KOPIS v létě 2002 ještě nebyl v Kaplířově ulici v Plzni, kde je krajské ředitelství, ale na územním odboru Plzeň-město. Jeho vybavení se s dnešní modernou absolutně nedalo srovnat. Byly tam pro operátory k dispozici jen dva telefony a dvě radiostanice. Halamová, která je dnes služebně nejstarší operátorkou na lince 112 v kraji, začala na KOPIS sloužit v roce 2001. Špaček se tam v červnu 2002 stal vedoucím, ve funkci je dodnes.

Záplavy z roku 2002 mají i po 20 letech oba v živé paměti. „Sloužil, kdo měl ruce a nohy. Telefony zvonily nonstop 24 hodin denně, na to jsme tehdy nebyli zvyklí. Byl to obrovský nápor. Do toho pořád někdo mluvil do radiostanice, kromě toho jsme pomáhali připravovat zázemí pro hasiče, vydávali jsme jídlo a pití a podobně. V tom jsme se střídali, protože nejde sedět 24 hodin a jen nabírat tísňová volání,“ vzpomíná Halamová. Někdy měla tolik práce, že se ani na noc nedostala domů k dětem. Ještě více byl tehdy na KOPIS upoután novopečený šéf Špaček. Domů na Plzeň-jih se podíval až zhruba po týdnu. „Byl jsem tak utahaný, že jsem prospal dva dny v kuse,“ vzpomíná s tím, že stejně jako mnozí další i on tehdy potřeboval pomoc dobrovolných hasičů, kteří u něj čerpali vodu ze studny.

Přečtěte si, jak povodně zasáhly do životů lidí v Plzeňském kraji, zavzpomínejte u fotek, jak povodně ničily naše města i krajinu.
• vydatné srážky přišly ve dvou vlnách: 6. a 7. srpna a poté 11. - 13. srpna• zem po první vlně nasákla a nedokázala pojmout pozdější srážky
• 13. srpna do kraje přijíždí hasiči i vojáci z celé republiky, silnice jsou na řadě míst kraje nesjízdné, v Plzni se šíří falešná zpráva o protržení Nýrské přehrady
• živel napáchal v Plzeňském kraji škody za více než 4 miliardy korun, k zemi šlo šest desítek domů, nejpostiženější obcí byl Švihov se 14 zničenými domy a dalšími 20 s problémy se statikouVíce v tématu ZDE

Povodně 2002 v Plzni.
20 let od ničivých povodní: Voda tehdy zatopila polovinu Plzeňského kraje

Při povodních v roce 2002 zaznamenali na KOPIS v Plzni hned několik zajímavostí, s nimiž se do té doby nesetkali. „Nejen, že to bylo poprvé, co linky zvonily jedna za druhou, ale novinkou pro nás byl i fakt, že volali nejen lidé, kteří pomoc potřebovali, ale i ti, kteří ji nabízeli. Ve spolupráci s magistrátem jsme proto museli pro tento účel zřídit speciální linku, aby volající nabízející humanitární pomoc nezatěžovali tísňovou linku. Výjimečné také bylo, že zatímco jindy je tzv. ostrých jen asi 15 až 20 procent hovorů a zbytek jsou zlé úmysly, omyly a podobně, tak tenkrát bylo ostrých 100 procent tísňových volání,“ popsal Špaček. „S tím, že vymizí zlomyslná volání, se od té doby setkáváme pravidelně, vždy při katastrofách, jako jsou povodně, vichřice a podobně,“ doplnila Halamová.

20 let od ničivých povodní.20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Srpnové záplavy roku 2002 v kraji byly podle obou hasičů rozděleny do dvou fází. V té první stoupaly hladiny toků a dělala se opatření, aby voda škodila co nejméně. Ve druhé fázi přišla na řadu záchrana obyvatel postižených regionů. „Náročné to bylo v tom, že lidé tehdy nechtěli odejít ze svých objektů, odmítali evakuaci. Neuměli si představit, co se může stát. Zůstávali v domech, věřili, že voda tak vysoko nevystoupá, a pak tam zůstali zaplaveni a uvězněni. Museli jsme je dostávat pryč čluny nebo s pomocí vrtulníků. Ty jsme měli k dispozici dva, a to i s lezci,“ zavzpomínal Špaček. Dodal, že dnes, v době moderních technologií, by to bylo jiné, ale tehdy je hodně potrápily šířící se fámy, které se musely neustále prověřovat. „Objevily se fámy o protržení rybníků, dokonce i přehrad. Třeba v případě Hracholusek to nebyl problém, tam jsme komunikovali s Povodím i hrázným, ale jinam jsme museli vysílat vrtulník, aby prověřil situaci přímo na místě, letěl dokonce i na Nýrskou přehradu, která měla být také protržena, což naštěstí nebyla pravda. Nic jsme nemohli podcenit, v tu chvíli nevíte, co je pravda a co není,“ doplnil Špaček.

Když se situace zklidnila, radost tehdy hasičům udělala poděkování od těch, jimž pomohli. „Lidé neděkovali jen hasičům v terénu, ale nezapomněli ani na KOPIS. A je to dodnes. Buď zavolají a poděkují nebo dokonce přijdou poděkovat osobně. To je samozřejmě milé,“ uzavřela Halamová. S kolegou se shodla, že podobný tlak, jako při povodních 2002, zažila od té doby opakovaně, např. při větrných smrštích, vždy to ale bylo krátkodobé, v hodinách. Nikoli dnech, jako při záplavách před dvaceti lety.