Tuto dobrou zprávu společně vyslali k turistům ředitelé národních parků Šumava a Bavorský les Jiří Mánek a Franz Leibl po společném jednání na Modravě. Milovníci Šumavy ještě ale jásat nemohou. I když bude mediálně známý Modrý sloup znovu otevřen, je třeba počítat s řadou omezení.
Nejnovější výsledky monitoringu podle představitelů parků zřetelně ukázaly, že vedení trasy skrz Luzenské údolí představuje pro populaci tetřeva nejsnesitelnější řešení. „To dává dobrou perspektivu pro jeho otevření," tvrdí Mánek.

Stávající alternativní trasa Březníku k hranicím po úbočí Špičníku je z pohledu ochrany přírody méně vyhovující. Jako nejlepší řešení se podle něj jeví trasa vedená středem Luzenského údolí, která je zpevněná a netvoří vhodný biotop pro chráněného tetřeva. „To jasně vyplývá i z tříletého česko-bavorského monitoringu výskytu tetřeva hlušce v dané oblasti," doplňuje Leibl.

Jen pár měsíců

Modrý sloup (německy Blaue Säule) je hraniční přechod mezi Českou republikou a Německem nacházející se pod horou Luzný v západní části Šumavy. V dřívějších dobách tudy vedla Zlatá stezka, respektive její pašerácká část, vyhýbající se mýtnému a clu. Hraniční přechod fungoval až do konce druhé světové války, po násilném odsunu Němců z českého pohraničí a vzniku železné opony přestal být používaný. Po dlouhé době uzavření byl opět zkušebně otevřen 15. července 2009, ale turisté tam mohli jen do roku 2010. od té doby je zase uzavřený.

„Trasa, kterou prosazuje společně s ředitelem Leiblem, vede přímo Luzenským údolím, kudy trasa historicky vedla. Nejblíže položenou obcí vzhledem k Modrému sloupu je Modrava. Tři kilometry odtud je vzdálený Březník, ve kterém je zřízeno informační středisko Národního parku Šumava," vysvětluje Mánek. Zároveň ale upozorňuje, že v případě, že by se podařilo stezku Luzenským údolím otevřít, bylo by to ve velmi regulovaném režimu. „Stezka by zůstala po většinu roku uzavřena tak, aby byť jen hypotetické rušení vzácného tetřeva bylo omezeno na co nejmenší míru. Stezka by byla otevřena pouze pro pěší a jen od poloviny července do poloviny listopadu. I přes tyto zásadní regulativy by to byl důležitý signál pro návštěvníky Šumavy. Modrý sloup má dnes z Čech i z Bavorska absolutní prioritu," slibuje Mánek.

Údolím? Výjimečně

Podobné signály, že by turisticky oblíbená atrakce Šumavy mohla být zpřístupněna turistům Luzenským údolím, vyslali představitelé obou parků už na jaře 2012, ale zůstalo jen u slibů.

Zřejmě se není co divit, podle Josefa Štemberka z NP Šumava byla možnost otevření bývalého hraničního přechodu Modrý sloup z důvodu ochrany přírody vždy zamítnuta, přičemž příčinou byl tetřev hlušec. „Pouze několikrát v historii se podařilo získat výjimku na průchod Luzenským údolím pro delegaci z Bavorského lesa anebo přeshraniční setkání regionálních zástupců z Modravy a Neuschönau. Široká veřejnost směla legálně vstoupit na cestu Luzenským údolím po dobu čtyř víkendů v září 2006, kdy šlo o udělenou výjimku za účelem monitorování vlivů chování návštěvníků v území. Byly dány přesně stanovené podmínky pro vstup, kdy bylo možné trasu projít pouze s průvodcem a v limitovaném počtu osob – výsledkem bylo, že kapacita byla vyčerpána o třetím víkendu a více se tam nesmělo. Dle naturového posouzení lokality vlivu na tetřeva provedené doktorem Bejčkem byla z navržených možných variant zvolena trasa po úbočí Špičníku, která byla označena za nejméně škodnou, tzn. s nejmenším negativním vlivem na populaci tetřeva," uvedl Štemberk. Trasa byla otevřena na pokusnou dobu dvou let (2009-10) s prodloužením do roku 2011. Dnes na ni mohou turisté podle Štemberka vzhledem ke změnám v klidovém území vstoupit bez problémů. Zda se jim ale otevře cesta Luzenským údolím, zůstává otázkou.