Kromě hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka usedli před publikum v panelové diskuzi ještě jeho náměstek pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc a konzultant Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Marcel Gondorčín. Publikum tvořili zástupci významných firem z regionu a ředitelé středních škol.

„Myšlenka průmyslového kraje je součást DNA, kterou tady máme. Je to více než sto let, co se Plzeň vydala průmyslovou cestou a my bychom měli navazovat na naši historii,“ řekl na úvod hejtman jako odpověď na první otázku, v čem je pro Plzeňský kraj důležitý rozvoj technického vzdělávání.

Setkání s hejtmanem Plzeňského kraje. | Video: Deník/Pavel Bouda

Připomněl také, že poptávka zaměstnavatelů po specializovaných odborných profesích je v Plzeňském kraji stále veliká a kraj proto ve spolupráci s nimi řeší navýšení studijních míst jednotlivých oborů. Nejvíce chybějí takové obory jako NC operátor, montér točivých strojů, zámečník, mechanik opravář nebo elektromontér.

„A pokud máte technicky nadané dítě, je oborem budoucnosti mechatronik. Nedaří se nám jej ale naplnit, je lidem zatím neznámý,“ doplnil Marcel Gondorčín s tím, že mechatronik se uplatní ve velkých firmách, tedy všude tam, kde je robotizovaný nebo automatizovaný provoz a práce s daty. „Ideální volbou je výuční obor s maturitou, kdy student přijde do kontaktu s praxí a v případě zájmu může pokračovat ve studiu na vysoké škole,“ dodal k tomu Vladimír Kroc.

„Při přípravě specializovaných pracovníků by se ale nemělo zapomínat také na jejich jazykovou vybavenost a finanční gramotnost, aby se při první příležitosti nedostali do insolvence,“ připomněl v diskuzi hejtman a dodal, že na rozdíl od západních zemí také stále existuje neochota Čechů se za prací či studiem stěhovat. „Například na plzeňských gymnáziích je přetlak, zatímco třeba na tom sušickém jsou ještě volná místa.“

Co zaznělo na setkání s hejtmanem jsme on-line sledovali ZDE

Plzeňský kraj je z pohledu zaměření průmyslu specifický jak strukturou zaměstnanosti, tak firmami, které zde sídlí. „Teď táhnou hlavně obory elektro a IT. Ale pořád je to málo. Školy praskají ve švech a na trhu práce místním firmám tito zaměstnanci pořád chybějí. Jde o stovky, možná tisíce míst,“ připomněl Marcel Gondorčín.

Jako příklad ideální spolupráce byla často řečníky citována firma Doosan, která zřídila studentské centrum odborného výcviku. „Pro nás je tréninkové centrum alfou a omegou dalšího růstu. Kvalitně vycvičení lidé mají obrovský potenciál a bez nich nejsme schopni růst a exportovat,“ potvrdil přítomný personální ředitel Škody Doosan Richard Kabuď. Podobný výukový systém přípravy a vychovávání vlastních budoucích zaměstnanců funguje však už i v řadě dalších firem, nejen v Plzni. „Svět totiž nekončí za Plzní,“ dodal s úsměvem Gondorčín.

close Setkání s hejtmanem Plzeňského kraje. info Zdroj: Deník/Zdeněk VAIZ zoom_in Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.

Diskuze se stočila i k podpoře sportu. Otázka, co dělá kraj na podporu sportovních aktivit mládeže, mířila sice na hejtmana, ale slovo si vzal Vladimír Kroc.

„Letos jsme vyčlenili 100 milionů korun na podporu sportovních aktivit. A kromě nich podporujeme i ty volnočasové v podobě dotačních programů. V rámci kraje jsme vytvořili úsek 15 středisek, které slučují florbal, hokej, tenis nebo cyklistiku. Máme i humanitární fond na podporu bývalých olympioniků, kam jsme vyčlenili 450 tisíc korun, příští rok to bude půl milionu,“ přiblížil podporu náměstek Kroc.

V rámci diskuze padla zmínka i o pořádání Zimních her dětí a mládeže, které bude Plzeňský kraj hostit v roce 2027. „Budou probíhat na Šumavě a přínos vidíme hlavně v tom, že se tu setkají mladí sportovci, kteří něco dokázali. Je to ale také prezentace našeho regionu, jedinečných hor a měst, ve kterých budou sportovci ubytováni,“ řekl Kroc.

V závěrečné diskuzi se téma stočilo zpět k podpoře technického vzdělání. Z pléna zazněla mimo jiné otázka, zda podpora technického vzdělání a učebních oborů není na úkor podpory vědy a výzkumu. „Vycházíme z dlouhodobé perspektivy. Musíme reagovat na potřeby firem, které tady působí. Pokud se týká univerzity, i tu podporujeme zhruba devíti miliony ročně a spolupracujeme na řadě aktivit,“ odpověděl Kroc.

„Pokud někdo chce pracovat ve výzkumu nebo ve zdravotnictví, myslím, že mu tu možnost dáváme,“ uzavřel debatu hejtman.