Kdysi dávno zde kat na popravišti stínal hlavy, lámal kosti a věšel. Stávala tu šibenice viditelná ze širokého kraje. Jsme nedaleko Přimdy na vrchu s příznačným jménem – Šibeník.

Šibeník u Přimdy

Zdroj: Youtube

V těchto místech končily životy odsouzenců. Přimda totiž od konce šestnáctého století disponovala hrdelním právem, měla vlastní soud, stínadla i pranýř a šatlavu. Šibenice byla poměrně velkou stavbou, celá z kamene, omítnutá a natřená vápnem. Současné rozvaliny středověké šibenice nejsou původní zchátralou stavbou, ale jakousi replikou poskládanou z kamenů, která ale stojí na místě původního popraviště.

Zaniklá Slatina a blízké okolí.
Slatina na konci světa kdysi vzkvétala, sklárna vyráběla knoflíky i prstýnky

Dodnes se dochovaly jisté záznamy hovořící, kdo byl na šibenici u Přimdy popraven. Margareta Zeitzinová byla sťata 14. března 1721. Dalším byl Hans Rauch. Toho pověsili na šibenici 14. ledna 1726. Léta páně 1743 a to 8. srpna byla vykonána zvláštní poprava, která připravila o život Kunigundu Nachtmaninovou z Nové Vsi. To byla prý poslední exekuce na přimdském popravišti.

V roce 1765 Marie Terezie vydala patent rušící hrdelní právo i pro Přimdu.

Podobná šibenice se nikde jinde na Tachovsku nedochovala i když místo, kde se popravovalo není v okolí jediné. Popraviště měly také Tachov, Planá, Černošín a Stříbro.