Jak jste se dostal ke kynologii?

Byla to úplná náhoda. Během vojenské základní služby v roce 1997 vybírali z každého nástupního termínu jednoho člověka jako psovoda. A vybrali mě. Dostal jsem ruského teriéra, se kterým jsem absolvoval celou vojenskou základní službu. Potom jsem nastoupil jako voják z povolání u posádky ve Stříbře. V té době tam vznikla výcviková četa psovodů a já jsem se stal jejím velitelem.

Potom už vás pejskové provázeli životem neustále?

Tak úplně to nebylo. Poté, co jsem odešel po pěti letech z armády, protože se rušil útvar ve Stříbře, nastoupil jsem k hasičskému záchrannému sboru. Tam jsem sloužil 14 let a pejska jsem tehdy nemohl mít kvůli čtyřiadvacetihodinovým službám. Až když jsem si později otevřel vlastní dílnu, vzal jsem si z plzeňského útulku pětiletého, dříve týraného, německého ovčáka. Tehdy jsem si myslel, že budu mít kynologii jako koníček. Potom jsem si ale pořídil štěně, fenku německého ovčáka Naikky, z chovatelské stanice Z kraje Karla IV., kterou mám dosud, a s ní jsem začal skládat zkoušky ze sportovní kynologie.

Zdroj: se svolením Jiřího Štrunce

Všechno se tedy změnilo až s vaším nástupem do aktivní zálohy?

Přesně tak. Do Aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky jsem vstoupil kvůli situaci na Ukrajině. Považoval jsem za morální povinnost někde sloužit, kdyby byla přímo ohrožena naše republika. Aktivní záloha jsou většinou bývalí vojáci z povolání nebo dobrovolníci, kteří absolvují ve Vyškově šestitýdenní vojenskou základní přípravu. Každý rok pak musí splnit určitý počet dní na cvičení a jsou zařazeni v armádě. Díky vstřícnosti Krajského vojenského velitelství Plzeň jsem začal rozvíjet myšlenku, že by se součástí naší pěší roty aktivních záloh Pětatřicátníci mohl stát pes. Připravujeme koncepci, aby členové aktivní zálohy mohli využívat své psy v rámci této složky.

Která psí plemena by měla v aktivní záloze využití?

Byla by to samozřejmě plemena vhodná pro službu jako je německý a belgický ovčák, rotvajler, dobrman a podobně. Mám signály od lidí z mého okolí i z rot v jiných regionech, že by o to měli zájem.

V němčovickém útulku přibývá psů, kterých se majitelé zbavují z ekonomických důvodů.
Na návštěvě v útulku v Němčovicích: O velké, staré a nemocné psy není zájem

Jak by to mohlo fungovat v praxi?

Naše pěší rota je určena hlavně pro spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a pro ochranu důležitých objektů. Zpočátku bychom chtěli zapojit jednoho psa do hlídkové činnosti. Protože, jak říkám, jeden psí čumáček je lepší než oči tří lidí.

Využil byste služebního psa i při své práci u městské policie v Rokycanech?

Zvažujeme s mými nadřízenými myšlenku, že by bylo možné zařadit pejska do služby. Samozřejmě po splnění atestu Ministerstva vnitra. Pokud všechno dobře dopadne, chtěl bych se stát prvním strážníkem psovodem ve městě. Mám velkou podporu od dlouholetých kynologů, kolegů strážníků například z Liberce, Kladna a Prahy. Doufám, že se to podaří. Důvodů je hned několik. Za prvé pes budí respekt, je to vlastně obranný prostředek psovoda. A samozřejmě by měl velké využití při hlídkové činnosti například v chatových oblastech a v nepřístupných terénech i při pátracích akcích.

Čtyřměsíční Marci se ve školce v Kamenném Újezdě připravuje na své budoucí poslání asistenčního psa.
Unikát na Rokycansku: S dětmi se v mateřské škole Kameňáček učí i štěně Marci

Co všechno už jste v rámci přípravy s Naikky zvládli?

Kromě zkoušek ze sportovní kynologie máme zkoušku doprovodného psa, obranářskou zkoušku a získali jsme oficiální certifikát psa bezpečnostních služeb. Fena už je například zvyklá létat ve vrtulníku, díky firmě Volný pád, která dělá tandemové seskoky z letadla. Samozřejmě výcvik psa nikdy nekončí. Nemám ale žádné soutěžní ambice, chci se pouze věnovat služební kynologii.