Ze sportovce žijícího zdravě byl ochrnutý muž, který se musel znovu učit chodit, jíst i mluvit. Je to ale bojovník a jednou by rád zase běhal. Jeho bývalí kolegové ze střediska Probační a mediační služby v Plzni, kde působil jako vedoucí, se proto rozhodli vypsat veřejnou sbírku, díky níž by se vybraly finance na nákladné rehabilitace, které nehradí pojišťovna.

Šarlinger začal běhat v poměrně pozdním věku, ve svých 37 letech. To byl rok 2012. Běh se stal jeho největším koníčkem a od té doby uběhl přes 100 maratonů a více než třicítku ultramaratonů. Dvakrát skončil druhý a dvakrát třetí na mistrovství ČR v běhu na 24 hodin, jeho osobním rekordem je nejdelší uběhnutá vzdálenost 222 km za 24 hodin. Dvakrát také doběhl do cíle legendárního Spartathlonu, z toho jednou zdolal vzdálenost z Atén do Sparty (246 km) za méně než 30 hodin. „Úspěšně též reprezentoval Českou republiku na mistrovství Evropy v běhu na 24 hodin ve francouzském Albi. Nejradši však běhal v lese v přírodním parku Manětínská poblíž svého bydliště,“ popsala jeho žena Ivana, s níž má tři děti.

Pomocné tlapky cvičí asistenční psy už 22 let.
Vychovat dokáží i psy pro autisty či diabetiky. Pomocné tlapky slaví 22 let

Pak přišel šok. Do té doby zcela zdravého muže postihla náhle a bez předchozího varování rozsáhlá cévní mozková příhoda. „Stalo se to během spánku, a přestože jsem okamžitě zavolala záchrannou službu, nepodařilo se lékařům probíhající mrtvici zastavit. Došlo k ochrnutí pravé poloviny těla a těžké poruše řeči a porozumění, tzv. afázii. Ivan strávil týden na JIP, ze které si stejně jako z noci, kdy ho příhoda postihla, nic nepamatuje,“ informovala Ivana Šarlingerová. Dodala, že následoval týdenní pobyt na běžném oddělení neurologické kliniky, později více než měsíční pobyt na neurorehabilitačním oddělení FN Plzeň. Poté byl přeložen do rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde strávil tři měsíce intenzivní rehabilitací. Musel se učit vše znovu – sám jíst, sedět, stát, chodit, mluvit, číst a psát. „Vzhledem k tomu, že vše to bylo v době covidu, kdy byly návštěvy v nemocnicích zpočátku velmi omezené a později zcela zakázané, bylo toto období pro něj i nás obzvlášť náročné,“ dodala Ivanova manželka.

Šarlinger je nyní doma s rodinou a pokračuje v intenzivní rehabilitaci. Dojíždí na cvičení do rehabilitačního centra, na Vojtovu metodu a na logopedii. Denně stráví několik hodin cvičením, trénováním chůze a učením (čtení, psaní, počítání, procvičování slovní zásoby…). Po roce od příhody se bohužel objevil i epileptický záchvat, který dočasně ztížil rehabilitaci.

V současné době chodí Ivan s hůlkou a pomalu se u něho začíná alespoň částečně navracet hybnost pravé ruky. Postupně se zlepšuje také porozumění a řeč, i když zatím mluví spíše ve slovech, která si ještě obtížně vybavuje.

Čtrnáctiletý Jakub z Rokycanska se potýká s metabolickou poruchou, na kterou dosud neexistuje léčba. Jeho vývoj je kvůli tomu opožděný. Je to ale velký bojovník.
Škola Jakuba baví. I když ve 14 letech leze kvůli závažné poruše jen po čtyřech

„Ivanovým největším snem a motivací je začít opět běhat. Také by rád v budoucnu začal zase pracovat. Všichni víme, že je to ještě běh na dlouhou trať, ale věříme, že to zvládne, protože dlouhé tratě mu vždycky šly. Aby se mohl svému snu přiblížit rychleji, rád by absolvoval speciální neurorehabilitační pobyt v sanatoriích Klimkovice, který obsahuje intenzivní individuální cvičení, ale také logopedii a kognitivní trénink. Vzhledem k tomu, že tyto programy nehradí zdravotní pojišťovna, rodina by byla vděčná za jakýkoliv finanční příspěvek,“ uvedla Zdeňka Benešová, vedoucí plzeňského střediska Probační a mediační služby. Právě v tomto kolektivu se zrodil nápad vypsat veřejnou sbírku. Najdete ji na internetové platformě Donio pod názvem Pomozme Ivanovi se znovu rozběhnout.

„Vážím si každé pomoci,“ vzkazuje Ivan Šarlinger všem, kteří mu ke splnění jeho snu pomohou.