Kdy a kde se mohu přihlásit na očkování?
Prozatím nikde. Od 15. ledna se budou moci přihlásit lidé starší 80 let, od 1. února pak i všichni ostatní. Součástí registrace budou informace o věku či zdravotním stavu zájemce o očkování. A to proto, aby bylo možné sestavit pořadník. Přihlašovat se bude možné přes internet nebo prostřednictvím praktických lékařů či telefonicky. Internetový portál, kde tak bude možné učinit, a tím pádem i podoba registračního formuláře však zatím nejsou známé.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula
Prymula: Nových případů bude přibývat. Může jich být dvacet tisíc denně

Kdo má přednost?
Hlavními kritérii bude věk, zdravotní stav a zaměstnání. Přednost dostanou například lidé s cukrovou, vysokou nadváhou, závažným onemocněním plic a ledvin. Zdravý člověk, kterému je 66 let, dostane termín později než například pětašedesátiletý zájemce s vysokým tlakem, obezitou nebo závažným onemocněním plic. Pokud jde o zaměstnání, mají přesnost lidé z integrovaného záchranného systému, třeba zdravotníci, kritické infrastruktuře, kam patří například energetika či potravinářství.

Kdy na mě přijde řada?
To záleží na výše uvedených faktorech. Pokud však jste mladý zdravý člověk, který nepracuje ani v záchranném systému,ani v kritické infrastruktuře, můžete čekat i řadu měsíců.

Můžu si vakcínu někde zaplatit mimo pořadník?
Oficiálně ne, je jich zatím stále málo. Smůlu mají v tomto směru i podniky, jež by chtěly očkovat své zaměstnance. Například Škoda Auto přitom již pro ně má připravena vakcinační centra.

Přednost při očkování proti koronaviru dostávají senioři nad 80 let.
Očkování proti koronaviru? U praktických lékařů nejdříve v březnu, míní VZP

Kolik lidí bylo zatím očkováno u nás a kolik jinde?
Česko mělo ke 4. lednu k dispozici pouze přes 33 tisíc dávek, vakcinovaných bylo podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly přibližně patnáct tisíc lidí. Například v takovém Polsku obdrželo vakcínu přes 51 tisíc lidí, Německo téměř čtvrt milionu. Ve Velké Británii pak přes milion.

Proč to tak vázne?
Zatím je hlavním důvodem malý počet vakcín, které má Česko k dispozici. Ale i kdyby jich bylo více, nebyla by rychlost o moc větší. Mimo jiné vzhledem k nízké připravenosti. Například metodické pokyny pro očkovací centra mají být dokončeny teprve dnes.

Kdo u nás za očkovací strategii odpovídá?
Koordinátorem za ministerstvo zdravotnictví byl v půlce prosince jmenován Zdeněk Blahuta. Vládním zmocněncem měl být exministr Roman Prymula. Ten ale tuto funkci odmítl, takže premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že se jím stane sám. Posléze to ale stornoval. Přesto vška prý spolu s ministerstvem bude celou vakcinační akci řídit a dohlížet na ni.

Jaké vakcíny se u nás používají?
Celkem je ve hře zhruba sedm typů vakcín, mezi něž patří ty od firmy Pfizer/BioNTech, Astra Zeneca, Johnson & Johnson, Sanofi/GSK, Moderna, Novavax a CureVac. Prozatím má Česko – stejně jako celá Evropská unie – k dispozici pouze první z nich. Další zde zatím nebyly schváleny, i když třeba vakcínou Astra Zeneca se už očkuje ve Velké Británii. Další typy vakcín se tak dají očekávat nejdříve v únoru.

Na jakém principu fungují?
Očkovací látka například u již používané vakcíny firem Pfizer a BioNTech dá buňkám pokyn, aby si vytvořily bílkoviny, které se nacházejí na povrchu koronaviru. Právě tyto bílkoviny umožňují viru do těla vniknout. Tělo se díky vakcínám naučí proti nim bránit a když se pak s nimi setká „naostro“, identifikuje je a zničí. Nedojde tak k onemocnění.

Jsou bezpečné?
Vzhledem k tomu, že vakcína neobsahuje živý virus, lidé se nemusejí bát, že by je koronavirem nakazila. Jsou bezpečné, a to i přesto, že vznikly v průběhu jednoho roku. Jejich výrobci totiž navázali na předchozí výzkumy okolo očkování proti podobným typům koronaviru, jako je ten způsobující covid-19. Tyto výzkumy probíhaly celé roky. Navíc byly všechny otestovány na desítkách tisíc dobrovolníků.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Ilustrační foto.
Paměťová imunita chrání lidi po prodělání covidu i po roce, tvrdí vědkyně

Jaké jsou vedlejší účinky po vpichu?
Lidé, kteří v minulosti zažívali alergické reakce, by se měli poradit se svým ošetřujícím lékařem a případně pak i tím očkujícím, ale pokud to doporučí, neměli by se obávat závažných komplikací. Většina ostatních se může setkat s mírnými komplikacemi v podobě zarudnutí místa vpichu, bolest hlavy, zvýšenou teplotou či únavou, které během několika hodin odezní. Ale ne vždy, velká část lidí nezaznamená ani tyto dopady.