Kliknutím zvětšíteNejzávažnější komplikací je pak fetální alkoholový syndrom. Děti s touto poruchou mohou mít například specifické rysy obličeje: široce posazené oči, vyhlazenou nosní rýhu (prostor mezi nosem a horním rtem) a pokleslá víčka. Ovšem změny vzhledu nejsou jedinými příznaky. Alkoholem poškozený centrální nervový systém způsobuje mentální postižení, problémy s pamětí, zpracováním informací a hodnocením reality a také hyperaktivitu.
Diagnóza jakékoliv fetální alkoholové poruchy je dnes obtížná. Vykazují totiž obdobné příznaky jako mnoho dalších onemocnění plodu, které je nutné nejdříve vyloučit. Na výroční konferenci Severoamerické radiologické společnosti (RSNA) v Chicagu na přelomu listopadu a prosince prezentovali vědci z vídeňské univerzity své poslední výsledky prenatální diagnostiky fetálních alkoholových poruch. Snažili se zjistit, jak lépe a dříve alkoholem vyvolané změny ve struktuře mozku plodu odhalit.
Při svých analýzách použili magnetickou rezonanci. Jedná se o neinvazivní metodu, která umožňuje zobrazit řezy tělem bez použití rentgenového záření, a proto ji lze provádět i v těhotenství. Umožňuje diagnózu aneuryzmat, roztroušené sklerózy, poranění míchy, rakoviny a mnoha dalších onemocnění. U těhotných žen se používá k analýze morfologie plodu a placenty a také stavu břišních orgánů ženy.
Studie vídeňských lékařů se zúčastnilo 500 těhotných žen, všechny prošly magnetickou rezonancí. Ještě před snímkováním účastnice vyplnily dotazník, ve kterém se 51 z nich přiznalo k pití alkoholu během těhotenství.
K závěrečné analýze bylo vybráno 26 rezonančních nálezů od 24 plodů žen, které v těhotenství užívaly alkohol, a dále pak 52 nálezů plodů z kontrolní skupiny (tedy od matek, jež nepily), které odpovídaly pohlavím a věkem. Všechny plody byly staré v rozmezí od 20 až 37 týdnů. Vědci následně analyzovali dvanáct různých mozkových struktur, z nichž vypočítali celkový objem mozku i objem jednotlivých mozkových fragmentů.
„Náš výzkum se odlišuje od předchozích tím, že jsme prozkoumali i menší součásti mozku,“ uvedla spoluautorka studie Marlene Stuempflenová na chicagské konferenci. Analýza získaných snímků odhalila dva nejdůležitější rozdíly ve struktuře mozku plodů vystavených alkoholu.
Dva důležité rozdíly
Prvním byl zvětšený objem corpusu callosum, neboli mozkového trámce, hlavní spojnice obou hemisfér mozku. Změny v této klíčové struktuře by mohly vysvětlit širokou škálu symptomů, které je dnes těžké přiřadit jen jedné konkrétní části mozku. Problém ale je, že dřívější obdobné studie naznačily, že tato struktura byla u kojenců vystavených alkoholu zmenšená oproti zdravým dětem.
Druhou charakteristikou byl zmenšený objem paraventrikulární zóny v bílé hmotě mozku, kde se tvoří nové neurony. „Zdá se, že vystavení alkoholu během těhotenství uvede mozek na vývojovou dráhu, která se zjevně odchyluje od jeho normální trajektorie," doplnil další z autorů Gregor Kasprian. Oba vídeňští vědci se domnívají, že snímkování magnetickou rezonancí by se mohlo stát důležitým nástrojem při sledování vývoje plodu po expozici toxických látek.
Připustili, že sice dosud neexistuje žádný vhodný lék na fetální alkoholový syndrom, pouze symptomatická léčba přizpůsobená individuálním potřebám pacienta, ale včasná intervence u matky, možná už na úrovni prenatálního vývoje plodu, by mohla zabránit některým důsledkům.
Mimochodem, podle vyjádření lékařů lze rozvoj fetálního alkoholového syndromu vysledovat u každého 70. těhotenství.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
