„Fandit chodím asi od patnácti let, takže jsem řekl, že když se mám ženit, tak jedině tam," říká osmatřicetiletý Škarda. „Lenka na mě chvilku koukala, ale pak souhlasila. Taky fandí, takže jsem ji nemusel nějak moc přemlouvat," dodává.

Zařídit svatební obřad na plzeňském stadionu, kde se ještě nikdy žádná svatba nekonala, bylo podle Škardy bez problému. „Když provozovatelé viděli, že se chtějí brát dva fandové, byli rádi. Opravdu moc nám vyšli vstříc, na obří obrazovce nad ledem nám dokonce promítali naše fotografie z dětství," poznamenal.

Plzeňským hokejistům předali snoubenci vzkaz, že v den svatby bude led patřit jim, a připojili i přání, že jako svatební dar by si v dubnu přáli získání hokejového titulu mistrů.

Nevěsta si pro svůj velký den zvolila příhodně modré šaty s bílým kabátkem a modrobílou kytici, naopak ženich byl celý v bílém, se stylovým doplňkem v podobě modré šály plzeňského hokejového týmu. Květiny v barvách Indiánů pak zdobily klopy všech svatebčanů.

Kromě nich se na jedinečnou hokejovou svatbu přišlo podívat i asi čtyřicet hokejových fanoušku, na ledě nechyběl dokonce ani živý maskot plzeňských Indiánů.

Obřad, který proběhl na středové čáře, se měl původně odehrát přímo ve středovém kruhu ledové plochy. Modrý koberec vedoucí od střídaček byl ale příliš krátký a oddávajícím se nechtělo provést obřad na kluzkém ledě.

I přes tuto drobnou komplikaci si však podle ženicha všichni přítomní netradiční obřad pochvalovali. „Byl to opravdu výjimečný zážitek," zhodnotil Škarda. „Ani mi na ledě nebyla moc zima. No, akorát nevěstě asi ano," dodal.