Deset přestupků a pokuty za více než 28 tisíc korun měla za čtyři roky na triku žena s iniciálami J. F., která dostala nakonec zákaz pobytu na tři měsíce. Za co? Pětkrát kradla, čtyřikrát nechala volně pobíhat psa v ulicích a vyhrožovala újmou na zdraví. Pokuty nikdy nezaplatila, proto úřad přistoupil k sankci zákazu pobytu pro maření výkonu úředního rozhodnutí.

Stejně jako v případě ženy, která opakovaně nabízela sexuální služby, ale pokuty přes deset tisíc korun neuhradila. Také dostala tříměsíční zákaz pobytu.

SENÁTOŘI DALI STOPKU

Jde o případy, kdy ještě obce mohly osoby ze svého území vykazovat. Tato pravomoc jim skončila koncem roku 2016. Teď měly obce šanci získat nástroj k zabezpečení pořádku zpět. Nedostaly. Zákon, který spolupředkládal plzeňský senátor a zároveň starosta Slovan Lumír Aschenbrenner (ODS), ale Senátem neprošel. „Parlamentem zákon prošel, Senát to celé zrušil,“ poznamenal k tomu Aschenbrenner. Tvrdí, že předkladatelům bylo vytýkáno několik věcí, zejména přílišná tvrdost. „V Plzni přitom byl v posledních letech uložen zákaz pobytu pouze ve výjimečných případech,“ argumentuje Aschenbrenner. V roce 2014 devětkrát, v roce 2015 šestkrát a v roce 2016 jen jedenkrát.

POSLEDNÍ MOŽNOST?

„Byla to prostě jedna z posledních nebo možná ta úplně poslední možnost, jak zakročit proti lidem, kteří nerespektují zásadní pravidla slušného chování a dokážou těm slušným život opravdu hodně znepříjemnit,“ dodává Aschenbrenner.

Senátorkou, která hlasovala proti zákonu, je Milada Emmerová (ČSSD). „Vykazování jinam není řešením. Vlastně tím posílám člověka ztěžovat život ostatním občanům jinam. Ale kam?“ ptá se Emmerová.

Ve statutárních městech fungoval dřívější zákon tak, že problémové osoby vykazovaly ze svého území jednotlivé obvody. Stávalo se, že se například potížisté ze třetího obvodu, který možnost uplatňoval, přesunuli na jedničku či jinam do města.

Současnou novelou by to ale už neplatilo a rozhodovalo by se za celé město. A jak hlasovali ještě ostatní senátoři za Plzeňský kraj: Václav Chaloupek (OPAT) byl stejně jako Aschenbrenner pro zákon, Milada Emmerová (ČSSD) proti němu, a Jan Látka (ČSSD) se zdržel hlasování.