„Na stadion chodím fandit přes dvacet let, takže to pro mě byla jasná volba," vysvětluje dlouholetý příznivec plzeňských indiánů Josef Škarda, proč se rozhodl stvrdit svůj vztah s partnerkou právě na hokejové ploše. Jiné místo podle jeho slov nepřipadalo ani v úvahu. „Jsem pro každou srandu," souhlasila s návrhem nevěsta, taktéž hokejová fanynka, která se ve svůj velký den oblékla do modrých šatů a bílého kabátku. Naopak ženich byl celý v bílém. Jeho oděv doplňovala jen modrá šála indiánů. V klubových barvách byly i květiny na klopách a šatech svatebčanů.

Samotnému obřadu kromě svatebních hostů v hokejových dresech a se šálami kolem krku přihlížel z přistavené branky i samotný maskot plzeňských hokejistů.

O poznání komornější byl sňatek Moniky Hykšové a Tomáše Brtky z Toužimi, kteří si za necelou hodinu později řekli své ano pouze za přítomnosti svědků a oddávajících  v Muzeu strašidel na náměstí Republiky.

Na budoucí novomanžele zde kromě svědků dohlíželi i dva kostlivci oblečení taktéž ve svatebním. Podle pracovníků muzea dvojice ztvárňuje lásku až za hrob.

„Když jsme se na internetu dívali na webové stránky muzea a jako první na nás vykoukla fotka těchto skoro novomanželů, tak bylo rozhodnuto," vzpomíná Brtek. Pár měl od začátku jasno v tom, že nechce klasickou svatbu na radnici. „Máme rádi maškarní bály, masky a tu srandu okolo. Navíc jsem chtěla být nejhezčí, přestože nemám klasickou bílou róbu. Tak jsem si říkala, kde bych tak mohla vyniknout," vysvětluje s úsměvem nevěsta v tmavě růžových šatech, která má velmi blízký vztah k Plzni.

Od začátku proto pár hledal místo ke sňatku v této lokalitě. „Kvůli hezkým fotkám jsme uvažovali třeba i o nějakém zámku, ale jiného horkého favorita  než muzeum jsme nakonec neměli. Tady nám všichni vyšli vstříc, za což jim moc děkujeme,"dodává Brtková.