„Část tohoto území měla být zastavěna, mělo tam vzniknout dálniční odpočívadlo. Na zbytku měla být zemědělská půda,“ popsal původní záměr náměstek hejtmanky pro životní prostředí Josef Bernard.

Území o velikosti 72 hektarů je z velké části ve vlastnictví Plzeňského kraje. „Cílem zřízení rezervace je zajištění ochrany a přirozeného rozvoje zejména mokřadního ekosystému,“ sdělil náměstek s tím, že v budoucnu by mohl být mokřad zpřístupněn veřejnosti. „Měla by se tam vybudovat stezka, která bude návštěvníky provázet. Vzniknout by tam měla také pozorovací věž,“ informoval.

Ilustrační foto
Lidé marně čekali na autobusy, dopravce je narychlo a bez náhrady zrušil

V Janovském mokřadu nalezl domov např. i jeřáb popelavý, který tam loni vyvedl mládě. „Můžeme tam ale také spatřit bramborníčka černohlavého a hnědého, ledňáčka, slavíka modráčka nebo dravce motáka pochopa. V mokřadu hnízdí chřástal vodní, vyskytují se tam čírky obecné a modré,“ vyjmenoval plzeňský ornitolog a ochránce zvířat Karel Makoň s tím, že tam zalétávají další druhy ptáků, jako jsou jiřičky, vlaštovky či břehule, ale také netopýři. Vyskytují se tam rovněž labutě, kachny divoké, včelojedi nebo puštíci.

Podle Makoně má vyhlášení Jánského mokřadu za přírodní rezervaci smysl. „Je to ráj na zemi. Toto území nejenže v období sucha zadržuje vodu, ale funguje také jako protipovodňové opatření nebo jako čistírna povrchové vody. Velice oceňujeme, že se do toho Plzeňský kraj vložil,“ řekl už dříve Makoň.

Na místě dnešního mokřadu byl až do 18. století rybník s rozlohou zhruba 130 hektarů a patřil chotěšovskému klášteru. Kvůli těžbě uhlí byl v první polovině 19. století vysušen.