A bylo se opravdu na co koukat. Pokud nevíte, co je to například trisektor úhlu, vysvětlí vám to jeho autor Tomáš Randa z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích: „Na téhle mojí didaktické pomůcce se nastaví libovolný úhel a trisektor jej rozdělí na třetiny. V praxi najde uplatnění na základní nebo střední škole při výuce matematiky."

Svoji bakalářskou práci přihlásila do soutěže i studentka Masarykovy univerzity v Brně. Její lákavě vypadající napodobenina dortu zavěšená na designové kovové konstrukci zaujme už na první pohled. Spojuje dvě zdánlivě nespojitelná řemesla - kovářství a cukrářství. „Nosnou konstrukci jsem vyrobila pomocí plynové výhně, ohnula na kovadlině a svařila. Věděla jsem sice od začátku, jak to bude vypadat, ale nevěděla jsem, jak to bude nakonec provedené. Řešila jsem to za pochodu," prozrazuje třiadvacetiletá Barbora Poledníková s tím, že výrobek může sloužit jako okrasný předmět například do vstupních hal hotelů nebo jiných oficiálních prostor. „Může tam být i opravdový dort, takže je to použitelné i na svatby a oslavy," směje se Barbora.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

S didaktický modelem fúzního reaktoru se zúčastnil soutěže zástupce domácí Fakulty pedagogické Západočeské univerzity Libor Šmíd. „Tento moderní jaderný reaktor je odlišný od klasických jaderných reaktorů, kde se štěpí uran jako třeba v Temelíně nebo v Dukovanech. Zde se slučují lehké prvky na helium. Můj model obsahuje všechny části, ze kterých bude složen skutečný experimentální reaktor ve Francii, který má určit, jestli je fúzní energie použitelný zdroj pro výrobu elektřiny v budoucnosti," vysvětluje Libor a hned pokračuje: „Tento model se dá stáhnout na internetu a kdo má 3D tiskárnu, tak i vytisknout. A já jsem ho ještě naprogramoval tak, aby při stisknutí různých tlačítek rozsvítil konkrétní komponenty a sám řekl, co to je a k čemu to je. Má to i vakuovou trubici, ve které se pomocí vysokého napětí, ovšem zcela bezpečně, vytvoří plasma, jako ve skutečném fúzním reaktoru." Tahle didaktická pomůcka najde uplatnění v technických oborech středních škol i univerzit.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

Přesto ani tohle všechno nestačilo odborné mezinárodní komisi k nominaci na první místo. To nakonec získala pětadvacetiletá studentka Masarykovy univerzity v Brně Nina Nikita King za svojí jednočipovou desku, kterou se dají programovat různé vstupní a výstupní zařízení, například semafory nebo ultrazvukové senzory.

„Letošní ročník soutěže byl konečně po třech letech v on-line variantě uspořádán opět prezenční formou a kromě našich domácích plzeňských studentů Fakulty pedagogické ZČU a dalších českých univerzit se letos do soutěže zapojili i studenti ze Slovenska, Polska a Řecka," hodnotí spokojeně závěr konference zástupce organizátorů Jan Krotký z Katedry matematiky, fyziky a technické výchovy Fakulty pedagogické ZČU.