„Pokud předpěstováváte, je vhodné, aby byla sadba, než přijde na své konečné stanoviště, asi 3 týdny otužovaná. A aby si zvykla na přímé slunce, kolísající teploty i vítr,“ radí zahradnice Lenka Šulcová, kterou organické pěstování zeleniny a ovoce živí.
„Rajčata a jinou plodovou zeleninu vysazujeme až po 15. květnu po Ledových mužích. Bude-li ale tento rok chladno, raději počkejte, aby sadba nenastydla či dokonce nenamrzla. Po výsadbě rostliny a výsevy v případě potřeby chraňte bílou netkanou textilií,“ doplňuje Lenka Šulcová.
Top 5 neobvyklých druhů zeleniny. Možná je uvidíte poprvé v životě:
„Ven se dá zasít cokoliv. Jde o to, co se ujme. Když máte malou zahrádku, tak doporučuji maximum předpěstovat. Budete mít plně obsazené záhonky a vzniknou v nich zbytečné mezery, když se něco neujme. V březnu se můžete spolehnout například na špenát. Je nenáročný a lépe roste, když jsou kratší dny. Je dobré to udělat co nejdříve. Nestihnete-li to, pak velmi rychle začne vyhánět do květu,“ uvádí Denisa Tomášková, permakulturní designérka a lektorka.
Ven ale můžete zasít také mangold neboli řepu cviklu či klasickou červenou řepu. Tu můžete sít během celého roku.
„Chcete-li mít čerstvé listy do salátu nebo bulvičky, tak můžete jednou za 3 nebo 4 týdny nasít další řádek. A tak pokračovat až do léta, průběžně potom dorůstá a budete mít po celý rok zásobu vitaminů,“ říká Tomášková.
close
info
Zdroj: Shutterstock
zoom_in
Pěstování zeleniny není jen starost, ale může to být i veliký relax.
Kořenovku je lepší nechat naklíčit
Na řadě je také kořenová zelenina, jako je petržel, pastiňák, mrkev nebo ředkvička. Zasívat se dá dokonce během celé zimy, kdy leží v zemi a čeká na svou příležitost. Zkušení zahradníci doporučují před výsevem naklíčit. Ušetříte si tím dilema vysévat nevyzkoušená semena podle doporučeného vzoru 5×20 cm a nemít plný záhon, nebo pro jistotu dávat do jedné jamky více semen a nakonec mít hustou výsadbu.
„Semínka mrkve jsou malá, lehce vyschnou a navíc je nemůžete zasít příliš hluboko, protože by vám nevzešly. Vlhkost u mrkve udržíte například položením prkna na záhonek nebo vodopropustnou netkanou textilií. Když prší, nemusíte mít starost a zároveň textilie udržuje mikroklima,“ upozorňuje Tomášková.
Jednou z nejmrazuvzdornějších rostlin na našich záhonech je petržel. Zvolíte-li postupný výsev s odstupem dvou až tří týdnů, můžete si na ní pochutnávat od časného jara až téměř do zimy.
Kořenové zeleniny rostou lépe na písčitých půdách. Petržel se vysévá podle schématu 2-3×15 cm do hloubky zhruba 1 cm.
Tipy, co můžete vysévat ven, do skleníku, nebo doma:
Opakovaně lze vysévat i salát
Podle Tomáškové je možné rovněž opakovaně vysévat salát. Je odolný proti chladu a některé odrůdy jsou dokonce superodolné.
„Na záhonku mám vysetý salát už od podzimu. Když začne být teplo, tak začne růst a brzy si na něm pochutnáme,“ usmívá se Tomášková.
Na volném prostranství koncem března vysaďte také hrách. Semena klíčí i při 4-7 °C a mladé sazenice snášejí nízké teploty i do -6 °C. Před výsevem semena na jeden až dva dny namočte. Zasaďte přibližně 3-4 cm hluboko. Dodržujte vzdálenost mezi řádky okolo 15-20 cm a mezi rostlinami v jedné řadě vzdálenost 5-6 cm.
„U hrachu je lepší si počkat, až když jsou teploty nad nulou, anebo si ho předpěstovat. Dáte-li ho do země příliš brzy, může vám uhnít,“ varuje Tomášková.
