Přicházím 8. září v 17. 30 hodin na Hlavní nádraží v Plzni a už slyším, že rychlík Berounka Českých drah, kterým mám jet podle jízdního řádu v 17.40 hodin do Klatov a tam přestoupit na osobák do Železné Rudy, má zpoždění. Kupuji jízdenku a ptám se pokladní, zda mám šanci přípoj vůbec stihnout. Říká, že neví. A tak odcházím před budovu nádraží, kde čekají na cestující ze zpožděného rychlíku autobusy, protože na trase Plzeň – Přeštice začala právě 8. září výluka, o čemž si čtu na informačních cedulích. Běžím k průvodčímu s dotazem, zda stihnu přípoj v Klatovech. „Doufám, že ano. Zavolám tam,“ říká a radí mi, abych si sedla do autobusu, který jede přímo do Přeštic. Činím tak a mezitím poslouchám hlášení o zpoždění dalších vlaků, nejen rychlíku z Prahy, na který čekáme asi 20 minut.
Přípoj nikde
Konečně vidím přicházet cestující a po chvíli startujeme. Ještě zastávka na Chodském náměstí v Plzni, kde k nám nastupují i lidé směřující do Chlumčan. Řidič hovořící lámaně česky a průvodčí jim vysvětlují, že musí vystoupit a jet jiným náhradním autobusem. Zase chvilka zdržení, ale poté už jedeme přímo do Přeštic, kde přesedám do vlaku. Avšak už v době, kdy odjíždí přípoj z Klatov, tedy kolem 18.40.
Když vystoupím v Klatovech na peron, přípoj nikde. Ptám se prvního železničáře, kterého vidím. „Už dávno odjel,“ mávne rukou. Nikde žádné cedule, upozornění na výluky, rady, co dělat.
Běžím k pokladně, v níž sedí paní a zjevně má se mnou účast. „Podívám se, zda nejede autobus. Tak ne, bohužel, musíte počkat. Další spoj do Železné Rudy jede ve 20.35,“ říká. Pár dalších cestujících, z toho cizinec mluvící anglicky, si sedají v potemnělé hale na lavice. Jdu ven, ale v blízkosti nádraží není ani hospoda, kde bych si dala něco dobrého na spravení nálady.
Pivo na přežití
A tak odevzdaně jako ostatní čekám, ve 20.30 hodin nastupuji do vlaku směr Alžbětín s vírou, že tentokrát dojedu podle jízdního řádu ve 21.33. Ale zase marně, rychlík z Plzně má zpoždění a tentokrát se na přípoj čeká. Průvodčí se omlouvá a vysvětluje, že za to mohou výluky. Dozvídám se také, že jsem mohla jet autobusem z Plzně až do Klatov, ale ten vyjížděl o 10 minut dříve, než je plánovaný odjezd vlaku.
„Na takové cestování už jsem zvyklá, jezdím tuhle trasu každý týden, protože pracuji v Německu. Vždycky si koupím nějaké pivo, abych to přežila s lepší náladou. Za to, že s nimi jezdíme, by nám měli spíš platit nebo alespoň servírovat kávu,“ říká mi sympatická žena středního věku. Dodává, že ještě budeme čekat v Janovicích a má pravdu.
V Alžbětíně vystupuji unavená, otrávená přesně ve 21.54 hodin, tedy po 4 hodinách a 14 minutách od plánovaného odjezdu z Plzně strávených na 97 kilometrů dlouhé trase. A zraje ve mě přesvědčení, že cesta vlakem, ač dcera ajznboňáka, není nic pro mě. V tom rozhodnutí mě utvrdila hned následující den slova ženy v Bistru na hraničním přechodě v Alžbětíně, když jsem tam při obědě líčila své zážitky. „To mě ani nepřekvapuje, dcera studuje v Praze a když se vrací posledním rychlíkem, tak jí přípoj v Klatovech občas ujede, a my pro ni musíme přijet autem.“
Mluvčí se omlouvá
Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský se za komplikace spojené s výlukou Správy železnic v úseku Plzeň – Přeštice omlouvá. „Výluka probíhá od 8. do 23. září nepřetržitě. Všechny spoje jsou nahrazeny autobusy. Informace o výluce a organizaci náhradní dopravy, výlukové jízdní řády a další informace jsou k dispozici na vývěskách v železničních stanicích a na internetu. Na výluku upozorňuje také výrazný oranžový symbol OMEZENÍ NA TRASE v našem vyhledávači. Po jeho rozkliknutí jsou zobrazeny podrobnosti a odkazy na výlukové jízdní řády,“ vysvětluje s tím, že k eliminaci dopadů na cestující při této výluce, jsou v úseku Plzeň – Přeštice/Klatovy vypravovány tři linky náhradní autobusové dopravy. První linka odjíždí zmíněných 10 minut před odjezdem vlaku. „Je přímá do Klatov a nenavazuje, a tedy ani nečeká na vlak z Prahy. Je určena cestujícím z Plzně do Klatov a dál ve směru Železná Ruda. Plánovaný příjezd do Klatov je s rezervou 12 minut na přestup. Druhá a třetí linka náhradní dopravy je pokračováním rychlíku z Prahy a musí na příjezd vlaku z Prahy čekat. Linky zajišťují dopravu do jednotlivých zastávek od Prahy s tím, že jedna je přímo vedena do Přeštic s cílem zajistit přípoje na další spoje, pokud nedojde k dalším mimořádnostem na trase, druhá pak obsluhuje zastávky mezi Plzní a Přešticemi a nenavazuje na ní další spojení,“ popisuje s tím, že jsem nevyužila přímý spoj do Klatov. Dodává, že vlak z Prahy měl zpoždění, které bylo vyvoláno mimo jiné obratem vlaku z Plzně, který musel čekat na náhradní autobusy od Klatov. Tak došlo ke zdržení zhruba 30 až 40 minut. „Při tak velkém zdržení už osobní vlak v Klatovech nemohl čekat. Jeho čekací doba na přípoj je cirka 10 minut. Cestující pak mohou využít další návazný spoj,“ uvádí.
Následný vlak s odjezdem z Klatov ve 20.35 má podle něho výjimku v čekání na přípoj. „Důvodem je fakt, že se jedná o poslední spoj ve směru Železná Ruda a další vlak, kterým by se mohli cestující v tomto směru dostat, už nejede. Proto tento vlak na přípoje od Prahy a Plzně čeká a garantuje cestujícím, že se dostanou do cíle své cesty i v případě zdržení na cestě,“ tvrdí.
Je třeba sledovat výlukový jízdní řád
Cestujícím doporučuje sledovat informace o výlukách a omezení provozu. „Pokud je ve vyhledávači spojení varování na OMEZENÍ NA TRASE, měl by se vždy s tímto omezením na trase podrobně seznámit a výlukový jízdní řád prohlédnout. V případě nejasností se může obrátit na naši zákaznickou linku telefonicky nebo dotazem na e-mail. Předejde tak případným komplikacím a zdržením. Informace jsou k dispozici například na webu, ve vyhledávači spojení nebo doporučujeme využívat aplikaci Můj vlak, kdy má cestující informace o jízdě vlaků a výlukách přímo ve svém mobilním telefonu,“ radí.
Odškodnění v případě zpoždění
V případě zpoždění má podle něho cestující možnost využít práva z přepravní smlouvy dle tarifu, který využívá. „V případě tarifu Českých drah se v popsaném případě může například vzdát další cesty, využít jinou dopravu a my vrátíme částku za neprojetý úsek. Další možností je například vrátit se do nástupní stanice. V takovém případě vrátíme celé jízdné a cesta do nástupní stanice je uskutečněna nejbližším vhodným spojem zdarma. Může také pokračovat dál v cestě nejbližším spojem, u posledních přípojů pak prodlužujeme čekací dobu tak, aby byla v maximální možné míře zajištěna návaznost a cestující dosáhl cíle své cesty, byť se zdržením. V případě splnění podmínek nařízení EU vzniká také nárok na odškodnění za zpoždění. V tomto případě ČD odškodňují cestující, i když zdržení nemohly nijak ovlivnit, například v důsledku závady na infrastruktuře, sebevraždy, nehody na přejezdu, zhoršení povětrnostních podmínek, jako jsou pád stromu na trať a podobně,“ uzavírá.
Jedině s předstihem
Pro mě z toho hlavně vyplývá, že na nádraží je třeba chodit s velkým předstihem, aby si cestující zjistil všechny podrobnosti, tedy pokud nemá počítač, chytrý telefon a čas na poctivou přípravu než vyrazí na nádraží.