Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) často slouží jako „odkladiště“ seniorů, kteří už nepotřebují lůžkovou péči, zároveň se ale neobejdou bez asistence druhé osoby a nemají kam jít. Jelikož lůžkovou péči hradí pojišťovny, je v jejich zájmu ohlídat si, zda není nadužívána. Z údajů pojišťoven vyplývá, že zhruba dvacet procent dnů strávených na lůžku v dlouhodobé lůžkové péči tvoří hospitalizace ze sociálních, nikoliv ze zdravotních důvodů.

Za lůžko dlouhodobé péče v nemocnici se nadále platit nebude. Ilustrační foto
Za lůžka dlouhodobé péče se platit nebude, uklidňuje ministerstvo zdravotnictví

„Takové hospitalizace porušují již nyní platnou legislativu,“ upozornil náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník. To, že se tak děje, je zapříčiněno jednak nedostatečnou kapacitou kontrolorů z pojišťoven, ale také nedostatečným pokrytím návaznými sociálními službami, které by se o propouštěné klienty postaraly. Průměrná délka hospitalizace na ošetřovatelských lůžkách činí podle údajů pojišťoven zhruba padesát až šedesát dnů.

Navrhnou další léčbu

Aby nedocházelo k nadužívání pojišťovnami hrazené péče, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí navrhují změnu. Nejpozději po devadesáti dnech poskytování dlouhodobé lůžkové péče by lékař a zdravotní pojišťovna posoudili, zda pacientův zdravotní stav stále vyžaduje hospitalizaci. A jestli není možné mu poskytovat péči jinak – ambulantně, doma pomocí terénních sociálních služeb nebo v pobytové sociální službě.

Resorty proto budou podporovat navyšování kapacit těchto návazných služeb, které by lidem poskytly vhodnější podporu. A také chystají nový typ zdravotní služby, tzv. sociálně zdravotní lůžkovou péči, která v Česku doposud schází.

Psychiatrická péče v Česku prochází změnou. Není již jen o velkých léčebnách
Psychiatrie už není jen o velkých léčebnách. Přibývá služeb a lidí s problémy

Ta by měla zlepšit kvalitu života pacientů s dlouhodobým chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením, kteří vyžadují pravidelnou pomoc jiných osob a také zdravotní hospitalizaci. „Bude tak možné lépe naplňovat jejich zdravotní i sociální potřeby, ale i pružně reagovat na jejich změny,“ poznamenal Pláteník.

Nový druh péče by se měl financovat ze zdravotního pojištění, příspěvku na péči a z úhrady pacienta za tzv. hotelové služby. O jejich výši se zatím jedná. Jen pro srovnání, maximální platba od ledna 2023 v domovech pro seniory činí 280 korun za celodenní pobyt a 235 korun za celodenní stravu.

Právě malou provázanost zdravotních a sociálních služeb experti mnoho let kritizují. „Je pravděpodobné, že pokud je člověk ve vysokém věku hospitalizovaný, jeho soběstačnost může být trvale snížena, a bude tedy potřebovat po ukončení zdravotní péče tu sociální,“ uvedla Simona Bagárová, ředitelka organizace Mila, která usiluje o zlepšení podmínek pro seniory i pečovatele.

Zdravotnice v oddělení následné péče LDN Rybitví.Zdravotnice v oddělení následné péče LDN RybitvíZdroj: Deník/Zuzana Hronová

Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký zase upozornil, že se v léčebnách dlouhodobě nemocných klade příliš důrazu na fyzické zdraví seniorů a velmi málo na psychiku, začlenění do společnosti a sociální vazby.

Některé léčebny nabízejí i sociální lůžka

Některé léčebny dlouhodobě nemocných se aktivně snaží, aby u nich k sociálním hospitalizacím na zdravotním lůžku nedocházelo. Mezi ně patří třeba LDN Rybitví nedaleko Pardubic. Kromě lůžek následné péče proto nabízí také oddělení sociálních pobytových služeb. „Podmínkou přijetí na toto oddělení je, že musí jít o našeho pacienta, zažádal si o místo v domově pro seniory a nemá se o něj kdo postarat,“ vysvětlila ředitelka léčebny Jana Tomšů.

Ilustrační foto
Přivazovat pacienty k lůžku? Jen na šest hodin v kuse, říkají nová pravidla

Celkem tu mají sedmnáct plně obsazených sociálních lůžek, které si klienti na rozdíl od následné péče platí. Tomšů také popsala, že pacientům, které chystají propouštět, aktivně pomáhají vyhledávat místo, kam by mohli jít. „Je to hodně telefonátů, hodně času, jednáme s úřady obcí, kde bydlí, v případě lidí bez domova hledáme ubytovny po celé republice,“ přiblížila.

Sociální lůžka v Rybitví sice připomínají nemocniční pokoje, ale zdejší pacienti už mají pravidelný program ve společenských místnostech, kam docházejí, aby trénovali soběstačnost, myšlení či jemnou motoriku. V jedné z nich například právě probíhá sezení, v němž senioři probírají, co si pamatují o známých osobnostech slavících ten den výročí, v jiné se pečou velikonoční perníčky.