Kliknutím zvětšíteDne 17. dubna 1940 ve 14 hodin odpoledne přistálo u Domažlic na louce zvané „Jerglovka" německé školní letadlo. Jeho pilot odešel do domažlických kasáren telefonicky ohlásit přistání své jednotce do Mariánských Lázní. Asi po třech hodinách přistálo na louce druhé letadlo se dvěma letci, ale po zjištění, že prvnímu stroji došel benzín, opět odstartovalo. Brzy se vrátilo s benzínem. Četnictvo mezitím odhánělo stovky přihlížejících obyvatel z louky.
Až večer asi kolem 20.20 hodin bylo první letadlo připravené ke startu, přejelo celé pole a na jeho konci už se zvedalo do vzduchu, když přes pole nepozorovaně proběhla školačka Věra Benedektová. Startující letadlo ji zachytilo podvozkem a na místě usmrtilo. Okamžitou smrt konstatoval lékař MUDr. Zdeněk Kostlivý, který ihned na místo nehody přiběhl. Tělo dívky bylo zaklíněné pod trup letadla, které mělo zlomený podvozek a vrtuli.
Ráno 18. dubna vrch. strážm. Zlatník, velitel Četnické stanice v Domažlicích, vypracoval podrobné hlášení zn. 1974/40 pro Zemské četnické velitelství v Praze. V archiváliích Zemského velitelství se však dochovaly jen jeho dva listy a zadní strana neznámé zprávy o komisním šetření nehody, které zřejmě proběhlo hned následující den. Komise se účastnil Mjr. Gross z letecké školy v Mariánských Lázních, příslušníci kriminální policie z Českých Budějovic a německého gestapa z Klatov.
Bylo znovu prověřeno, že obětí nehody byla Věra Benedektová (*8. 12. 1927), žákyně I. třídy měšťanské školy v Domažlicích, dcera Adolfa a Terezie, roz. Böhmové, příslušných do Domažlic, národnosti české. Jako svědek se přihlásil Maxmilián Pikart. Dále byli jako svědci zjištěni Willi Ott, Fritz Schaarschmidt, stavitel Schulz, sl. Röder a Schnapple. Jelikož se jednalo o německé státní příslušníky, měli být předáni k vyšetřování německým úřadům.
Svědci české národnosti byli předvoláni k výslechu na četnickou stanici, zedník Josef Magrot do protokolu vypověděl: „Dne 17. dubna 1940 během odpoledne šel jsem se jako ostatní podívat na létadlo, které přistálo. Toto bylo již kolem 20 hod., když jsem přišel na místo, viděl jsem, jak jede proti mně jedno létadlo, které chtělo odletěti. Toto letadlo bylo již as 3 m ve výšce, když najednou u cesty pravé kolo podvozku zachytilo o zem, při tom se stočilo do prava a předkem vrazilo do zemi… Teprve když jsem přiběhl blíže k letadlu, viděl jsem pod trupem u podvozku ležeti děvče obličejem do země. Ve snaze holce pomoci, obrátil jsem ji, vzal do náruči a odnesl kousek od létadla k cestě na zem. Při tom jsem ihned seznal, že děvče jest mrtvé… Na to jsem byl vyzván četníkem místo opustiti…"
Dělník Maxmilián Pikart dosvědčil: „Asi o 18.45 hodině se vrátil dvouplošník, přistál vedle na vyvýšeném poli, sjel na louku k jednoplošníku, načerpal do něho benzin a po jednom odjeli na velké pole na návrší. Současně však, jak létadlo jelo na vyvýšené pole, hnuli se zvědavci po louce ve směru za letadlem přes výslovnou výstrahu četnictva. Když byla létadla na poli připravena k letu, vyklidilo četnictvo trať k letu a sám jsem byl četnictvu nápomocen. Nejprve startoval jednoplošník. Trať byla volná. Stál jsem na rohu pole směrem k loukám u cesty do Domažlic. Asi 50 metrů ode mne stálo nějaké děvče. Odkud se tu děvče pojednou vzalo nevím, ale chtělo přeběhnout přímo přes pole. V tom ale už jsem slyšel výkřik jednoho hospodáře „jedeš mi z toho pole ven!“. Děvče se zarazilo, zůstalo stát, leklo se a nevědělo kam vskočiti. Rozběhlo se směrem k mezi u polní cesty a krčilo se k zemi. V tom již přijel jednoplošník, vznesl se do výše as dvou metrů, naklonil se na pravo a pravým křídlem zachytil o zem, zakymácelo se a zachytilo děvče nejprve podvozkem a potom přemetem vrtulí. Letadlo se zarazilo podvozkem do meze. Letec zůstal zdráv. Děvče odnesl Josef Magrot na polní cestu. Zachránit jsem je nemohl."
Přes důkladné vyšetření nehody Četnickou stanicí v Domažlicích následně událost ještě prošetřil úřad Generálního velitele četnictva v Praze, snad z obavy, aby nevznikly žádné pochyby nad působením českého četnictva. V úplnosti dochovaný spis zn. 1725/1 dův./1940 uzavřený 17. května 1940 odhaluje další podrobnosti. Vyšetřování Generálního velitele potvrdilo, že domažličtí četníci nepochybili a neštěstí nemohli zabránit. Současně ale vyslovuje podezření, že příčinou havárie nebylo vběhnutí dívky do dráhy letadla, ale že letec provedl nečekaný manévr, který vedl k pádu a nárazu do země právě do místa, kde dívka neopatrně probíhala.
K případu se v seznamu havárií německého letectva Luftwaffe vztahuje jen krátký, tabulkový zápis: „2. PF+WZ Al 101 Kind i.d. Startbahn gelaufen" (dítě vběhlo do dráhy startu), který potvrzuje údaj četníků o označení letadla PF+WZ.
Jan Vladař
Děkujeme panu Vladařovi za zajímavý příspěvek. Příspěvek byl redakčně krácen.
32
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
