu. Zaměřit se mohou i na posílení jemné motoriky a vylepšení celkové kondice. Domácí fyzioterapie je vhodná zejména pro ty, kdo mají omezenou hybnost, tudíž by se obtížně přepravovali na rehabilitační kliniku.
Kdo ji hradí? Prvně musíte zajít za praktickým lékařem, který posoudí váš zdravotní stav, a pokud vám domácí zdravotní péči (rehabilitaci) předepíše, je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Je to ovšem možné pouze na 3 měsíce. Pokud potřebujete rehabilitaci na delší dobu, může ji lékař prodloužit znovu maximálně na 3 měsíce. V případě nutnosti může být dlouhodobá péče poskytována nepřetržitě po neomezeně dlouhou dobu. Domácí péči vám může doporučit i odborný lékař z nemocnice nebo specialista (například váš ortoped, diabetolog, chirurg). Objednat si také lze zdravotní péči nad rámec doporučení od lékaře, ale tu už si musíte zaplatit sami (ceník zjistíte vždy u konkrétního poskytovatele).
Kompenzační pomůcky podporují či nahrazují činnost, kterou potřebujete udělat, ale sami ji ještě nezvládnete. Pomalu se díky nim zapojujete do běžného života, v případě postižených osob zmírňují či kompenzují postižení a zjednodušují každodenní úkony. Nezapomeňte si je před pořízením vyzkoušet, s čímž vám pomohou rehabilitační lékaři, ergoterapeuti nebo v prodejnách zdravotnických pomůcek. V současné době je na trhu celá řada kompenzačních pomůcek od různých výrobců, proto jejich výběr určitě nepodceňujte, jelikož špatně vyhovující pomůcku nebudete využívat a nepomůže ke zlepšení vaší soběstačnosti a zvýšení kvality života.
„Na každé rehabilitaci to funguje jinak, ale u nás obvykle předepíše pacientovi danou kompenzační pomůcku ošetřující lékař a pacient ji dostane, když je propuštěn domů. Další možností je, že ji předepíše praktický lékař, a záleží na pojišťovně, zda to schválí a proplatí. Lékař by měl pacientovi říct, na které pomůcky se musí něco doplácet,“ uvedla jedna z rehabilitačních sester. Nezapomeňte, že některé pomůcky vám mohou předepsat pouze specialisté.
Pomůcky různých kategorií
Co mohou předepsat praktičtí lékaři? Chodítka kromě těch dětských a chodítek s podpůrnými prvky (bez schválení revizním lékařem), berle a nástavce na WC (bez schválení revizním lékařem) a základní mechanické vozíky, polohovatelná lůžka či závěsné kurty ke zvedákům (se schválením revizním lékařem).
Kdo je hradí?
Pomůcky se mohou rozdělit do třech kategorií: hrazené pojišťovnou, částečně hrazené pojišťovnou a nehrazené. Lékař (ale i firmy, které pomůcky nabízejí) vám řekne, zda pomůcka, kterou vám doporučil, případně kterou požadujete, je plně či částečně hrazená nebo nehrazená. Také je dobré zjistit si u lékaře, zda úhrada dané pomůcky podléhá ještě schválení revizním lékařem vaší pojišťovny. V případě, že ano, dohodněte se s lékařem, zda předáte formuláře reviznímu lékaři vy nebo on. Dejte si pozor na to, aby váš lékař pro revizního lékaře do žádanky dostatečně odůvodnil předepsání vybrané pomůcky s ohledem na váš zdravotní stav. Díky tomu je větší šance, že vám úhradu pojišťovna schválí.
Na některé pomůcky přispívá Úřad práce, žadatele o „Příspěvek na zvláštní pomůcku“ ovšem posuzuje lékař. Obvykle se jedná o těžce postižené osoby, které potřebují například zvedací plošinu nebo nájezdovou rampu, případně zrakově či sluchově postižené osoby, kteří například potřebují vodícího psa, digitální čtecí přístroj nebo různé signalizační systémy.
Osobní hygiena
Osobní hygiena je důležitou součástí péče o osoby, kteří jsou po operaci či úrazu a ještě o sebe nezvládnou pečovat na 100 procent. Naštěstí se dá zajistit díky domácí péči a usnadňují ji kompenzační pomůcky. Lidé se tak stávají nezávislejší na pomoci druhé osoby. Pro mytí horní části těla se využívá například kartáč s prodlouženou rukojetí, dávkovač na mýdlo, ručník opatřený poutky k snadnému osušení zad nebo žínky.
V případě mytí celého těla ve sprchovém koutě nebo ve vaně zkuste sedátka do vany, zvedáky, protiskluzové podložky, sedačku na vanu nebo do vany, případně i křeslo do sprchy. Ke zvládnutí toalety se využívají pomůcky, mezi které patří zejména nástavce na WC, zejména u malých dětí a u osob s omezenou pohyblivostí kyčelních kloubů.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
