Kanopa (nádoba, která ve starověkém Egyptě sloužila k uložení vnitřností vyjmutých ze zemřelého při mumifikaci – pozn. red.) bude v nepomuckém muzeu vystavena do konce července v rámci expozice Krása zrakům ukrytá.

Jedinečný předmět pochází z 8. až 4. století před naším letopočtem a byl součástí pů-vodního vybavení zámku Zelená Hora. Exponát zapůjčil Národní památkový ústav v Českých Budějovicích. „V 18. a 19. století bylo kratochvílí šlechticů to, že se obklopovali předměty ze starověkého Egypta a dalších oblastí. Byl to rys jejich postavení. Nejinak tomu bylo i na zámku Zelená Hora,“ vysvětlila původ nádoby Svatoslava Kožíková z nepomucké galerie.

Auerspergové ze Zelené Hory měli na zámku orientální sál, ve kterém byly vystavené celkem čtyři kanopy. „Ty se dochovaly, my jsme si ale zapůjčili tuto jednu, nejzachovalejší,“ poznamenala Kožíková.

Červencový festival DEPOvLETU nabídne v Plzni návštěvníkům večerní koncerty, tančírny a gastroakce.
Letní program v plzeňském Depu nabídne hudbu, tanec a gastroakce

Převoz předmětu s nevyčíslitelnou hodnotou byl podle ní bez problémů. „Před týdnem jsme měli první cvičnou jízdu, abychom si vyzkoušeli, jak vše funguje,“ uvedla pracovnice muzea.

Výstava Krása zrakům ukrytá začala již v květnu a potrvá do konce září. Vznikla k 800. výročí od první zmínky o zámku Zelená Hora. „Vystavujeme části původního mobiliáře. Na návštěvníky čeká také portrét hraběnky Marie Dominiky Martinicové,“ sdělila Kožíková.

Zazděné dítě

Exponát pochází z roku 1769. Šlechtična byla dědičkou Zelené Hory a panství a váže se k ní hrůzná pověst. Zamilovala se do místního myslivce, se kterým zplodila dítě. Její otec na to však přišel a dítě zazdil ve zdech zámku. Myslivec pak spáchal sebevraždu a hraběnka žila do smrti v klášteře. „Obraz byl pověšený v černém sále nad krbem z rudého mramoru. Traduje se, že Marie Dominika vycházela každou půlnoc z obrazu, bloudila po zámku a hledala své zazděné dítě. Zelená Hora má tak svou černou paní,“ vyprávěla Kožíková.

Bolevecký rybník ve čtvrtek 3. června 2021.
Plzeň pracuje na projektu doplnění vody do Boleváku

Výstavu rovněž doplňuje část věnovaná kněžně Libuši. „Navazujeme tak na Rukopis zelenohorský (údajně objevený roku 1817 na Zelené Ho-ře, vydával se za středověký spis mj. pojednávající o sporu, který rozsoudila kněžna Libuše, šlo ale o falzum – pozn. red.) Máme zde kostýmy z opery Libuše. Nejcennější je kostým, který nosila Ema Destinová a patří k němu mosazná čelenka,“ uzavřela pracovnice muzea.