Rychlým pohybem, kličkami do hřiště a přesnými přihrávkami motal hlavu islandské defenzivě. Se svými spoluhráči se po zápase radoval ze zasloužené výhry 2:1.

Jak jste si užil utkání na svém domácím stadionu?
Bylo výborné, že se utkání odehrálo právě ve Štruncových sadech. Reprezentace tady hrála jen jednou před dvěma lety proti Maltě, nyní se sem mezistátní utkání vrátilo a je to jen dobře. Bylo vyprodáno a fanoušci byli skvělí. Podporovali nás celý zápas.

Byl to pro vás jiný pocit, vyběhnout na důvěrné známý trávník v dresu reprezentace, a ne za Viktorii Plzeň?
Musím říct, že to pro mě bylo prakticky stejné. Jsem prostě doma, hřiště znám a na ligu také chodí jedenáct tisíc fanoušků. Tím, že v neděli jsem tady hrál za reprezentaci, byli tu jiní hráči i protihráči, to bylo malinko jiné.

Do utkání jste nastoupil v 62. minutě místo Ladislava Krejčího. Nedoufal jste ve větší porci minut, když jste jako Plzeňák hrál doma?
Doufal, ale bylo to tak, jak to bylo.

Berete to tak, že týmu se daří a není proto důvod sahat do základní sestavy?
Řekl bych, že ano.

Na hřiště chodíte při reprezentačním zápase pravidelně zhruba po hodině hry. Říkáte si už, že v tu chvíli přichází váš čas?
Chtěl bych samozřejmě mít větší porci minut. Ale tak to nyní je a jsem rád, že vůbec můžu nastoupit a že jsem hlavně zdravý. Moc mě těší, že jsem zpátky v reprezentaci.

Souboje s Islanďany asi musely hodně bolet. Jak tvrdá byla obrana soupeře?
Hodně, ale my jsme se na to připravovali. Utkání docela bolelo. Island má robustní hráče v obraně i v útoku. Pomáhají si dlouhými nakopávanými balony, zápas byl hodně o soubojích a sbírání dlouhých míčů.

V závěru utkání jste měl po centru Tomáše Rosického na noze třetí branku českého výběru, ale skórovat se vám nepodařilo. Co tomu chybělo?
Tomáš udržel balon v souboji a následně mi jej hezky přiťuknul. Chyběla tomu moje přesnost, abych trefil branku (směje se). Míč jsem příliš podkopl. Kdybych do toho dal větší razanci, možná by z toho byl gól.

Před zápasem se říkalo, že Islanďané jsou vzhledem k aktuální formě nejtěžším soupeřem ve skupině. Potvrdilo se to na hřišti?
Neřekl bych, že byli až tak silní. V určitých fázích mě zklamali, že hráli vysloveně defenzivně. Rychle ale vedli, což utkání hodně ovlivnilo. Zatáhli se a jen bránili. To se jim ale vymstilo, když jsme dokázali před poločasem vyrovnat. Myslím, že nám to sami trochu ulehčili.

Panuje s dvanácti body na kontě velká spokojenost?
Určitě. Euforie je veliká, všichni to v kabině cítíme. Jsme rádi, že máme plný počet bodů a jsme zase o krok blíž k postupu na EURO.

Proti Islandu i Turecku jste šel na hřiště za stavu 2:1 pro Česko, proti Holandsku za vyrovnaného skóre 1:1. Byly tedy pokyny od trenérů nějak odlišné?
Byly stejné. Zrovna proti Islandu mi trenér říkal, že přede mnou přišel na hřiště nový pravý obránce, který měl hodně sil, tak že mám hodně pracovat i dozadu.

Bylo na trenérovi Vrbovi, kterého jste v Plzni zažil ještě jako kouče Viktorky, vidět, že utkání prožívá trochu jinak než jindy?
Nechci mluvit za něj, ale určitě ano. Za pět let, kdy vedl Viktorii, si tady prožil své, a v neděli chtěl moc vyhrát. Je skvělé, že se to podařilo.

Jan Kašpar