Patero pro zdravé oči: Zrak si lze zachránit i vlastními silami

Zrakem člověk získává kolem osmdesáti procent všech informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. Přitom až 60 procent světové populace trpí nějakou oční vadou a počet lidí, jež trápí zrak, strmě narůstá.

Pozor na zákeřné kožní nádory. Nechte se včas vyšetřit

Kromě pravidelných návštěv očního lékaře, bychom neměli podcenit ani to, co pro své oči můžeme udělat i my sami. Nejlépe hned teď. A můžeme rovnou začít na talíři. Zdravou stravu, bohatou na vitaminy a minerály, totiž ocení nejen náš žaludek, ale i naše oči. K vyloženým pochoutkám, které naše oči milují, patří vejce, mořské ryby, kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka, olivový olej či u nás ještě málo známá a v české kuchyni neprobádaná kurkuma. A pokud jsme se již naladili na zdravý životní styl, váš zrak rozhodně uvítá i cigaretovou abstinenci.

Pravidelná cvičení, ale i odpočinek jsou prospěšné jak pro naše psychické a fyzické zdraví, ale i pro pro naše oči.

„Lidem, kteří většinu pracovní doby pracují na počítači, doporučuji každý den před spaním provádět oční jógu – soubor nenáročných pohybů očima, které v nich a jejich okolí urychlují látkovou výměnu a pozitivně tím ovlivňují zrak. Při každodenní práci s počítačem oči rychle osychají kvůli nedostatečné frekvenci mrkání a také se rychleji unaví, proto je důležité dopřát si pravidelné přestávky, kdy jim ulevíme zamrkáním a pohledem do dálky, například z okna do zeleně,“ říká primář Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Léčitel Jiří Seňko: Je důležité žít přítomností, minulost nás oslabuje

Co se týče zraku, významnou roli hraje genetika. V rodinách, kde se již vyskytuje nějaká geneticky podmíněná oční vada, je vyšší pravděpodobnost jejího výskytu i u potomka. Řada lidí, bohužel, péči zanedbá, až za to nakonec zaplatí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až 80 procent slepých přišlo o zrak zbytečně. Na vině je neinformovanost a nedostatečná preventivní péče. Přitom právě pravidelné oční prohlídky jsou alfou a omegou. Zejména rizikové skupiny, jako jsou předškolní a školní děti, starší lidé a diabetici, by si neměly zahrávat.

„Spousta lidí, bohužel, bere zdravé oči jako samozřejmost, na preventivní vyšetření vůbec nechodí a ozvou se, až když mají problém. Přitom jednoduché vyšetření může odhalit závažná oční onemocnění i v úplném počátku a usnadnit tak jejich léčbu,“ říká docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Obecně platí, že na preventivní prohlídky k očnímu by měl člověk chodit jednou za dva roky, senioři dokonce každý rok, protože u nich je zvýšené riziko výskytu očních onemocnění, jako jsou šedý či zelený zákal nebo věkem podmíněná makulární degenerace. Základem preventivní prohlídky je vyšetření zrakové ostrosti, které všichni známe jako čtení postupně se zmenšujících písmen na optotypu. Vyšetření zorného pole na perimetru pak zachytí případné výpadky zorného pole, jejichž příčinou by mohlo být onemocnění zrakového nervu. Nechybí ani měření nitroočního tlaku.

Stovky tisíc Čechů se zákalem

Za „nenápadného“ zabijáka zraku je označován šedý zákal. Lidé ho totiž velmi často podceňují a lékaře vyhledají, až už je pozdě. Ročně kvůli tomuto onemocnění oslepne 37 milionů lidí, většina v rozvojových zemích. „Šedý zákal postihuje nejčastěji pacienty kolem 60. roku věku a starší, ale objevuje se i v mladším věku. Může být i vrozený nebo se objevit po úrazu oka. Projevuje se zhoršením vidění do dálky i při čtení a změnou dioptrií. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou,“ říká Stodůlka.

Zdravá sůl neexistuje. Ukrývá se i tam, kde ji lidé nečekají

Významným nebezpečím, které způsobuje částečnou, ale i úplnou ztrátu zraku, je také zelený zákal neboli glaukom, který pacient většinou sám nepozná. V Česku by jím mohlo trpět až 400 tisíc lidí, přitom polovina z nich nemusí o nemoci vůbec vědět. Zelený zákal má v současné době celosvětově na svědomí až osm a půl milionu lidí, kteří kvůli této nemoci přišli o zrak. Odborníci předpokládají, že uvedené číslo do konce roku 2020 stoupne na 11 milionů.

„Jedním z ukazatelů je zvýšený nitrooční tlak, který umíme rychle a bezkontaktně změřit. Dalším projevem glaukomu jsou výpadky zorného pole, ale protože k nim dochází postupně, pacient si jich sám málokdy všimne, anebo až v pokročilém stadiu. Zelený zákal, bohužel, umíme pouze stabilizovat, poškození zrakového nervu, ke kterému dochází v průběhu onemocnění, už je nevratné. Důležité jsou pravidelné preventivní prohlídky u očního lékaře,“ říká Skorkovská.

Letní péče

V letních měsících se často objevují záněty očních spojivek. Infekci nejčastěji způsobují viry nebo bakterie. Neinfekční zánět je pak většinou alergickou reakcí spojivek na různé alergeny. Spojivkový zánět mohou ale vyvolat také další vnější podněty, jako jsou třeba chlorovaná voda v bazénu, kouř při grilování nebo vystavení očí škodlivému UV záření, pokud v létě nepoužíváte sluneční brýle.

„Mezi hlavní příznaky zánětu patří pálení, slzení a zarudnutí očí, může se přidat i hnisavý výtok. Léčba zánětu pak samozřejmě souvisí s jeho příčinou. Infekční zánět léčíme antibiotickými kapkami nebo mastí, na alergický zánět pomohou kapky s antihistaminiky,“ říká Skorkovská. Důležité je také časté mytí rukou a obecně zvýšená hygiena. Při všech druzích zánětu spojivek je dobré používat tmavé sluneční brýle, které oči chrání před prudkým světlem i UV zářením a přinášejí určitou úlevu.

Lupénka nepostihuje jen kůži, ale i klouby. Nemoc spouští fyzická zátěž i stres

Oční alergie bývá způsobena poruchou imunitního systému. Když se alergeny dostanou do očí, dráždí oční spojivku a ta se zanítí. Oči pak začnou svědit, pálit či dokonce opuchat. Nejlepším řešením je vyhnout se alergenu, a tedy v době jeho zvýšeného výskytu raději moc nevycházet ven. Když už musíte, je dobré si po návratu domů oči opláchnout vodou. Na akutní příznaky alergie mohou zabrat oční kapky s obsahem antihistaminik, na oteklá víčka pomůže studený obklad. Není dobré si je mnout, i když k tomu svědění svádí. Můžete si tak do očí zanést ještě více dráždivých látek. Alergické záněty spojivek postihují především děti a mladé lidi.

Po celý rok, nejen v létě, je dobré chránit oči před škodlivým UV zářením pomocí slunečních brýlí. Při koupání nepoužívejte kontaktní čočky, protože se pod nimi mohou usadit různé bakterie. To může vést až ke vzniku rohovkového vředu. „Pokud nemáte jinou možnost než čočky, doporučuji použít ty jednodenní a po koupání je hned z oka vyndat a vyhodit. Také výskyt sinic ve vodě může způsobit zánětlivé podráždění spojivek,“ říká Skorkovská.

Čočky, nebo brýle?

Pokud už vaše oči nejsou jako dřív a hůře vidíte, rozhodně byste měli sáhnou po dioptrických brýlích nebo kontakních čočkách. Se správným výběrem vám pomůže oční lékař. Správná dioptrická korekce vám zajistí, aby se oči nenamáhaly a netrpěly únavou.

„Kontaktní čočky poskytují lepší zobrazovací vlastnosti oproti brýlovým čočkám, umožňují komfortnější vidění a širší zorné pole. Jsou vhodné u klientů s vyšší refrakční vadou či s tzv. anizometropií, což je výraznější rozdíl mezi oběma očima,“ uvádí přednosti čoček doktorka Kim Štěpánková, specialistka v oboru oční lékařství a oční optika.

Nošení kontaktních čoček ocení zejména sportovci, přinášejí totiž řadu výhod: neomezené zorné pole, kvalitní zrakový vjem a možnost nasazení dalších ochranných obličejových pomůcek bez omezení. Brýle vás zase potěší tím, že díky nim můžete dotvářet svůj osobitý styl. A navíc při jejich nošení nemusíte myslet na roztok a kontejnerek na skladování nebo náhradu při eventuální ztrátě či mechanickém poškození čočky. V brýlích se rovněž nemusíme obávat rizika vzniku infekce a poškození oka.