Přesto vesnice ve své době vzkvétala. Nejprve zde stála panská myslivna a poté kolem poloviny osmnáctého století vznikla obec jako sídlo lesních dělníků z panství Tachov. Časem přibyly hostince, mlýny, další myslivna, obchody a také škola.

Zaniklá Slatina objektivem Deníku

Zdroj: Youtube

V bývalé vsi je dnes Janovského pramen pojmenovaný podle českého fořta Janovského, který v roce 1935 obdržel čestné občanství obce.

Lidé se zde živili zejména prací v lese a také jako skláři. Ve dvou velkých šmelcovnách, tedy pecích, pracovalo na denních a nočních šichtách více než sto mužů. Vyráběli různobarevné skleněné zboží. Perly, kolárky, skleněné prsteny, knoflíky, závěsy pro skleněné lustry.

U Vlčího kamene na svahu nedaleko Pramenů stávalo středisko zimních sportů. Foto: archivní dobová pohlednice
Skokanský můstek nebo sjezdovky? Prameny nabízely obojí i bobovou dráhu

Těsně u státních hranic stával dolní mlýn. Vodní kolo poháněla voda z náhonu vedeného z Hamerského potoka. Mlýn sloužil i jako pila a hospoda a dvakrát vyhořel.

Osudné byly pro obec poválečné roky. Mlýn podruhé vyhořel a už ho nikdo neobnovil. Naopak, celá obec se ocitla v hraničním pásmu a do posledního domu byly zbořena. Jediné, co zbylo je několik základů staveb a ruina tohoto mlýna s náhonem. Nedaleko bývalé Slatiny pak vyrostly objekty nové, začala se zde těžit uranová ruda.