Údery pěstí a kopance do hlavy i celého těla, přikládání nože k hlavě, nebezpečné mávání sekáčkem na maso, vyhrůžky smrtí, sprosté a ponižující nadávky.

Iveta (46) z Plzně tohle snášela celých čtrnáct měsíců. Když na ni Petr E. (47) loni v lednu zaútočil znovu, prosila syna, ať zavolá policii. Žena tehdy popsala dlouhotrvající útoky ze strany svého muže. Na služebně seděla s viditelnou podlitinou pod levým okem a u kořene nosu.

Kvůli týrání své ženy stanul Petr E. před plzeňským okresním soudem. Potrestán však nebyl. Násilí z jeho strany totiž žena v dalším průběhu trestního řízení popřela. Soudcům tak chyběl stěžejní důkaz, kterým byla ženina výpověď. Úřední záznam z policie totiž pro soud není přípustným důkazem. Soudci se tak ocitli v patové situaci a nezbylo nic jiného, než celý případ postoupit přestupkové komisi, která ve věci bude rozhodovat dále. Petru E. přitom původně hrozilo až osm let vězení.

„Z výpovědí, které jsou procesně použitelné, nelze dojít k závěru, že obžalovaný naplnil znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Soud má za to, že výpověď poškozené je účelová, ale nemá jediný důkaz, podle něhož by mohl obžalovaného odsoudit," vysvětlil předseda senátu David Protiva. Přestupková komise již s úředním záznamem pracovat může.

Nejde o nic výjimečného

Podle plzeňského státního zástupce Štefana Oravce se případy, kdy oběť chrání útočníka, vyskytují poměrně často. „Nejde o výjimku," řekl.

Týraná Iveta přestala spolupracovat už v přípravném řízení. Krátce po útoku vše popřela. „Vymyslela jsem si to. Vím, že nesmím nikoho křivě obvinit, ale byla jsem na partnera naštvaná," řekla.

„Bylo patrné, že ona mu nechce ublížit, a dokonce je kvůli tomu schopna podstoupit vlastní trestní stíhání," řekl státní zástupce Oravec.

U Ivety psycholožka zjistila příznaky syndromu týrané ženy a řekla, že se u ní projevuje emoční závislost na partnerovi. „Ona už se k události nechtěla vyjadřovat. Řekla, že svého partnera miluje," řekla psycholožka před soudem.

S Petrem E. žena žije doposud.

Žena má strach a pocity viny

To, že žena lidově řečeno stáhne trestní oznámení, nebo odmítne vypovídat, je podle Simony Musilové z Bílého kruhu bezpečí, který pomáhá obětem trestných činů, časté. „Důvodem jsou zejména strach, pocity viny a studu a v neposlední řadě též závislé emoční chování na násilné osobě," uvedla Musilová.

Plzeňská poradna Bílého kruhu bezpečí loni registrovala 215 klientů, z toho domácí násilí řešilo 37 procent z nich (tj. 80 klientů). „Číslo neodpovídá skutečnému výskytu. Předpokládá se, že většina případů vůbec řešena není," uvádí Musilová.

Policisté v Plzeňském kraji se v loňském roce zabývali pouze patnácti případy trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí.