Teploměr šplhá ke třicítce a na rozpáleném náměstí Republiky v Plzni se asi padesátka hasičů z celé ČR chystá sáhnout si na dno svých sil.

V plné zbroji, jen ve sportovních botách namísto těžké profesionální obuvi (to aby při výběhu na věž katedrály sv. Bartoloměje nezničili schody) musí obstát v náročných disciplínách: přemístit dvě 80kilové figuríny (Čendu a Vendu) tak, jako by manipulovali se skutečnými lidmi, obratně rozmotat a smotat hadici, proletět nastavenou bariérou, překonat vysokou zeď a jako bonbonek nakonec vyběhnout skoro do špičky nejvyšší kostelní věže v ČR v katedrále sv. Bartoloměje s 301 shody.

BOREC Z DOMAŽLIC

„My jich zdoláváme tak 250 a ty poslední jsou už opravdu hodně náročné. Navíc člověk už má za sebou dvě kategorie dole na zemi a pak musí nahoru,“ směje se čtyřiadvacetiletý profesionální hasič Pavel Kouřík z Domažlic a zároveň nejmladší člen české hasičské reprezentace. Sobotní závod absolvoval v čase 04:34,92 min. a vítězství mu uniklo o několik vteřin. Předběhl ho jen Petr Moleš z Vyškova, úřadující mistr Evropy.

Domažlický borec Pavel Kouřík je profesionálním hasičem tři roky. Náročné povolání by neměnil a poklidné přežívání někde v kanceláři je pro něj nepředstavitelné. „To bych fakt nemohl,“ usmívá se. V práci má adrenalin, když neslouží, většinou trénuje. „Běhám skoro každý den, uběhnu tak deset kilometrů. Někdy jdu dokonce dvakrát, i když, upřímně, takových dnů moc není,“ říká. Že by trénoval běh do schodů třeba v paneláku, odmítá. „To by mě lidé asi brzo hnali,“ dodává. Je z Dílů u Domažlic a říká, že tamní kopce mu úpně stačí.

Náročnou a rizikovou práci profesionálního hasiče bere hodně vážně, nejhůř nese jako asi každý v této branži především nehody, v nichž figurují děti.